Přestože tvoří menší vrchovinu, tyhle kopce jména nemají. Říká se jim jen podle čísel šachet, u nichž jako odvaly při dobývání uranu vznikaly. A příbramští „uraňáci“, tedy bývalí zaměstnanci dolů, nejlíp vědí, kam zamířit, když mluví o jedenáctce, patnáctce či šestnáctce.
„Jsou tam sice cedulky se zákazem vstupu, ale takové výhledy do všech stran nemáte ani ze Svaté Hory,“ usmívá se starší muž. Že rozhodně není jediným, kdo upřednostňuje haldu před známým poutním místem, potvrzují vyšlapané stezky, které na desítky metrů vysoké kopce vedou.
Už během několika let by ovšem z Příbramska vrcholky z tmavého štěrku opletené náletovými břízkami měly zmizet. Po dlouhých diskusích přišel státní podnik Diamo s návrhem, jak odvaly vytěžit a krajinu vrátit do původního stavu.
Nepůjde ale o nic jednoduchého. Staré haldy obsahují i radioaktivní rudy, jsou prašné a celkem je v nich uloženo 45 milionů tun hlušiny včetně 700 tun uranové rudy. Okraj středních Čech se tak opět promění v industriální region.
„O pomoc s likvidací nás požádaly obce, které nesouhlasí se záměrem odtěžování hald privátními společnostmi. Vypracovali jsme čtyři varianty likvidace odvalů jako starých ekologických zátěží,“ vysvětluje Gabriela Úradníková z Diama.
A největší zastání mezi odborníky i lidmi z okolí Příbrami má scénář, podle něhož se postupně jedenáct hald přesune na jeden velký „superodval“ u Bytízu. „Tuhle variantu jsme posoudili jako finančně i časově nejvýhodnější,“ upřesňuje Úradníková.
Konkrétně to znamená, že jen přesun hlušiny z jednotlivých hald by měl při nepřetržitém provozu trvat osm let. Reálnější je ale nyní horizont 21 let, což předpokládá, že by se pracovalo osm hodin každý všední den.
I když se v některých vizích mluvilo o nákladní dopravě, kameny, ruda a další hlušina z odvalu se budou s největší pravděpodobností převážet na pásových dopravnících. Technici nejdřív postaví pět kilometrů dlouhý pás z jižní strany. Po vytěžení dostupných odvalů se přesune severněji. Propočty počítají s délkou tří kilometrů. A Diamo už má i předběžný rozpočet. Likvidace by si měla vyžádat přibližně 2,5 miliardy korun. Peníze půjdou z kasy ministerstva průmyslu.
Ovšem přesunem tisícovek tun materiálu to zdaleka nekončí. Až vznikne superodval, na řadu se dostane mnohem náročnější a především zdlouhavější práce. Na speciální třídicí lince se z hlušiny postupně oddělí radioaktivní ruda a štěrk různé velikosti, který pak poslouží ve stavebnictví. A tahle fáze likvidace zabere několik desítek let.
Celý článek najdete v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 5. června. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.
