Vyhlášen stav nouze, zahájena zkrácená výběrová řízení
Kalamita smetla les i tendry Vyhlášen stav nouze, zahájena zkrácená výběrová řízení
Bořivý orkán Kyrill, který v českých lesích způsobil rozsáhlé polomy, nemohl přijít v horší okamžik. Ve chvíli, kdy udeřil, nebyl v porostech spravovaných Lesy České republiky kromě pěti vlastních lesních závodů připraven ani jeden těžař s pilou. Všechny dosavadní smlouvy na lesní práce byly ukončeny do začátku roku a kalamita se strefila přesně doprostřed vakua, které nastalo mezi vyhlášením výsledků ročního výběrového řízení a jejich nabytím právní moci. Proces navíc komplikovala různá odvolání společností, které nebyly vybrány. Vstup těžařů do poškozeného lesa byl výjimečným právním stavem, který nemá pamětníka, zcela zablokován.
Zatímco se malé týmy narychlo zmobilizovaných pracovníků po příchodu kalamity snažily uvolnit alespoň cesty a opravit oplocenky, výkonná lesnická technika zahálela na dvorech těžebních společností. A zahálí dosud, protože začátek platnosti nových kalamitních komplexních smluv na lesnické práce, uzavíraných na základě zkráceného výběrového řízení po vyhlášení stavu nouze, se očekává až koncem tohoto týdne. Každý den odkládání začátku prací přitom hrozí, že si jednotliví dřevaři, ale i malé či obří firmy sjednají práci u jiných zadavatelů a likvidace polomů v Lesích ČR by mohla začít váznout. Nejde přitom jen o jejich přechod na soukromé a obecní majetky, které je rovněž nezbytné ošetřit od popadaného dříví. Bez včasného zásahu by mohla přijít ještě horší kalamita kůrovcová, která se nehodlá zastavit na hranicích vyčištěných pozemků. Stejnou starost ovšem mají i majitelé lesů v sousedních zemích, kde orkán rovněž napáchal rozsáhlé škody. Majitelé zahálejících těžebních strojů odtud už jistě dostávají atraktivní nabídky. A který dřevař chce nečinně sedět doma, když se všude kolem nabízí spousta práce?
Kalamita století?
Ohlas, který letošní lesní kalamita má, jako by nasvědčoval tomu, že tady nikdy nic podobného nebylo. Lesníci však tvrdí, že ani ve srovnání s minulostí příliš výjimečná není a vzhledem k narůstajícím extrémům počasí se v tomto století lze nadát i ještě větších větrných škod. Poměřována je především z pohledu porostů spravovaných Lesy České republiky, protože jsou výrazně největším lesním majetkem v Česku a jejich management vydává pohotové odhady škod způsobených větrem. Ty navíc neustále zpřesňuje. A v historii Lesů ČR je pohroma opravdu největší.
Uváděná čísla napovídají, že kalamitní těžby budou v porostech Lesů ČR představovat přes polovinu, maximálně dvě třetiny ročního etátu. Tedy plánovaného objemu dříví, které se má letos vytěžit. Nejnovější součet poškozených lesů činí 4,7 milionu metrů krychlových. Letošní roční etát byl přitom stanoven na 7,9 milionu kubíků. Kalamita tedy nevyžaduje vytěžit ani o jeden strom navíc proti původnímu záměru. A to navzdory tomu, že místně budou muset být plánované záměry těžby překročeny. Jinde se naopak takzvaná úmyslná těžba na úkor kalamitní „nahodilé“ těžby omezí, nebo i zcela zruší.
Přesto je letošní kalamita v něčem naprosto výjimečná – svým mediálním ohlasem. Do značné míry za to mohou neustále sledované problémy s výše zmíněným jednoročním výběrovým řízením, které kalamita postavila na hlavu. Nicméně je tendence přeceňovat její negativní hospodářský význam. Vytěžené kalamitní dříví bude v současném údobí neustálého nedostatku dřeva z větší části i tak dobře prodejné. Vytvoří samozřejmě tlak na snížení tržní ceny, která však byla v době předchozí nedostatkové nabídky značně nadnesená. Prezident Svazu zaměstnavatelů dřevozpracujícího průmyslu Tomáš Hrubec dokonce doufá, že kalamita srazí přemrštěnou loňskou cenu 2500 korun za metr krychlový, leckdy dokonce i o dost vyšší, na dříve obvyklou cenu 2000 korun za kubík. A uvítal by i snížení o pouhých deset procent.
