Česká firma přišla s nápadem, jak ohlídat podvody při stavbě dálnic. Nikdo o něj zatím nestojí
Ještě před pár lety by práce Jakuba Karase vypadala jako sci-finebo tajná mise armádní rozvědky. Dnes jeho projekt létajících dronů uspěl v soutěži European Satellite Navigation Competition (SNC). Drony v provedení jeho firmy Upvision dokážou ohlídat jednu důležitou věc, která příznačně definuje problémy budování dálnic a železnic v Česku – zda se při stavbách nepodvádí nebo nekrade. Dron neuplatíš Dva příklady za všechny. Stát se dodnes dohaduje se společností Eurovia, kdo nese odpovědnost za zvlněnou severomoravskou dálnici D47. V průběhu sporů vyšlo mimo jiné najevo, že firmy, které měly pro stát zajistit stavební dozor, pracovaly zároveň i pro zhotovitele. Hlubinné sondy navíc ukázaly, že pod dálnicí jsou i takové materiály jako textilie, tuby od zubní pasty nebo kšandy. Pokud by průběh prací monitorovaly drony, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) by se o situaci nejspíš dovědělo.
Drony totiž mají v českém stavebním byznysu jednu výjimečnou vlastnost – nedají se uplatit. A jejich snímky jsou na centimetr přesné a průkazné.
Druhým příkladem, kde by bezpilotní technologie pomohly, je zával přes severočeskou dálnici D8. Po vytrvalých deštích zasypal rozestavěný úsek v červnu 2013. Od té doby masa zeminy ohrožovala obyvatele dvou přilehlých obcí. Sanace byla zahájena až nyní.
„Průzkumné práce, výpočty kubatur zeminy nebo monitoring by se pomocí bezpilotních technologií urychlily,“ tvrdí Jakub Karas.
Ministerstvo dopravy má o co hrát. V příštím roce chce do dopravních staveb investovat přes 90 miliard korun a chce také šetřit. Pravda, nový ministr Dan Ťok ještě bude muset nejprve sehnat lidi, kteří rozložené ŘSD začnou řídit, ale to už je trochu jiný příběh…
Jakub Karas dostal před pár týdny ocenění přímo v budově ministerstva dopravy, což by mohl být příznačný začátek zajímavého příběhu. Za nikým z firmy ale státní úředníci dosud nepřišli, aby si úspory bezpilotního dozoru vyzkoušeli. Cesta k úspěchu v evropské soutěži přitom nebyla pro firmu dlouhá. Společnost dal Karas s přáteli dohromady teprve vloni v listopadu. Předtím pracoval jako vedoucí pro bezpilotní systémy v jiné firmě. V oboru se pohybuje celkem 13 let.
Jak se staví špion Upvision má v současné době čtyři drony sestavené z komponentů koupených v Německu či ve Spojených státech. Ten největší optocopter má v průměru přes jeden metr.
„Mozkem každého prostředku je jednotka GPS. Podle ní se pohybuje, zaznamenává polohu, výšku či souřadnice,“ popisuje Jakub Karas s dronem v ruce. Přístroj vypadá trochu jako velký mechanický pavouk. „Dokáže létat na ovládání, ale také podle automatických plánů. Stačí zadat plochu, kterou má mapovat, rozlišení záznamu, překryv ploch a on podle GPS nabere výšku a vše sám zmapuje. Pak je potřeba jen přistát. U malého letadla je to ještě jednodušší, to přistane samo,“ pokračuje.
Drony se dají při stavbách použít už od jejich úplného začátku, tedy od fáze plánování. „Ještě než se stavba spustí, lze je využít na získání podkladů pro projekt a zanesení terénu do příslušných map. Po spuštění stavby se pak hodí třeba pro zaevidování nalezišť při archeologickém průzkumu, kontrolu termínů, technologií a další věci,“ vypočítává Karas. Začít v Česku komerčně využívat drony není ovšem nic jednoduchého. Zatímco třeba letečtí modeláři nemusejí mít povolení, Upvision jich musel získat hned několik, což dokládá i cedulka s číslem a identifikačními písmeny OK, které musejí mít i velká letadla.
Firma musí mít pojištění – v jejím případě až do výše 30 milionů – a také oficiální povolení k létání, které zahrnuje zkoušky z teoretických i praktických znalostí, včetně prověření schopností pilota. Zájemci musejí také získat povolení k leteckým pracím, což rovněž není jednoduchý proces.
