Slovinsko zvládlo první vlnu koronaviru úspěšně díky
mimořádně přísným a razantním opatřením. Poměrně rychle byl zastaven růst počtu
nakažených osob. Zdravotníci kvalitní a obětavou péčí zajistili úspěšnou léčbu
a podařilo se zastavit šíření nákazy.
Vláda připravila několik balíčků pomoci. Občanům tak
zajistila účinnou podporu a sociální stabilitu. Pomoc ekonomice se obzvlášť
projevila na trhu práce a díky ní je nyní počet nezaměstnaných významně nižší a
zajištění pracovních míst vyšší. V důsledku epidemie se však podniky potýkají s
potížemi s likviditou, neboť finanční balíčky pro společnosti na překlenutí
krize mají velmi přísné podmínky a ne každý podnikatel na ně dosáhne.
Vládní analytici před druhou vlnou odhadovali pro letošní
rok pokles slovinského HDP o 6,7 procenta a zvýšení míry nezaměstnanosti až na 9,1
procenta. Slovinsko je podobně jako Česká republika exportně orientovaná země a
odborníci očekávají letos pokles exportu o 12,5 procenta. Země si dala za cíl
zachovat dobrou epidemiologickou situaci jako základ pro restart společnosti a
ekonomiky.
Češi potřebují pro vstup negativní test
Nyní, po dramatickém nástupu druhé vlny, se bohužel všechny
tyto poměrně optimistické výhledy jeví jako nereálné. Slovinsko se vrátilo do
lockdownu, v noci platí zákaz vycházení a nikdo nesmí bezdůvodně opustit obec
svého bydliště, obchody a provozovny poskytovatelů služeb zůstávají zavřené.
Podnikatelská veřejnost, zejména malé a střední podniky, se obávají krachů, jež
byly na jaře zažehnány právě díky vládním opatřením a optimistickým náladám, že
nebezpečí pominulo.
Co to znamená pro české vývozce? Vedle omezení vstupu do země, kdy je od českých občanů požadován negativní PCR test, a omezení pohybu po Slovinsku včetně uzavření ubytovacích zařízení, nejsou zavedena žádná zvláštní opatření, která by měla vliv na český export do této země. Všeobecná protiepidemická nařízení a jimi vyvolaná podnikatelská nálada jsou ale už samy o sobě výrazně omezujícími faktory pro obchodní jednání.
| Čeští investoři? V minerálkách i turbínách |
| České podniky už mnohokrát uspěly na slovinském trhu v roli dovozců i investorů. Obzvlášť zajímavými se jeví například akvizice největšího slovinského e-shopu Mimovrste.si ze strany Mall Group nebo akvizice cenového vyhledávače Ceneje.si ze strany Heureka Group a jejich společné dobývání dalších trhů v jihovýchodní Evropě.
Také lze připomenout převzetí největšího výrobce minerálních vod Radenska českou Kofolou, obě společně posilují své pozice například v Chorvatsku. Výrazná česká stopa je vidět v energetice ve spolupráci slovinského výrobce turbín a čerpadel Litostroj Power s českou společností Litostroj Engineering Blansko pod záštitou vlastníka – české energetické společnosti Energo-Pro Group. Společnosti dodávají své produkty a poskytují služby po celé Evropě i v zámoří. |
V soutěži o stavbu osmi tunelů je i Metrostav
Ani koronavirus ale nezastavil velké investice, jež
slovinská vláda směřuje a chce směřovat do infrastruktury. V oblasti dopravy je
to například výstavba přímořské rychlostní silnice H6 v úseku Jagodje–Lucija
(realizace v letech 2021 až 2023), rozšíření lublaňského dálničního okruhu a
výstavba nových napojení na dálnici (Šmarje-Sap, Brezovica, Vrhnika), dále
protivětrné zábrany na rychlostní silnici H4 (Rebernice, Vipavská dolina) a
výstavba třetí rozvojové osy dálniční sítě spojující regiony Koroška a Bela
krajina. Práce na severní části trasy již byly zahájeny, realizace jižní části
se předpokládá po roce 2022.
Ještě významnější investice se plánují v železniční
infrastruktuře. Nejzajímavějším projektem je výstavba druhé koleje na trati
Divača–Koper. Jedná se o 27 kilometrů dlouhý, technicky náročný úsek. Dvacet
kilometrů trati povede osmi tunely přes citlivý krasový terén, převýšení
dosáhne 500 metrů.
Odborníci odhadují, že se náklady na výstavbu druhé koleje přiblíží sumě 1,2 miliardy eur, přičemž část prostředků čerpá Slovinsko z evropských fondů, zbytek bude spolufinancovat pomocí půjčky Evropské investiční banky, vydáním dluhopisů a dalšími nástroji. Výstavba má trvat minimálně do roku 2025. Do dalších kol soutěží postoupil i český Metrostav ve spolupráci s místní stavební firmou GGD.
V potravinách není malá země soběstačná
Příležitost je také v potravinářství, protože s výjimkou
jednoho z největších producentů drůbežího masa v jihovýchodní Evropě Perutnina
Ptuj není ve Slovinsku výrazná zemědělská výroba. Z hlediska pěstování a výroby
zemědělských produktů země není soběstačná vyjma chmele, mléka, kuřecího masa a
jablek.
Více než 80 procent hospodářství obdělává méně než 10 hektarů zemědělské půdy. Z hlediska produktivity zemědělské výroby Slovinsko dosahuje jen 55 procent průměrné produktivity v EU. Vláda proto podporuje a i nadále bude podporovat rozvoj udržitelného zemědělství a malé rodinné farmy. Šance pro dodávky v oboru zemědělské techniky a strojů tak spočívá hlavně v nabídce zařízení pro malá rodinná hospodářství a velmi pokročilých technologií, jako je například hydroponické pěstování.
Autor je ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu s působností pro Chorvatsko a Slovinsko
PDF verze listopadového čísla magazínu Český export a podnikání ke stažení
