Dle současných předvolebních průzkumů by se mohlo do sněmovny dostat až osm stran
Počínaje 17. únorem vysílá Česká televize každou středu předvolební Otázky Václava Moravce Speciál. Jejich „šňůra“ začala v Karlovarském kraji s nejmenším počtem registrovaných voličů a pokračovala v kraji Libereckém, Pardubickém a v kraji Vysočina. A měla by vyvrcholit v květnu Prahou a krajem Moravskoslezským, v němž je registrovaných voličů nejvíc. Ti, kdo se budou producírovat u Moravce až těsně před volbami, budou ovšem ve výhodě oproti těm, na něž došlo už v zimě. Navíc obrázky pořízené tam v únoru a onde v květnu budou neporovnatelné, poněvadž situace se s časem a nástupem „horké“ volební kampaně bude vyvíjet a měnit. Navíc existuje takzvaný last minute swing čili neodhadnutelný překmit voličské přízně těsně před volbami. Nastává zejména v důsledku nějaké aféry či jiné emocionálně působící události, jež voliče s mělkým přesvědčením, kterých je zhruba pětina, vyvede z míry a přiměje voleb se zúčastnit a dát hlas straně, jíž by jej jinak nedali.
V této souvislosti je dobré si připomenout, že před čtyřmi lety žádná z agentur, ačkoli pracovaly profesionálně, výsledek voleb do Poslanecké sněmovny nepředpověděla správně. Proč? Tehdy nejen nováček na scéně, Strana zelených, ale i KDU-ČSL oscilovaly okolo riskantní pětiprocentní hranice volitelnosti, přičemž ji nakonec ve volbách obě překonaly. Přitom kdyby bývali zelení ve voličsky „slabém“ Libereckém kraji získali o několik set hlasů víc, k malým stranám přísný D’Hondt by jim nenadělil šest, nýbrž až jedenáct mandátů. A žádný „pat sto na sto“ by ve sněmovně nenastal. I jen dvě až tři desetiny procenta hlasů, což je pro agentury nepředpověditelná veličina, mohou při používání D’Hondtovy formule způsobit, že vítěz voleb nedá dohromady většinovou koalici, poněvadž kritický počet mandátů bude rozdroben mezi několik malých stran, jež se „o chlup“ dostanou do sněmovny. A to může být náš případ po květnových volbách!
Porovnáme-li totiž výsledky průzkumů společností SC&C a STEM provedených pro Moravcovy televizní Speciály v Karlovarském, Libereckém a Pardubickém kraji a na Vysočině, objevíme v nich dva společné jmenovatele – slabší než celostátně obvyklou pozici obou vedoucích stran a větší než celostátně obvyklý počet stran s preferencemi okolo rozhodujících pěti procent. Co se týče ČSSD, ve zmíněných čtyřech krajích se pohybovala mezi 22 až 27 procenty předpokládaného volebního zisku. U ODS byl tento interval šestnáct až 24 procent. U obou hlavních stran je to asi o pět procentních bodů méně než v celostátních volebních modelech. Těsno je však okolo pětiprocentního hranice. Už bezpečně nad ní se zdají se stabilizovanými zhruba deseti procenty TOP 09 a s překvapivými šesti až devíti nejspíš též Věci veřejné. Následují další tři strany, kterým to vyjít může, ale také nemusí. KDU-ČSL s volební prognózou od dvou procent v Libereckém a Karlovarském kraji až po devět na Kasalově Vysočině, Strana zelených (3,5 až 5,8, ale na Vysočině zanedbatelné minimum) a Strana práv občanů-zemanovců (SPOZ) s pěti procenty v Libereckém kraji, s osmi a půl na Vysočině, ale jinde jen s malou podporou.
Až „šňůra“ Moravcových předvolebních show dospěje na severní a jižní Moravu, do středních Čech a do Prahy, čili do lidnatých krajů s vysokými počty voličů, skóre se změní. „Přibrat“ by měly ČSSD a ODS a díky Moravě lidovci, kteří se nejspíš ve sněmovně udrží. Se stabilizovaným elektorátem komunistů a také TOP 09 by to bylo pět stran, jež budou napříště zastoupeny ve sněmovně. Dnes je jich také pět, ale i se zelenými, kteří se z původní šestice scvrkli na kvartet. Po loňském eurovolebním Waterloo nicméně stranu její předseda Ondřej Liška křísí, a proto pětiprocentní hranici opět atakuje a ve sněmovně se třeba udrží. To už by bylo parlamentních stran šest! Z Johnových Věcí veřejných, lobbisticko-„novácko“-populistického dryáku, se mezitím agenturám vyloupla v celostátním rozměru až osmiprocentní strana, čili sedmý kandidát na účast ve sněmovně. A jako další se hlásí SPOZ, celostátně zatím jen tříprocentní, leč její Zemák s „velkým kormidelníkem“ na palubě do volební kampaně teprve vyrazil.
Pokud by do květnových voleb ČSSD a ODS ještě trochu zeslábly a vyjmenovaná drobotina naopak trochu posílila, pak bychom měli buď velkou koalici ČSSD a ODS, anebo jedné z nich nikoli s jednou další, nýbrž s několika malými stranami. Jiná varianta vlády se spolehlivou většinou ve sněmovně by asi nebyla. Onou jinou variantou přitom míníme i komunistický srp a kladivo. Kývajíce se nad Paroubkovou hlavou, byly by i pro něj hrozbou.
