Dřevařská krize zažehnána

Nečekaný kompromis umožnil přípravu nekonfliktních výběrových řízení

Soustavné rozpory, které už čtyři roky zmítaly hospodařením ve státních Lesích České republiky, dospěly v polovině letošního roku do své nejvážnější úvratě. Na jedné straně se ocitli správci státních lesů, na druhé všechny lesnické a dřevozpracující podniky. Už to nebyl spor mezi zájmovými skupinami či snad lesnickými klany, z nichž některý míval oporu ve státním podniku. V tomto případě už došlo na principy a hrozil rozvrat systému. Co by novému managementu Lesů ČR byla platná absolutní podpora zakladatele, tedy ministerstva zemědělství, když nemohl nabídnout řešení, kdo a za jakých podmínek by v lesích těžil a zalesňoval.
V opravdu krizové situaci se všichni aktéři zachovali s maximální odpovědností. Příměří, které koncem června nalezli (EURO 27/2007), a priori nenadbíhá žádné ze stran. Proto se memorandum, které na straně státu podepsal ministr zemědělství Petr Gandalovič a za lesní podnikatele prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů Ivo Klimša, těší mezi lesníky i zpracovateli dřeva velké vážnosti. Také Gandalovič si dohodu pochvaluje: „Skončilo období nejistoty a soudních žalob. Našli jsme kompromis mezi rozdílnými modely.“

Dva systémy v jednom.

V té dvojakosti je síla i slabina dohody. Na polovině losem vybraných územních jednotek se bude hospodařit systémem prosazovaným státními lesy, na druhé podnikatelským způsobem, zaběhaným od lesnické reformy z počátku devadesátých let. V situaci, kdy se dvě strany nejsou s to navzájem dohodnout, je to velice spravedlivé řešení. Jenže rozdíly mezi oběma způsoby jsou principiální. A tak napětí mezi podnikatelským lesním hospodařením na základě smlouvy o komplexní lesnické činnosti a prací ve mzdě, operativně zadávané managementem Lesů ČR, nemá šanci zmizet. Ba naopak v ekonomické soutěži, která je v příštích třech letech čeká, bude nejspíše ještě narůstat. Sjednané příměří tedy v průběhu času projde ještě nejednou zkouškou.
Všechno se samozřejmě točí kolem prodeje dřeva. Podnikatelé ho nakupují s celou zakázkou takzvaně na pni (neboli nastojato či u pařezu). Na nich pak záleží, jaký sortiment z vytěženého dřeva vyřežou a komu a jak ho prodají. V druhém případě jsou pracovníci lesních firem jen vykonavateli pokynů zaměstnanců státního podniku. Vyrábějí dřevo v předem určených sortimentech a předávají ho na takzvaném odvozním místě. Prodávají ho zaměstnanci státního podniku. Firmy jsou v takovém případě placeny za vykonané služby.

Chystá se lesní zázrak.

Dosavadní výběrová řízení Lesů ČR porušovala zákon o veřejných zakázkách. I to poslední, které se chtělo předchozím chybám vyvarovat, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zastavil. Také současný management už začal připravovat podivné výběrové řízení, které vyprovokovalo největší lesnickou firmu v zemi k zaslání 90 tisíc připomínek. Memorandum proto zavazuje Lesy ČR k přípravě veškerých dokumentů po konzultacích s antimonopolním úřadem. Chystané tříleté tendry mají poprvé v dějinách státního podniku od začátku do konce proběhnout podle zákona. Na každý z obou způsobů zakázek bude samostatné řízení. Lesnickými firmami vysněný střednědobý tendr má být vypsán v polovině roku 2010 na základě zkušeností ze soutěže obou systémů.
Náklady a výnosy obou modelů bude po celé tříleté období sledovat nezávislá komise. Její závěry mají být závazné nejen pro další výběrové řízení, ale i osudy státního lesa, neboť mají sloužit jako podklad k připravovanému zákonu o státním lesním majetku.

Ubránit surovinu.

Dokud se o způsobu hospodaření s managementem státních lesů svářili pouze lesničtí podnikatelé, nikam to nevedlo. Obrat nastal, až když se do hledání řešení vložili zástupci zpracovatelského průmyslu. Motivem bylo zabezpečení dostatku suroviny. Ujišťování generálního ředitele Lesů ČR Jiřího Holického, že státní podnik, když ovládne prodej dřeva, bude zárukou posílení domácího trhu s dřevem, vnímali zástupci dřevozpracujícího průmyslu přesně naopak. „Záměr Lesů ČR prodávat dříví na veřejných trzích prostřednictvím komoditní burzy, elektronického obchodování a dražeb je pro české zpracovatele dřeva velice nebezpečný,“ reagoval na Holického vystoupení Klimša. Podle jeho představ by to byla ta nejsnadnější cesta, jak by se české dříví dostalo do rakouských nebo německých kamen místo do nábytkářských nebo papírenských provozů v Česku. Zdůraznil, že energetické využití dřeva v těchto zemích už přesahuje jejich domácí možnosti. Přestože zájmem lesnických podnikatelů je prodat dřevo co nejdráže a snahou zpracovatelů nakoupit ho co nejlevněji, ukázalo se, že v situaci, kdy se celý resort znovu ocital v krizi, měly k sobě tyto podnikatelské skupiny blíže než k nevyzpytatelnému aparátu státních lesů, který se chystal vypsat nestandardní řízení a ovládnout obchodování se dřevem. „Hrozí kolaps těžby, následně nedostatek dřeva a miliardové ztráty papíren, nábytkářů a všech, kdo jsou na dodávkách závislí,“ upozorňoval Klimša. Koncem května mu ministr Gandalovič ještě marně vzkázal: „Tendry vyhlásíme, na ultimata reagovat nehodlám.“ Koncem června však už oba podepsali kompromisní memorandum.

Třetí vzadu.

Obecné pozornosti uniká, že v Lesích ČR hospodaří ještě pět podniků tradičním způsobem. S žádnými výběrovými řízeními starosti nemají, co potřebují skácet, porazí jejich vlastní dřevaři, co odvézt, odvezou vlastní auta. Svým způsobem je to laboratoř pro studium lesního hospodaření v druhé polovině minulého století. Mnozí zastánci „opětovného zestátnění“ Lesů ČR by se však možná rádi k tomuto modelu přiblížili. Proto by se v porovnávání způsobů hospodaření nemělo na tento tradiční model zapomenout.
Lesy ČR pamatují na reprezentační funkci například svého závodu v Židlochovicích, nicméně hospodářskými výsledky se nechlubí. Zlí jazykové popichují, že neznají nikoho, kdo by se chtěl chlubit ztrátou. Má-li však chystaná analýza být opravdu vypovídající, neměly by Lesy ČR před komisí svou Popelku schovávat.

Čím naplnit naději.

Jak budou na novou situaci reagovat šéfové lesnických firem? „Manželka ještě není těhotná, a vy se ptáte, jak se budou jmenovat děti. Určitě se zúčastníme, ale zda v obou výběrových řízeních, nebo jenom v jednom a s jakou strategií, to opravdu nevím,“ odpověděl jeden z majitelů velké lesnické firmy.