Cenový vývoj však může být nepředvídatelný, protože současný nedostatek zásob na dvorech dřevozpracujících závodů může dlouhodobě držet i cenu kalamitního dřeva na výši. Pak ovšem může spadnout níž, než předpokládá Hrubec. I to je důvod k tomu, aby se začátek likvidace lesní kalamity dlouho neodkládal.
Zarubaná cesta zpátky.
Některé podniky, jež na lesnických jednotkách Lesů ČR hospodařily na základě takzvaných Blahutových smluv, které zpochybnil antimonopolní úřad, si představovaly, že by při likvidaci kalamity mohly na daných jednotkách znovu pokračovat. To management Lesů ČR považuje za nemyslitelné, protože očekává, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže po opravě procesních chyb, které mu vytkl soud při zrušení rozhodnutí, brzy vynese identický verdikt a Lesy ČR by se znovu ocitly v právně nepřijatelném vztahu.
Kalamita však postavila na hlavu i jednoroční tendr. Generální ředitel Lesů ČR František Koníček upozorňuje, že zákonná povinnost přednostně zlikvidovat polomy zcela pozměnila zadávací podmínky. Ještě není rozhodnuto, zda bude toto výběrové řízení - první v Lesích ČR, které proběhlo podle regulí zákona o zadávání zakázek - zrušeno v celém rozsahu, nebo jen v místě kalamity. Ale jisté je, že ani na nedotčených jednotkách nebude moci pokračovat plánovaná těžba. „Přetěžit etát by bylo lesnicky neetické,“ má na paměti Koníček.
Větrem silně napadené lesní jednotky jsou už rozdělovány do technologických kalamitních bloků, které budou ve zkráceném výběrovém řízení zadávány různým firmám, aby se práce na likvidaci kalamity co nejdříve rozběhly. Zároveň s tím Lesy ČR připravují modifikované komplexní kalamitní zakázky, v nichž se pamatuje nejen na prodej kalamitního dříví k jeho vytěžení a dalšímu zpracování, ale i s následnou pěstební činností a nákupem dohodnutých sortimentů na odvozním místě v celkovém objemu padesáti procent kalamitní těžby. V nezasažených lesích se naopak připravuje velká redukce plánované těžby.
Jiné verze lesní pohromy.
Přemíra pozornosti škodám způsobeným orkánem se jakoby vyhýbala Vojenským lesům a statkům, které jsou rovněž významným správcem státního lesního majetku. Vítr v něm podle sdělení generálního ředitele Josefa Vojáčka vyvrátil celkem 980 000 kubíků dřeva, ale štěstí přálo připraveným. Dlouhodobě nasmlouvaní partneři i vlastní dřevaři den po řádění orkánu okamžitě přerušili úmyslnou těžbu a hned začali zpracovávat kalamitu. Velký problém má jen divize Horní Planá, v níž je soustředěna většina škod, plných 700 000 metrů krychlových. Protože pro toto území platí nouzový stav, Vojenské lesy se zachovají podobně jako Lesy ČR a zpracovatele vyberou ve zkráceném řízení.
Samostatnou kapitolou státního vlastnictví lesa jsou národní parky, taky dosti poškozené. Ty však mají o problém navíc. Například v Krkonoších vývraty postihly všechny tři typy ochranných zón, včetně té první, v níž podle statutu nelze hospodařit, tedy ani těžit. Leží tu 2,5 tisíce kubíků dřeva. O každé sebemenší ploše 1. zóny budou rozhodovat lesníci spolu s přírodovědci. Dřevo v ní každopádně zůstane na místě, ve vybraných lokalitách bude po zvážení kůrovcového nebezpečí nanejvýš odkorněno. Celkově v Krkonoších zachvátily polomy 70 000 metrů krychlových, ale povětšinou v třetích zónách. Těžit zde budou firmy vybrané ve zrychleném řízení i s ohledem na jejich citlivost k charakteru národního parku.
