Čáslav se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností. Proto město uvítalo, když se tu firma Less & Timber rozhodla vybudovat dřevozpracující závod. Zaměstnavatelů, především českých firem,by ale Čáslav potřebovala ještě více.
Autor: Jakub Hněvkovský
Město Čáslav mělo v minulosti smůlu. Dlouhá léta bylo odstrčeno od centra dění. Lidé si odvykli pracovat. Teď se blýská na lepší časy, mimo jiné prý díky nově otevřenému dřevozpracujícímu závodu společnosti Less & Timber. Těmito slovy shrnul do telefonu čáslavský starosta Vladimír Hamral ekonomickou situaci „svého“ města, když jsme se domlouvali na rozhovoru.
Tváří v tvář se pak od tohoto sympatického pána dozvídám, že smůla na Čáslav padla v roce 1960, kdy přestala být okresním městem. „Tehdejší ČKD Kutná Hora potřebovalo tři tisíce zaměstnanců a nebylo kde brát. Proto se na úkor Pardubického kraje posunuly hranice a Čáslav s okolím se dostala do kraje Středočeského. Od té doby jsme odstrčeni,“ říká starosta. Situace se prý ještě zhoršila po kuponové privatizaci. „Jatka, mlékárna, holding na lisování olejů, vše skončilo. Najednou jsme tu měli deseti až patnáctiprocentní nezaměstnanost,“ vzpomíná Hamral.
České firmy po prázdninách neutečou
| PILA V ČÁSLAVI |
| Nový čáslavský podnik společnosti Less & Timber zpracovává smrkovou a borovou kulatinu a jeho hlavním sortimentem bude řezivo pro stavebnětruhlářské polotovary. Podnik na principu bezodpadového využití dřeva. Ročně by měl vyprodukovat 155 tisíc metrů krychlových řeziva a 35 tisíc metrů krychlových lepeného hranolu. Součástí areálu je elektrárna, která ročně zpracuje 60 tisíc tun biomasy. Podnik by měl zaměstnat 300 lidí z Čáslavi a okolí. |
Z městského úřadu se nabízí krásný výhled na gotické čáslavské náměstí. Jsou zde desítky obchůdků, restaurace, herny. Drobným živnostníkům se tu podle starosty ale příliš nedaří. „Výjimkou jsou restaurace a hospody. Ale těch původních drobných obchodníčků zde moc nezbylo,“ říká starosta.
Především prodejny potravin a textilu v posledních letech ve městě pozvolna přebírají Vietnamci. Jsou jediní, jimž nevadí konkurence trojice supermarketů Billa, Peny Market a Lidl. „Místní jim krámky raději pronajali. Nebyli v nich ochotni sami vysedávat od nevidím do nevidím,“ říká Hamral.
Teď se nezaměstnanost v téměř desetitisícovém městě pohybuje okolo osmi procent. Hodně těch, kteří nějakou práci našli, za ní musí dojíždět, například do kolínské automobilky TPCA či do kutnohorského závodu výrobce počítačových komponentů Foxconn. „To je ale práce strojená pro Asiaty. Češi neumějí dělat celé dlouhé směny jeden pohyb pořád dokola, psychicky to nezvládají a většinou tam dlouho nevydrží,“ říká Hamral.
Z těchto důvodů prý starosta velmi vítal záměr společnosti Less & Timber vybudovat přímo v Čáslavi, v místě bývalé pily, nový podnik na zpracování dřeva. „Důležité je, že se jedná o ryze českou firmu, která nezmizí hned poté, co jí skončí daňové prázdniny,“ říká Hamral. Podobných zaměstnavatelů by podle něj ale město potřebovalo daleko víc.
Chlapi nechtějí dělat
Na náměstí není ve všední dopoledne nijak zvlášť rušno. Občas někdo zamíří do jedné z místních restaurací či obchůdků, na lavičce pod stromy posedávají dvě postarší ženy.
„S prací je to tady bída. Někteří lidé, hlavně chlapi, už podle mě ani pracovat nechtějí. Žijí z podpory, v poledne si zajdou na pivo s dršťkovou, a je vystaráno. Ženy by pracovaly, ale zaměstnání shánějí ještě hůře než muži,“ říká paní na náměstí.
Z náměstí se přesouvám do nevelké a na pohled zpustlé čáslavské průmyslové zóny, kde se nachází zmíněný nový čáslavský zaměstnavatel, dřevozpracující závod společnosti Less & Timber. Jak se dozvídám v ulici Pod Pilou, která s podnikem sousedí, ne všichni ve městě sdíleli nadšení pana starosty. „To víte, neměli jsme z toho radost, že se tu něco takového staví. Všude tady ležely tuny bahna, přes které jezdila auta, strašná špína,“ popisuje jeden z místních nepříjemnosti při výstavbě areálu. Podepsal prý i petici, která ve městě před časem proti nové pile proběhla. Teď se společností Less & Timber jedná o opravě omítek, nepřeje si proto být jmenován. „Že bychom tu výrobu nějak výrazně slyšeli, se říct nedá. Hluk ale vzniká, když přivážejí ty klády a skládají je na hromady, jinak to celkem jde,“ dodává.
