V opuštěné obchodní galerii by mohl být Dům lahůdek
K nemodernějším pražským administrativním a obchodním komplexům se řadí Stará Celnice na Náměstí Republiky, v samém centru hlavního města. Otevírala se s velkými nadějemi majitele i nájemců, očekávání se ale splnilo jen z poloviny. Zatímco administrativní část budovy funguje zcela bez problémů, obchodní galerii sužují vleklé spory. Nové kanceláře přitáhly řadu renomovaných firem, které se přestěhovaly z „dobrých pražských adres“ (AIG z Myslbeku, ING z International Business Centra, sídlo si v bývalé celnici vybudoval i Credit Sviss First Boston), naopak obchodní galerie i na nezasvěceného působí dojmem, že bude v nejbližších dnech zrušena. Budovu s více než stopadesátiletou historií, která v minulosti již sloužila jako celnice, kasino a místo pro distribuci tisku, koupila v roce 1998 od Poštovní a novinové služby švédská developerská společnost IKANO vlastněná rodinou Kampradů, které patří i IKEA. Po dvouleté rekonstrukci objektu vzniklo deset tisíc metrů čtverečních moderních administrativních a obchodních ploch se stovkou parkovacích míst v podzemních garážích.
Smutný obraz galerie.
Firma Balder, dceřiná společnost firmy IKANO, měla vizi, že vytvoří obchodní galerii s několika desítkami obchůdků. Na první pohled luxusní prostory však zejí prázdnotou, většina obchůdků je bez nájemců a v několika otevřených najdete pouze znuděné prodavačky. To je smutný obraz obchodní pasáže, která byla otevřena teprve v květnu loňského roku. Největší část prostor si pronajalo Le Patio, které kromě obchodu otevřelo také restauraci a noční klub. Mezi dalšími firmami, které se do nové obchodní galerie nastěhovaly, byly například Dior, VagaBond, Levis, Ecco, Piano, Fantasia for Kids… Většina z nich prostory již opustila nebo jsou ve výpovědní lhůtě, další své prostory razantně zredukovaly.
Zákazníci nechodí.
„Nechodí sem žádní zákazníci. Majitel sliboval, že si najímáme prostory v exkluzivní nákupní pasáži. Tomu měl odpovídat i výběr nájemců a marketing. Bohužel, zůstalo jen u slibů. Když se galerie otvírala, bylo v ní asi pět obchodů. Reklamní kampaň byla roztříštěná, bez koncepce,“ říká Mona Bublová, spolumajitelka firmy Piano, která měla ve Staré Celnici jeden ze svých butiků. Podobně hovoří i Monika Vostřáková, ředitelka Le Patio: „Za hlavní příčinu neúspěchu Staré Celnice považuji neúměrně vysoký nájem, nejasný koncept i image nákupní galerie a naprosto nedostatečný marketing.“ Dodává, že k přilákání klientely nepomohla ani přestavba dvorany před vchodem do Celnice v době předvánočních nákupů S tím ale nesouhlasí Marcel Mourek, ředitel společnosti IKANO. „Za marketing jsme utratili poměrně značnou sumu. Zda byl správně zacílen, to je otázka do diskuse. Propagace probíhala v několika vlnách od novinových inzerátů, přes rádiové spoty až po příležitostné akce spojené s určitou událostí, jako byly večírky po premiérách filmů Moulin Rouge nebo Harry Potter. Nemůžeme dělat reklamu jednotlivým firmám, pouze obchodní galerii jako celku,“ tvrdí Mourek. Přiznává, že problémem Staré Celnice je, že v objektu nikdy nebylo nákupní centrum. Proto společnost poskytla obchodníkům od května do září loňského roku nájemní prázdniny. Některé firmy ale odmítly od října platit plné nájemné, které se v dolní části galerie pohybuje měsíčně okolo 100 německých marek za metr čtvereční, v horní v rozmezí 50 až 60 DEM. Poukazovaly na to, že od květnového oficiální otevření se prakticky nic nezměnilo. Obsazenost obchodní galerie nikdy nepřesáhla 50 procent a návštěvnost kolísala okolo několika stovek, často však i desítek osob denně. U obdobných center je přitom běžné, že ho denně navštíví 10 až 15 tisíc zákazníků. Všichni vzbouřenci tedy dostali výpověď. „Majitel nic z toho, co nám sliboval, nesplnil. Nesehnal dostatek nájemců, propagace galerie se s tím, jak byla například vedena kampaň obchodního centra Nový Smíchov, nedá srovnat. Zvažujeme, že podáme žalobu, neboť nám znemožnil vydělat peníze. Naše tržby vzhledem k neuvěřitelně nekompetentnímu přístupu pronajímatele nikdy nepokryly ani holé provozní náklady,“ tvrdí Bublová. Vybavení interiéru jejího obchodu, za které zaplatila 800 tisíc korun, má nyní složené v garáži.
Málo na výběr.
Marcel Mourek příčinu neúspěchu obchodníků vidí jinde. „Chtěli využít toho, že po určitou dobu nemuseli platit nájemné. Nevybrali jsme správné nájemce a ani jejich mix nebyl ideální. Zákazníci si stěžovali na omezenou nabídku zboží. Ukázalo se, že malí obchodníci, kteří měli k dispozici mezi 20 až 40 metry čtverečními obchodní plochy, nebyli schopni generovat dostatečné množství návštěvníků. Nejsou velkým lákadlem pro zákazníky,“ říká Mourek. V současné době jedná IKANO s několika potenciálním klíčovými nájemci. „Jako Pražanovi se mně nejvíce líbí myšlenka vybudovat ve Staré Celnici Dům lahůdek. Spousta lidí žehrá na to, že v Praze není koncentrovaná nabídka delikatesních potravin. Doposud se ale nenašel natolik silný obchodník, který by byl schopen tento projekt uskutečnit,“ konstatuje Mourek. Tvrdí, že rozpracovaných konceptů je ale více, například vznik monotematicky zaměřeného megasportovního obchodu. Dodává, že pro firmu je jednodušší jednat s jedním velkým nájemcem než se čtyřiceti malými. „Raději počkáme na toho pravého. Musíme se rozhodnout správně. Chtěli bychom znovu otevřít letos na podzim. Bude to už druhý pokus a ten musí být úspěšný,“ říká Mourek.