Národní park Šumava utržil takřka desetkrát větší ránu než jeho krkonošský protějšek - 600 000 kubíků. Zhruba pět procent leží v prvních zónách. Zůstanou tam jako budoucí živiny pro nové generace přirozeného lesa. Jestliže včas zpracované dřevo z kalamit v produkčních lesích lze ještě slušně komerčně využít, větrná kalamita v národních parcích jen prohlubuje ztráty. Cesta však vede k přirozenému porostu, z něhož nebude možné nic brát, ale taky už nikdy do něj nebude třeba nic dávat. Toho se však dočkají až další generace.
Čestmír Klos
Zpřetrhané dráty ČEZ přišel vichr na sto milionů korun
Redaktorka počasí Alena Zárybnická patří již léta k nejpopulárnějším osobnostem České televize. Ve středu 17. ledna však pokazila zbytek týdne tisícům zaměstnanců energetických firem. Stačilo málo. Ve večerních zprávách ohlásila, že Českem se ve čtvrtek a v pátek přežene větrná smršť. „Okamžitě mobilizujeme stovky našich zaměstnanců. Chystáme se na likvidaci následků možné větrné kalamity,“ reagovala společnost ČEZ.
Stav nouze.
Předpověď meteorologů a obavy energetiků se splnily. Ve čtvrtek a v pátek se přes území České republiky přehnala smršť, která dosahovala síly orkánu. Tisíce domácností a firem zůstaly odříznuty od dodávek elektřiny, v některých případech i několik dní.
ČEZ kvůli kalamitní situaci vyhlásil 19. ledna stav nouze v západních, středních, severních a východních Čechách a na severní Moravě. „Pro dodavatele elektřiny to znamená možnost využívat součinnosti bezpečnostních složek státu a delší dobu na odstranění poruch,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Vichřice způsobila tisíce poruch na vedení vysokého a nízkého napětí, které omezily dodávku elektřiny více než milionu zákazníků. Takřka třicet procent klientů ČEZ ze sítí nízkého napětí bylo bez proudu, většinou domácnosti. Firmě dokonce kvůli velkému počtu volajících na několik hodin zkolabovala krizová linka, na které klienti hlásili vzniklé škody.
Ke stejnému opatření, tedy vyhlášení stavu nouze, byl donucen i největší konkurent ČEZ, společnost E. ON. A to na území Jihočeského, Jihomoravského kraje, na Vysočině a Zlínsku. „Stav na sítích E. ON je kritický. V současné době máme evidováno šest poruch na linkách vysokého napětí, 130 na linkách nízkého napětí. Přerušením dodávek jsou postiženi desetitisíce odběratelů,“ oznámila společnost E. ON v pátek 19. ledna v sedm hodin ráno.
Do úterý 23. ledna firmy stav nouze odvolaly ve všech zasažených oblastech.
Milionové škody.
„V terénu jsme v době největší krize měli zhruba 1800 vlastních zaměstnanců a další tisíc externistů z dodavatelských firem, kteří odstraňovali následky vichřice a opravovali zpřetrhaná vedení,“ říká Kříž. Větrná kalamita způsobila společnosti škody zhruba za sto milionů korun. Většinu však zaplatí pojišťovny. „Jsou to zatím jen odhady, ale již nyní předpokládáme, že se to té stovce přiblíží,“ předpokládá Kříž. Do větrného účtu musí ČEZ započítat ještě proplacení přesčasů svým technikům a náklady na zmíněné externí firmy. Společnost přišla i o část zisku, který by získala z prodeje elektřiny, zadarmo nebyl ani provoz náhradních dieselagregátů. Pro ČEZ je to největší kalamita v historii společnosti. „Samozřejmě při povodních v roce 2002 byly škody daleko vyšší, tam ale byly postiženy především naše elektrárny,“ srovnává Kříž. Škody za několik desítek milionů korun vichr způsobil i firmě E. ON. „Zatím to odhadujeme na zhruba padesát milionů,“ upřesňuje mluvčí společnosti Vladimír Vácha. Stejně jako ČEZ má i E. ON většinu poškozeného majetku pojištěnou. Poněkud překvapivě přežila větrné řádění zařízení obhospodařovaná společností ČEPS. Ta na území České republiky spravuje páteřní síť pro přenos elektřiny. „Škody jsou za stovky tisíc korun. Vichřici jsme přečkali bez nějakých větších problémů na rozdíl od distribučních firem,“ sdělila mluvčí společnosti Jana Jabůrková.
