Druhá prodloužená

22. 9. 2011

Státní správa

Ministerstvo vnitra prolongovalo smlouvy projektu KIVS, vyhlášení nového tendru však opět nabírá zpoždění

Mnohamiliardový projekt KIVS (Komunikační infrastruktura veřejné správy), tedy internetové připojení a volání přes pevné linky pro české úřady, se opět dostává do časového presu. Ačkoli 27. září vyprší půlroční lhůta již jednou prodloužených smluv na dodávky hlasových a datových služeb pro více než osm tisíc úřadů po celém Česku, nové kontrakty podepsány nejsou. Ministerstvu vnitra, které má centralizovaný nákup telekomunikačních služeb v projektu KIVS na starost, tedy nezbylo nic jiného než současné prováděcí smlouvy znovu prolongovat. Již podruhé. „Na základě textace loni na podzim uzavřených kontraktů nyní došlo k jejich automatickému prodloužení o dalších šest měsíců,“ potvrdil týdeníku Euro mluvčí Ministerstva vnitra ČR (MVČR) Jiří Korbel.

Nepřítel čas

Korbel zároveň upozorňuje, že součástí dohody je možnost jednostranného ukončení těchto smluv ze strany ministerstva, s jednoměsíční výpovědní lhůtou, pokud úředníci vůbec dodavatele telekomunikačních služeb vyberou. K tomu však s největší pravděpodobností nedojde. Naopak ministerstvo bude mít hodně velký problém během následujícího půlroku vše potřebné stihnout. Z informací týdeníku Euro totiž vyplývá, že nové výběrové řízení nebylo dosud ani vyhlášeno, ačkoli k tomu mělo dojít na začátku září. „I původně navržený harmonogram byl termínově značně napjatý, a takto to bude ještě složitější. S každým dalším týdnem, kdy se tendr odkládá, se všichni dostáváme do stále většího časového tlaku,“ říká Tomáš Strašák, obchodní ředitel společnosti Dial Telecom.
Ta je dlouhodobým zájemcem o dodávání internetových služeb státním úřadům, jednání ministerstva opakovaně kritizuje a i díky její stížnosti (druhou podaly České Radiokomunikace) Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zrušil letos v červnu původní tendr MVČR na dodávky KIVS. Nyní však Strašák volí mírnější tón: „První zářijový týden proběhlo setkání úředníků ministerstva se zástupci operátorů, kteří se chtějí na projektu KIVS podílet. To, co nám bylo prezentováno, představuje obrovský pokrok, ale současný největší a zřejmě jediný nepřítel ministerstva je čas.“

Ministerstvo: stihneme to

Problémem podle Strašáka není ani tak samotné výběrové řízení na úrovni ministerstva vnitra, které – v případě, že ho žádný z uchazečů nenapadne u ÚOHS – může proběhnout během několika týdnů. Zásadnější pro časové zvládnutí projektu prý budou minitendry na úřadech, které služby odebírají, a především dostatečný časový prostor pro jejich zavedení v jednotlivých institucích. Systém vyjednávání dodávek služeb v rámci KIVS je totiž dvoustupňový (viz Rámcové a prováděcí smlouvy), což celý proces prodlužuje.
„V případě, že uspějeme, potřebujeme minimálně šest týdnů na instalaci potřebného zařízení na úřadech, kam budeme služby dodávat. To nám také ministerstvo slíbilo, takže jsme všichni zvědavi, v které fázi procesu najde vnitro časové úspory, když se harmonogram opět začíná rozpadat,“ dodává Strašák. Jeho slova potvrzuje generální ředitel Českých Radiokomunikací Kamil Levinský, který odhaduje čas potřebný pro migraci klienta k novému dodavateli služeb na dvanáct týdnů. „V komerčním sektoru je běžné, že se na přechod k novému operátorovi vyčlení čtvrt roku, ve státní sféře by to mělo být obdobné,“ říká.
Mluvčí MVČR však ujišťuje, že úředníci vnitra tentokrát stihnou připravit i vyhodnotit celý tendr zavčasu a v duchu připomínek antimonopolního úřadu. „Problematika KIVS má v rámci ministerstva vnitra jednu z nejvyšších priorit. Připravované zadávací řízení veřejné zakázky je nastaveno tak, aby podmínky nemohly být brány jako diskriminační. Vzhledem k časové tísni připravilo ministerstvo několik opatření, která mají rizika co možná nejvíce eliminovat. Jedná se například o pracovní workshopy, o maximálně otevřenou komunikaci vůči všem potenciálním uchazečům nebo průběžné uveřejňování podkladů na webových stránkách rezortu tak, aby bylo možné paralelně zpracovávat uchazeči podklady nutné pro podání nabídek,“ vypočítává Korbel a dodává, že poté, co byl tendr na KIVS minulý týden schválen na jednání vlády, počítá vnitro s vyhlášením výběrového řízení v řádu dnů.

Úřady ušetří

Ministerstvo si dokonce již stanovilo termín, do kterého chce celou záležitost uzavřít. „Plánované datum podpisu nových rámcových smluv KIVS je 16. prosince 2011,“ řekl Korbel týdeníku Euro. Termín prý nastavili úředníci vnitra tak, že počítá i s lhůtami na vypořádání případných námitek. Mluvčí ministerstva však věří, že k tomu nedojde. „Naší hlavní snahou je otevřená a úplná informovanost všech zúčastněných subjektů tak, aby bylo možné společným jednáním eliminovat možné problémy při realizaci této veřejné zakázky,“ tvrdí Korbel.
Zatímco v současném systému dodávají úředníkům internetové a hlasové fixní služby tři subjekty – GTS Czech, Telefónica a konsorcium T-Systems/ČD-Telematika – nový KIVS by měl být na straně operátorů výrazně pestřejší. Z informací týdeníku Euro vyplývá, že MVČR předpokládá rozšíření dodavatelů na sedm až deset. To by se mělo projevit i na cenách, respektive nákladech jednotlivých úřadů. „Ve státní správě vidíme velký potenciál, takže se do tendru určitě přihlásíme a předpokládáme, že nabídneme atraktivní ceny. Z našich zjištění vyplývá, že některé ceny, které dnes úřady platí, jsou na dvojnásobku až trojnásobku současných tržních hodnot. K dosažení takových cen je však potřeba mít dostatečnou lhůtu pro migraci zákazníků,“ dodává Kamil Levinský.

Rámcové a prováděcí smlouvy
Do projektu KIVS je v současné době zapojeno 140 úřadů, které zastřešují 8256 odběrných míst využívajících hlasové služby, a 6742 úřadů, jež si objednávají datové služby, tedy zejména připojení k internetu. Systém vyjednávání smluv je dvoustupňový: ministerstvo vnitra nejprve v „celonárodním“ tendru vybere několik dodavatelů, s nimiž uzavře rámcové smlouvy. Poté jednotlivé úřady vyhlašují vlastní výběrová řízení, takzvané minitendry, v nichž se utkávají operátoři, kteří prošli řízením na MVČR a mají s vnitrem podepsánu rámcovou smlouvu.
Výsledkem těchto minitendrů je několik tisíc prováděcích smluv, jež podepisují úřady s operátory, kteří nabídli nejlepší podmínky. Celkově přes projekt KIVS proteče 1,5 až dvě miliardy korun ročně, přičemž ministerstvo vnitra odhaduje, že úspory tohoto centralizovaného nákupu telekomunikačních služeb dosáhly více než čtvrt miliardy korun během posledních dvou let.