Nic
necharakterizuje současný Most lépe než velká křižovatka ulic Jaroslava Průchy,
Františka Halase a centrální třídy Budovatelů. Na jedné straně tu stojí
podlouhlé dvoupatrové nákupní centrum Rozkvět s výrazným ochozem. Ač ho měla
firma SaS Most jako vlastník už před sedmi roky zrekonstruovat, tradiční
obchoďák vystavěný stejně jako většina okolních staveb na přelomu 70. a 80. let
dál chátrá. Zdi se drolí, původní mozaika se ztrácí ve špíně, funguje tu jen
pár obchodů. „A tu nástěnku jste už viděl? Je prázdná a špinavá jako celý
Rozkvět," ukazuje procházející důchodce na vývěsku určenou k seznamovacím
inzerátům.
Ovšem pár
desítek metrů odtud to žije. Stačí přejít přechod a člověk stojí před obchodní
galerií Central, která se po svém otevření v roce 2008 velmi rychle stala novým
středobodem města. Sešel se v ní všechen dnešní konzum. Z jedné strany drahé
byty, uvnitř několik kaváren, bister a obchodů.
Zatímco
Rozkvět, dříve pýcha města s prodejnou kvalitního textilu, už prohrál a jeho
záchrana působí téměř nereálně, do rozhodující fáze jde nyní jiná bitva. Hraje
se o monstrózní městskou knihovnu, která se má stěhovat do kulturního domu
Repre vedle Centralu. Kulturák předtím projde přestavbou za 550 milionů korun.
A původní a neudržovaná knihovna naopak osiří.
Proti záměru
současného vedení města se postavili nejen odborníci a architekti, ale i řada
mosteckých občanů. „Celý život žiju tady v Mostě a považuji se za hrdého
patriota. Jak je vidět, i tak krátká doba existence budovy, jako je naše
městská knihovna - byla dostavená v polovině osmdesátých let -, může zapříčinit
velký zájem ze strany obyvatel města Most. Přestože do ní chodí teprve druhá
generace, takto krátká doba očividně stačí na to, aby jim tato budova přirostla
k srdci,“ prohlásil třeba Libor Kudrna na únorovém jednání zastupitelstva.
Dění v Mostě
velmi silně připomíná několik let staré události z jiného hornického města, z
Havířova. Zde se bojovalo o architektonicky cenné nádraží vybudované v
takzvaném bruselském stylu. Od zamýšlené demolice se nakonec ustoupilo a naopak
byla zahájena rekonstrukce této unikátní budovy. Avšak po opravě ztratí svou
původní funkci.
Oživíme centrum města
Ale zpět k
Mostu. Projekt rekonstrukce Repre a následného stěhování knihovny do opravených
budov v centru zapadá do éry současného primátora Jana Paparegy (ProMOST). Ten
město vede od roku 2014 a v té době se o rekonstrukci začalo mluvit. Přestože
se týdeník Euro pokoušel s Paparegou spojit, mluvčí magistrátu Klára Vydrová po
několika dnech oznámila, že primátor nemá čas, protože po dovolené řeší
aktuálnější věci. Sám Paparega má v Mostě mnoho zastánců. Obyvatelům sídlišť se
líbí, že to byl až on, kdo jako primátor zrušil většinu rezervovaných
parkovacích stání na ulicích mezi paneláky, maminky zase na mladém primátorovi
oceňují oživení městského parku Šibeník, který se - byť za cenu velkých
investic - proměňuje v oddechovou zónu s mnoha zábavnými prvky.
S problémy,
které vyžadují dlouhodobější a koncepční řešení a jejichž výsledky nebudou
vidět tak rychle jako volná parkovací místa nebo dřevěná rozhledna Na Šibeníku,
ale vedení magistrátu tápe. A naplno to odkryl aktuální spor o stěhování
knihovny do prostor Repre, kde dřív fungovala i restaurace, plesový společenský
sál či planetárium.
„K samotnému nápadu výhrady nemám, konverze budov k jinému účelu nejsou nic neobvyklého. Knihovna jako typ stavby navíc přesun celkem dobře umožňuje, protože je prostě dělitelná na menší jednotky a není to tak komplikované jako například instalovat do existující budovy multikino. Pokud by byla dramaturgie jejího provozu navíc dobře uchopená, stala by se knihovna nástrojem, který má potenciál oživovat centrum města sedm dní v týdnu od rána do večera,“ zamýšlí se architektka Jana Kubánková, jež se řadu let zaměřuje na potíže panelového města. Nicméně jedním dechem dodává: „V případě Mostu je ale problematický ten proces, kterým k takto zásadnímu rozhodnutí dochází.“
| Budování nového Mostu |
| • Roku 1962 přijalo předsednictvo ústředního výboru KSČ rozhodnutí o vyuhlení ochranného pilíře města Mostu, a tím rozhodlo o jeho osudu. O dva roky později, 25. března 1964, vydala vláda usnesení o likvidaci starého a dostavbě nového Mostu. Aby zde vyrostlo skutečně nové socialistické město, musela se změnit celá dosavadní koncepce výstavby, vypsat soutěž (vyhráli ji Václav Krejčí a Jaroslav Vejl) na řešení středu města s budovou národních výborů, kulturního domu a divadla, rozhodnout o umístění těch institucí, bez nichž by život velkého okresního města nebyl možný.
• K budově okresního výboru KSČ přibyl roku 1976 na protilehlé straně obchodní dům a hlavní pošta a v roce 60. výročí VŘSR byla slavnostně odevzdána krásná, skutečně reprezentativní budova národních výborů. Do konce roku byly rozestavěny zbývající objekty, hotel, centrální kulturní dům a divadlo. Zdroj: Dobové citace z publikace Most 1932/1982 vydané v roce 1982 |
Architektka
naráží na události z druhé poloviny roku 2017. Město tehdy vybíralo firmu, jež
vytvoří projektovou dokumentaci k přestavbě. V tendru zvítězila společnost
Artech z Litvínova.
Vyhrála
především díky nejnižší ceně. „Rozhodli jsme pro celkovou rekonstrukci objektu,
která sice bude finančně náročná, ale zajistí jeho maximální využití a navíc
pomůže oživit centrum města,“ hlásil tehdy Jan Paparega na radničním webu.
Odborníci
ovšem hned od začátku proti takovému postupu protestovali. „Projektant byl
vybrán na základě poměrně přísně nastaveného zadávacího řízení, do kterého se přihlásili
tři uchazeči s nejširším portfoliem realizací primárně v oblasti dopravních
staveb. Město nevyužilo architektonické soutěže, aby si mohlo vybrat z více
návrhů. Souběžně měly také vznikat plány nakládání s existující budovou, která
se nachází mimo centrum města.“ sumarizuje Koubková výtky.
Mrtvo pod koněm. Revitalizace Václavského náměstí se významně komplikuje
Existují
zkrátka velké obavy, že významnou budovu tvořící od poloviny 80. let jednu z
dominant nového Mostu pohřbí necitlivá přestavba, na níž se nebudou podílet
architekti. Město na kritiku namítá, že se řídilo i přáním Mojmíra Bohma,
jednoho ze spolutvůrců Repre.
„Uvažovali
jsme i o vyhlášení architektonické soutěže, ale současný vlastník těchto práv,
architekt Mojmír Bohm, si vymezil podmínku, že v případě rekonstrukce budovy
Repre jakoukoliv architektonickou soutěž zakazuje,“ řekl už dříve Paparega.
A tak se ke
slovu dostal litvínovský Artech. V Mostě není nijak neznámý, vybudoval už
například několik kruhových objezdů.
Opravit? Ne, přesunout
Zádrhel
začal bobtnat v té chvíli, kdy radní přišli s plánem, aby draze opravené Repre
pohltilo desítky tisíc knížek. Argumentace je jednoduchá. Dnešní městská
knihovna stojí v jiné části Mostu - poblíž vlakového nádraží - a přesunem do
centra by mohlo přibýt čtenářů a navíc se čeká oživení centra. Dalším důvodem
je i údajný havarijní stav knihovny.
Jak ale
zaznívá od oponentů, kteří přicházejí na jednání zastupitelstva, pořádají
setkání a organizují petice, současný technický stav pětipodlažní knihovny
pouze odpovídá tomu, že v minulých letech neprošla žádnou opravou. A řeší se
prý jen havárie. Ostatně i v březnu roku 2015, kdy městská knihovna slavila
třicet let od svého otevření, se říkalo, že dvouatriová stavba potřebuje
rychlou rekonstrukci.
Efektem
plánů jsou tak především obavy. Nikdo netuší, jestli po masivní přestavbě podle
plánů Artechu neztratí ceněná brutalistní Repre svou jedinečnost, a zároveň
nikdo neví, co bude s opuštěnou pětipodlažní budovou po městské knihovně.
Primátor Jan Paparega ani nikdo z jeho kolegů zatím neřekli, jaká budoucnost
stavbu čeká.
„Jedná se
vlastně o vytloukání klínu klínem. Problém z jednoho místa přesuneme na místo
jiné. Knihovna i v případě, že by našla jiné využití, tím rozhodně utrpí, o tom
jsem přesvědčen,“ shrnul své obavy občan Libor Kudrna na posledním
zastupitelstvu.
Místo kamene zámková dlažba
Mostecký
magistrát se zřejmě zastavit nedá. Na rekonstrukci za 550 milionů má prý už víc
než dvě třetiny ušetřeno, práce by se měly rozjet letos. Trvat mají do roku
2022, kdy končí současné volební období a tým primátora Paparegy bude obhajovat
svá místa. Oponenti stále upozorňují, že v celé věci je až příliš mnoho
podivností a nepochopitelností.
Sochař Pavel
Karous to před několika týdny v komentáři pro deník Právo popsal následovně:
Litvínovský Artech - podle něj spřízněný s vedením magistrátu - vůbec
nepochopil unikátnost brutalistního Repre. „(Artech) navrhuje například vyměnit
velké kamenné desky, jež tvoří dlažbu rozsáhlého veřejného prostoru v okolí, za
levnou zámkovou dlažbu, aby se na ní dalo parkovat; případně stavbu zateplit
polystyrenem a obklad z drahého světlého přírodního vápence nahradit kachličkami
s potiskem kamenné struktury,“ vypichuje Karous.
Něco
takového pravděpodobně vězí pod rozlišovací schopností mosteckých konšelů a
mnoha tamějších občanů. Ostatně stačí krátká procházka městem kolem
odstrašující zříceniny kdysi hojně vyhledávaného střediska Obzor či podivně
zmodernizované budovy kina Kosmos. Jakoby už nikoho nezajímalo, jak stavby
vypadaly původně a že bez nich nebudou okolní sídliště nikdy funkční tak, jak měla
být.
Ukazuje se,
že panelové město budované v 60., 70. a 80. letech mladými architekty na zelené
louce nyní došlo na konec své cesty. Ztratilo dech. Jednoduše se vyčerpalo.
Nikoli proto, že by tehdejší architektura nebyla kvalitní. Ale z toho důvodu, že
přemýšlet koncepčně a vymýšlet dlouhodobá řešení založená na už existujících
stavbách je náročné a neatraktivní.
A to nejen v
Mostě, ale třeba i v tom Havířově. Jak to dopadlo s jeho vlakovým nádražím?
Nezbouralo se. Jen jeho účel převezme nevzhledná přístavba a prosklená staniční
budova se promění v karikaturu. V původní ceněné hale by mělo vyrůst sportovní
a volnočasové centrum s kurty i lezeckou stěnou.