Málo pravděpodobné.
Zřejmě největší škody napáchal energetikům orkán v západních Čechách. Například Železnou Rudu se technikům podařilo připojit k dodávkám proudu až v sobotu 20. ledna odpoledne. „Do města vedou tři nezávislé linky elektřiny jako pojistka, že nedojde k přerušení dodávek proudu. Pravděpodobnost, že budou všechny poškozeny, je minimální. Tentokrát to však odnesly všechny tři,“ podotkl mluvčí ČEZ pro západní Čechy Martin Sobotka. Bez elektřiny zůstal i Ústav sociální péče pro mentálně postižené Pata u Hazova v Karlovarském kraji. Opravu vedení komplikovalo množství popadaných stromů a těžko přístupný terén. „Při opravách jsme utopili jeřáb,“ upozornil Sobotka. ČEZ v ústavu nainstaloval náhradní agregát na výrobu proudu, ten však nepřežil „péči“ jednoho z chovanců ústavu. ČEZ musel dodat další agregát. Dodávky proudu byly obnoveny až ve čtvrtek 25. ledna dopoledne.
Zárybnická podruhé.
Redaktoři televizního počasí však vyděsili energetiky i počátkem minulého týdne. Vítr se sice již utišil, protentokrát však oznámili, že ve středu a ve čtvrtek napadne v Česku až půl metru mokrého sněhu. „Sněžení jsme se děsili a byli jsme v plné pohotovosti, protože stromy jsou po vichřici narušené a hrozilo, že popadají do již opravených vedení. Sníh naštěstí nebyl mokrý a vítr jej ze stromů odfoukal,“ říká s úlevou Kříž. Poruchovost vedení dokonce byla nižší, než jsou pravidelné roční průměry. Obdobnou situaci hlásila i společnost E. ON.
Nejhůř na letišti.
Rozmary počasí omezily provoz i na mezinárodním letišti v pražské Ruzyni. Jen České aerolinie zrušily kvůli vichřici dvacet letů. Situaci navíc notně zkomplikovalo uzavření terminálu Sever 2, kde silný vítr poškodil střechu. Terminál se podařilo zprovoznit teprve v sobotu 20. ledna, když technici prověřili spolehlivost jednotlivých technologických zařízení. Tím však ruzyňské problémy neskončily. O několik dní později, o půl čtvrté ráno ve středu 24. ledna, se krizový štáb rozhodl letiště uzavřít kvůli neustávajícím přívalům sněhu. Nepomohlo ani nasazení tří obřích pluhů a další speciální techniky. Od úterý do středy večer napadlo na přistávací dráhy zhruba čtvrt metru sněhu. Krizový štáb zrušil celkem 345 letů, což postihlo zhruba 20 tisíc pasažérů. Provoz letiště byl obnoven až ve čtvrtek 25. ledna v devět hodin ráno. „Jen České aerolinie musely zrušit takřka sto letů,“ upřesnila mluvčí ČSA Daniela Hupáková. S problémy se však letiště potýkalo po celý den. Stav odbavovací plochy neumožnil, aby byla letadla bez problémů přistavena v požadovaných časech k odbavení. Aerolinie musely znovu část letů zrušit - jen ČSA patnáct -, další spoje nabraly několik hodin zpoždění. K večeru se již situace uklidnila.
Smutno v pojišťovnách.
Zatímco energetici s výjimkou některých samot připojili k síti do konce minulého týdne všechny klienty a letadla nad Prahou zase začala létat, napjatá situace panuje pro změnu ve vedení pojišťoven. Těm klienti v souvislosti s orkánem dosud nahlásili téměř třiačtyřicet tisíc pojistných událostí za 1,06 miliardy korun. Oznámila to Česká asociace pojišťoven s tím, že dle jejich odhadů se celkové škody ve finále vyšplhají na více než 1,3 miliardy korun. Pojišťovny již klientům postiženým orkánem vyplatily několik desítek milionů korun. Vadim Fojtík
