Souboj Donalda Trumpa a Joe Bidena na sebe strhává pozornost miliardy lidí po celé planetě. Vliv na životy miliony amerických občanů však budou mít i četná referenda. Spojené státy fungují na principu federace, zákony se tak stát od státu výrazně liší. A tak se stalo, že v Louisianě a Colorado vyjádřili voliči souhlas se zpřísněním možnosti podstoupení interrupce, na druhé straně obyvatelé Oregonu odhlasovali kompletní dekriminalizaci tvrdých drog.
V Oregonu tak bude možné držet malé množství tvrdých
drog, včetně kokainu, heroiny nebo LSD, bez porušení zákona. O
drogách se hlasovalo i dalších státech, občané Jižní Dakoty, Arizony, Montany
a New Jersey si v referendu odhlasovali povolení pro rekreační užívání
mariuhany.
Čtveřice států se tak přidala k 11 dalším (a Washingtonu D.C.), kteří se pro legální kouření marihuany vyslovily už v minulosti. Vůbec prvními, kdo k takovému kroku přistoupil, byl stát Colorado a Washington D.C. v roce 2012.
Hlasující obyvatelé zmíněné Louisiany a Colorada vyjádřili svůj souhlas se zpřísněním interrupční legislativy. Konkrétně bylo v Louisianě schváleno navržení změny státní ústavy tak, že možnost interrupce není právem a neměla by být hrazená státem, v Coloradu se zkrátí úsek těhotenství, kdy je možné potrat vykonat.
Občané nejlidnatějšího amerického státu Kalifornie rozhodovali o pracovněprávním nastavení řidičů, kteří pracují pro společnosti jako Uber nebo Lyft. Referendum mělo rozhodnout o tom, zda jsou řidiči zaměstnanci zmíněných společností a tím pádem, zda mají nárok i na zaměstnanecké benefity, jako je garantovaná minimální mzda, hrazení zdravotní péče nebo právo zakládat odborářské organizace.
Téma se v zemi, v níž sídlí většina
technologických gigantů, řeší dlouhá léta a dotčené společnosti neponechaly nic
náhodě, když vynaložily miliony dolarů na kampaň pro odmítnutí. Tak se také
stalo, Kaliforňané rozhodli, že řidiči alternativních taxislužeb (a dalších
společností) nejsou zaměstnanci.
Ve městě Portland, ležícím ve státu Maine na východním pobřeží, obyvatelé hlasovali o možnosti zákazu využívat automatické rozpoznávání identity podle obličeje bezpečnostními kamerami. Právě využití moderní technologie při zajišťování bezpečnosti občanů je ve Spojených státech dlouhodobě nevyřešené téma.
Federální legislativa pro tuto technologii neexistuje, každý stát a někdy i každé město si volí svoji cestu, jak k problematice přistoupit. Její odpůrci argumentují neoprávněným zásahem do soukromí a časté chybovosti konkrétních systému, které znevýhodňují menšiny.
Mimo nového prezidenta a místních referend Američané
rozhodovali i o členech Kongresu, v něm nově zasedne první transgender
politička, vyznavačka kontroverzní konspirační teorie známé jako QAanon a
bývalý astronaut NASA.