Vize společnosti o dronech létajících nad silnicemi a železnicemi není jen prázdným snem. Upvision už spolupracoval s Vysokým učením technickým v Brně na monitoringu křižovatek pro dopravní analýzy, drony sbíraly i údaje z archeologického průzkumu staveb.
Ministerstvo dopravy projekt Upvision oceňuje. „Jistě se v českých podmínkách má kde uplatnit. Budu se snažit pomoci propojit tento nápad s ředitelstvím silnic,“ řekl náměstek ministra dopravy Karel Dobeš.
„ŘSD se bude zabývat využitím těchto technologií. Jsou pro nás zajímavé zejména v první fázi přípravy staveb. Další využití je pak možné při dokumentaci výstavby ve smyslu náhledu na průběh prací,“ uvedla mluvčí ředitelství Nina Ledvinová.
Galileo to vidí Soutěž SNC, jejíž cena má pro Upvision letos barvu bronzu, nesla až do loňska název Galileo Masters. Začínala v roce 2004 a účastnily se jí čtyři země. Česko se připojilo o rok později. Letošního ročníku se zúčastnilo už přes tisíc účastníků ze 40 států, kteří přihlásili celkem 434 projektů. Cílem soutěže je přinést nápady, které by podpořily rozvoj chystaného satelitního systému Galileo. Drony by se jím mohly v budoucnu řídit namísto standardního GPS. Nejpatrnější výhodou bude větší přesnost měření.
Drony mohou nést i fyzikální mikrosenzory. Například díky termovizní dokumentaci je možné odhalit trhliny v silnicích už ve fázi vzniku, a zahájit tak opravy včas a za méně peněz. Právě na tomto projektu začíná Upvision s ŘSD spolupracovat. „Rádi bychom ale spolupráci rozšířili právě na bázi dozoru staveb,“ uvedl Karas.
Kromě dopravy se dají drony využít i při přírodních katastrofách, například povodních, kdy mohou mapovat těžko dostupná místa, a pomoci tak záchranářům.
Na ministerstvu dopravy dostaly ocenění i další satelitní projekty, které dokážou rozvíjet systém Galileo. Vítězem tuzemského kola se stal prostředek umožňující zrakově postiženým orientaci v neznámém prostředí. Systém kombinuje klasickou satelitní navigaci se senzorem rozpoznávajícím překážky v chůzi, který je schopný uživatele varovat a nabídnout bezpečnou trasu.
„Systém dokáže nahradit vodicího psa a je rovněž podstatně lacinější,“ uvedl tvůrce systému Juraj Kisztner. Systém je zatím ve fázi prototypu, kdy byla jako senzor překážek použita běžná herní konzole xBox. Důvodem byla její dostupnost a relativně nízká pořizovací cena. Do budoucna by mohly být podleautora
použity senzory s mnohem menším rozměrem, které by bylo možné umístit přímo do slepecké hole.
Senzor dokáže i v obtížných světelných podmínkách rozpoznávat předměty a uživatele na jejich přítomnost pomocí hlasové komunikace upozornit. Dozví se tak o rozměrech překážky, zda například zasahuje do celé šířky chodníku a jakým způsobem ji půjde nejbezpečněji obejít, doplnil Kisztner.
Kromě navigace pro zrakově postižené byl mezi letošními oceněnými i program pro satelitní zabezpečení železniční dopravy.
Globální družicový systém Galileo staví Evropská unie prostřednictvím Evropské kosmické agentury. První družice vylétla v roce 2005, v příštích letech následovalo několik dalších. V roce 2013 došlo poprvé k zaměření cíle na Zemi. O rok později se na oběžnou dráhu dostaly další družice, kvůli selhání obíhají ale na špatné dráze. Administrativní centrum Galilea sídlí od roku 2012 v Praze.
Ministerstvo dopravy má o co hrát. V příštím roce chce do dopravních staveb investovat přes 90 miliard korun a chce také šetřit. Kromě dopravy se dají drony využít i při přírodních katastrofách, například povodních, kdy mohou mapovat těžko dostupná místa, a pomoci tak záchranářům.
O autorovi| Petr Weikert, weikert@mf.cz