Rozhodla strategická poloha
Po vjezdu do areálu nového podniku mám po pravé ruce dvoupatrovou administrativní skleněnou budovu doplněnou atypickou zaoblenou dřevěnou konstrukcí. Budova patří mezi více než pět desítek staveb, jež letos zápolí o prestižní titul Stavba roku 2009. Po levé ruce mám vysoké hromady navezených kmenů stromů. Před sebou vidím bílozelenou halu na jejich zpracování. Zamířím do administrativní budovy, kde se setkávám s ředitelem společnosti Less & Timber Ladislavem Prchalem, manažerem projektů společnosti Tomášem Procházkou a Janem Mičánkem, generálním ředitelem holdingu Less, do kterého Less & Timber patří. Nový podnik si podle nich vyžádal investici 1,8 miliardy korun. V současné chvíli je v provozu pila a elektrárna na biomasu. Do roka se otevře ještě provoz na zpracování polotovarů pro stavebně-truhlářské provozy. Nový závod zpracovává smrkovou a borovou kulatinu. Jeho nosným sortimentem bude truhlářské, takzvané radiální, popřípadě poloradiální řezivo pro stavebně-truhlářské polotovary.
| NOVÁ PRÁCE V KRAJI |
| Kromě pily společnosti Less & Timber vznikají v poslední době ve Středočeském kraji i další pracovní příležitosti. V květnu nabídla ve své nové slévárně čtyřicet pracovních míst společnost Beneš a Lát. Začátkem října by se měla vrátit výroba do poděbradských Skláren Bohemia ze zkrachovalé skupiny Bohemia Crystalex Trading. Sklárny musely v září loňského roku ukončit výrobu a o práci tak přišlo čtyři sta lidí. O sto méně zaměstnanců by firma na podzim měla zase přijmout. |
Ptám se, proč zrovna Čáslav. Dozvídám se, že důvodem byla strategická poloha uprostřed republiky, dobrá dopravní dostupnost včetně železniční vlečky, a možnost připojení elektrárny do sítě. „Energeticky jsme tady soběstační. Spotřebujeme všechno teplo, které v elektrárně vyrobíme, k sušení řeziva. A elektřiny vyrobíme asi čtyřikrát tolik, kolik potřebujeme, tak ji budeme prodávat,“ říká Mičánek.
Ze skláren ke dřevu
Vcházíme do dřevem provoněné pily, kde napočítám kolem patnácti zaměstnanců, včetně dvou žen. Se sháněním lidí zatím firma podle Prchala problém nemá. Většinu jich našla v Čáslavi a okolí, další dojíždějí. Například Vlastimil Křivohlavý, jeden z dvou mužů ve vyvýšené místnůstce pro operátory, ještě nedávno pracoval v dnes již zavřených sklárnách ve Světlé nad Sázavou. Je jedním z dvaceti tamních pracovníků, kteří na pile dostali práci. Ve sklárnách Křivohlavý vyráběl dřevěné formy. V Čáslavi sedí u ovladačů a pozorně sleduje obrazovku monitorující řezání dřeva. „Je to velký rozdíl, ale už jsem si zvykl a baví mě to,“ říká. Obavy prý měl především z ovládání nového stroje, ale zaučil se. Tak jako všichni ostatní zaměstnanci pily musel absolvovat školení, aby mohl obsluhovat zdejší moderní stroje.
Mezitím se jeho kolegovi vzpříčí na pásu kus dřeva. Operátor otevírá francouzské dveře a pás se okamžitě zastavuje. Muž dřevo srovná a vrací se na své místo. „Toto jsou jediné případy, kdy mám skutečně kontakt se dřevem,“ usmívá se muž a sedá si opět ke tlačítkům.
Firma Less & Timber plánuje v Čáslavi ročně zpracovat až 260 tisíc metrů krychlových dřeva. Konkrétně tady na pile k tomu potřebuje zhruba šedesát zaměstnanců. Oproti další pile, kterou má společnost v Bohdanči na Kutnohorsku, tato čísla představují trojnásobné množství zpracovaného dřeva s polovinou zaměstnanců. Moderní stroje, z velké části prototypy, odvedou značný díl práce, kterou jinde obstarávají lidé. I tak v celém závodu najde v budoucnu práci tři sta zaměstnanců, kteří se budou v rámci nepřetržitého provozu střídat ve čtyřech směnách.
