Nedostatek – tak zní aktuálně jedno z nejčastěji skloňovaných slov v rámci globální ekonomiky. Vinou bezprecedentní koronavirové pandemie postihla řadu odvětví rozsáhlá nabídková krize, jež působí problémy napříč celým dodavatelským řetězcem. Počínaje námořními kontejnery přes polovodičové čipy až po určité typy domácích spotřebičů nebo osobní automobily. Ovšem ani sehnat některé druhy základních stavebních materiálů nemusí být v brzké budoucnosti snadný úkol. Zejména v případě takového dřeva.
Ironií přitom je, že právě Česko má aktuálně za sebou, pokud jde o objem vytěženého dřeva, vůbec nejlepší rok v celé své historii. Dle oficiálních údajů ČSÚ dosáhla loňská těžba rekordní hodnoty 35,8 milionu krychlových metrů, což představuje meziroční nárůst o bezmála 10 procent. Již tehdy nevídaná nadprodukce – do značné míry způsobená kůrovcovou kalamitou – se podepsala pod rekordně nízké ceny, kdy hodnota palivového dříví z jehličnanů klesla na trhu v průběhu třetího kvartálu na úroveň 423 korun za kubík. Během prvních tří měsíců letošního roku se ale už pohybovala na hranici 451 korun.
„Loni ceny dřeva pravděpodobně dosáhly dna,“ okomentoval situaci hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. Teď se dle jeho názoru začíná dosavadní trend obracet: „Nyní hrozí naopak zdražování dřeva, a to i poměrně citelné. Zejména lidé na venkově tak mají poslední příležitost se dřevem celkem levně předzásobit.“
Nejsou pracovníci, není dřevo
Příčin nepříznivého stavu je podle Kovandy hned několik. V první řadě se jedná o důsledek řádění již zmíněného kůrovce, který české lesy v poledních letech sužoval. „Lesníci totiž v době kůrovcové kalamity omezili těžbu, aby dále nezaplavovali trh a neprodávali tedy levně. To se týkalo například tvrdého dřeva z listnáčů. Takže dřeva z listnáčů už je nyní na trhu méně, což tlačí jeho cenu vzhůru.“
Ovšem ani v případě toho „jehličnanového“ není situaci o nic lepší. Většina stromů, které v minulosti napadl kůrovec, se kvůli tuzemským pilám praskajícím ve švech vyvezla do zahraničí, kde byly prodány značně pod cenou, takže i tyto „zásoby“ jsou aktuálně vytěžené.
Rovněž samotná struktura českého lesnického sektoru hraje spíše v neprospěch nižších cen. Ten je totiž dle Kovandy z personálního hlediska značně podhodnocen. Pakliže by bylo k dispozici více pracovní síly, vzrostla by taktéž kapacita samotných pil, a o to větší množství zdejšího dřeva by se mohlo zpracovat právě u nás, díky čemuž by jeho hrozící nedostatek patrně nebyl tak aktuální.
Vliv mají i nízké úroky v USA
Do zvyšujících se cen tohoto základního stavebního i topného materiálu se promítá minimálně ještě jeden důležitý faktor, a sice situace v zahraničí – zejména ve Spojených státech amerických, které rovněž hlásí nebývale vysokou poptávku.
„Američané totiž v době nízkých úrokových sazeb, jež tamní centrální banka nastavila v důsledku pandemie, využívají levných hypoték a intenzivně stavějí a renovují. Často ze dřeva. Navíc mají od Bidenovy vlády „vrtulníkové peníze“, 1400 dolarů na hlavu, které získává zhruba 85 procent americké populace. I tyto peníze zhusta využijí na stavbu či renovace,“ vysvětlil Kovanda.
Američané shání materiál, kde se dá – třeba právě v Evropě. Ta se navíc musí obejít bez „pomoci“ ze strany Ruska, jež hodlá svým dřevem zásobovat především domácí trh, kterýžto fakt jen dále tlačí na růst jeho ceny a pomáhá vytvářet jeden velký začarovaný kruh.
