Už máme dost toho, aby naši daňoví poplatníci nesli náklady nezodpovědné rozhazovačné politiky států jižního křídla, které stojí na pokraji bankrotu. Takto prodávají politici z nejsilnějších zemí eurozóny (rozuměj zejména Německa) hlavně doma tlak na ostrovní stát Kypr, aby zdanil bankovní vklady, pokud chce dostat pomocnou multimiliardovou ruku z Bruselu.
Nic proti tomu. Pravdou je, že záchrana tu Řecka, tu Španělska, aby se zabránilo pádu projektu společné evropské měny, už přišla na pořádný balík peněz. Proti nikomu ještě ale nevyrukovali nejsilnější hráči této víc než neoptimální měnové unie tak tvrdě. Sáhnout na vklady neznamená nic jiného, než poslat tamní bankovní sektor slušně řečeno „do kopru“.
Kdo by si ještě u banky něco uložil, když zase může přijít příkaz: Zabavte to (pardon zdaňte). Teď už se licituje alespoň s tím, že běžného kyperského střadatele by se to mělo dotknout minimálně nebo vůbec. Parlament bude o procentu, které se z vkladů odvede, rozhodovat dnes. Ať to dopadne jakkoli, a troufám si tvrdit, že i když se kyperští politici vzbouří proti diktátu, tak pomoc přece jen přijde, škoda již byla napáchána.
Primárně ta, která možná – i když nechci nic západním politikům podsouvat – byla plánovaná. Kypr tak trošku mocnější země štval. Za jeho daňovým systémem se vydávala nejedna firma. A i když se dá nahlédnout do tamního obchodního rejstříku, často z něj nelze mnoho o skutečných majitelích skrývajících se před vlastním berňákem vyčíst.
Takže vlastně bohatší země chtějí, aby se ti, co se tomu zatím vyhnuli doma, podíleli na záchraně eura alespoň takhle. Proto zřejmě teď ty úvahy, že drobní střadatelé mají být šanováni. A bonus je sebrat peníze Rusům, kteří je ukryli před svým báťuškou Putinem. A když se to povede, tak už si to ti naši boháči rozmyslí peníze zbůhdarma vyvádět.
Smutné je, že si tito Kypru nepřející politici neuvědomili, že byznysmeni nejsou hlupáci. Tušili, co se chystá, takže daňové struktury dál využívají a v kyperské bance mají tak akorát na nejnutnější provoz své P.O. Box adresy.
Jediné, co se tímto humbukem napáchá, je ztráta důvěry v celé eurounijní bankovnictví. Když to zkusili na Kypru, bude následovat Řecko? Itálie? Španělsko?
Každý, kdo má v bance v kterékoliv z těchto zemí - a možná nejen tam – trochu více peněz, teď musí nutně přemýšlet, jestli těm „kulatým zlaťáčkům“ nebude lépe ve Švýcarsku, nebo možná raděj vůbec za oceánem. V době elektronického bankovnictví fakt žádný problém.
Takže ta malá kyperská pomsta nejspíše skončí tradičním pořekadlem: Kdo jinému jámu kopá…
Čtěte další komentáře Adama Junka:
