Lidé budou moci v takzvaných kotlíkových dotacích získat znovu až 127 500 korun na kotel na biomasu, podpora může činit až 80 procent ceny kotle. Celkem půjde na výměnu kotlů v druhé vlně dotací 3,4 miliardy korun, vyměněno by jich mělo být až 35 tisíc, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Z podpory stát tentokrát vyjmul kotle, ve kterých se topí pouze uhlím a kombinované kotle s ruční dodávkou paliva. Podpora zůstává na kombinované kotle na uhlí a biomasu, kotle pouze na biomasu, tepelná čerpadla nebo na plynové kondenzační kotle. V kombinaci s programem Nová zelená úsporám bude podpora činit až 147 500 korun, další peníze mohou přidat kraje. Teoreticky by tak lidé mohli mít kotle úplně zdarma, což se podle ministra v minulé výzvě stalo některým obyvatelům Moravskoslezského kraje.
V celém programu by měly být do roku 2020 dohromady tři výzvy, stát plánuje přerozdělit celkem devět miliard korun. V první vlně dotací bylo podle Brabce zatím přijato přes 30 tisíc žádostí, schváleno bylo 24 390. Proplaceno bylo zatím 13 682 z nich. V první dotační vlně, která byla spuštěna v létě 2015, se přerozdělovaly tři miliardy korun. Největší zájem byl o kombinované kotle, o uhelné nejmenší. Ministr dnes uvedl, že u první vlny dotací čekal lepší marketing od plynařů. V Česku je 300 tisíc nevyužívaných plynových přípojek.
„Čekali jsme, že (dodavatelé plynu) připraví balíčky pro své zákazníky, že nabídnou třeba dlouhodobější nižší cenu plynu a přesvědčí tak větší část zákazníků, aby šla do plynu. Je to pro ně výzva, aby se tak zachovali třeba v této druhé výzvě,“ uvedl Brabec.
Některé nové kotle dál zamořují ovzduší. Čtěte více:
Martin Chalupský, mluvčí skupiny innogy, která je největším distributorem plynu v Česku, dnes řekl, že 3500 nových plynových kotlů v rámci první vlny dotací pokládají plynaři za úspěch. „Podařilo se také vůbec poprvé snížit počet 'mrtvých' přípojek o téměř jeden tisíc. Výsledkem je hlavně nižší objem emisí prachových částic v celkové výši 282 tun. Na tento pozitivní trend chceme navázat i v rámci druhé vlny,“ podotkl. Speciální cena plynu pro žadatele podle něj nemohla být stanovena, protože nižší cena pro určitou skupinu zákazníků by mohla považována za diskriminační.
Nově by peníze z programu neměly jít na tzv. „mikro“ energetická opatření, tedy například na lepší zateplení střechy nebo půdních prostor. Na podobné věci však bude možné čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám.
„Nově jsme oproti první výzvě zavedli stropy na maximální výši dotace. Tím zajistíme, že kotle nebudou zbytečně předražené, ale na žadatele to zároveň nijak nedopadne. Díky zrušeným mikroenergetickým opatřením se totiž celkově sníží obnos, který žadatel bude muset financovat ze svého,“ uvedl náměstek ministra sekce evropských fondů Jan Kříž. Například u zatím nejoblíbenějších kombinovaných kotlů jde o 7000 korun.
Nové výzvy by se měly začít vyhlašovat pro kraje od 31. března, nyní ještě dobíhají doplňkové výzvy v některých krajích z první vlny. Výzvy pro občany by se měly podle Brabce spustit nejpozději ke konci října. Očekává však, že výzvy pro lidi kraje spustí dříve.
Podmínky jednotlivých krajů na čerpání dotace se můžou lišit, podle Brabce by měli lidé v následujících měsících sledovat informace z regionů. Některé se například můžou rozhodnout, že nepodpoří uhlí jako palivo ani v kombinovaných kotlích.
Dále čtěte:
