Vláda sociální demokracie jede dál
Státní rozpočet na rok 2000 je v podstatě posvěcen, byť o něm Poslanecká sněmovna bude jednat toto úterý či středu. Drastické změny vládního kabinetu rovněž nelze očekávat. Pokud personální obměna vůbec vypukne, pak v míře a době hodíc í se Miloši Zemanovi. Z „urovnání politické situace , o niž se snaží ODS a ČSSD, patrně vzejde upřesněná nebo nová dohoda, postavená především na novele volebního zákona a na převedení pravomocí prezidia Fondu národního majetku na doz orčí radu. V ní hraje ODS přesilovku (čtyři členové ODS, jeden ČSSD), a občanští demokraté by tak dosáhli na rozhodování o privatizaci. Politická diskuse smluvně opozičních partnerů dostala mezi sociálnědemokratickými poslanci i zákonodárci jiných parlamentních stran pracovní název „Jak rukama ČSSD privatizovat do kapes ODS .
Šest artikulů.
Klausovi vyjednavači nejednou zdůraznili, že nové lidi Zemanovi do vlády vybírat nebudou. O výměně až poloviny ministrů mluvil převážně jen předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Co je podstatné, nakonec možná nechtěně, ale trefně řekl šéf senátorů ODS Mirek Topolánek: „Není to jednoduchý handl, výměna ministrů za rozpočet. Je snaha vytvořit takové politické prostředí, které umožní oběma ideově těžce smiřitelným stranám dotlouct situaci do řádných voleb v roce 2002. Jinými slovy, ztroskotalo vyjednávání o supervelké koalici, nastává varianta supernuly (EURO 42/1999).
Na seznamu požadavků ODS je šest bodů - úprava státního rozpočtu, změna volebního systému, domluva o legislativě potřebné pro vstup do Evropské unie, zúžení mantinelů pro rozhodování vlády, vymezení mechanismů spolupráce na úrovni Parlamentu a ;posílení parlamentní demokracie jednotlivých institucí včetně vlády.
Teze budoucí možné dohody jsou tedy známy a znamenají zhruba toto: Mantinely pro rozhodování vlády se týkají především privatizace. Mají rovněž zabránit zvyšování daní a vést k úpravě předpisů pro mandatorní, především sociální výdaje stá tu. Ústavní změny a hlavně úprava volebního zákona mají posílit postavení nejsilnějších parlamentních stran, k nimž ovšem momentálně sociální demokracie nepatří. Dohodnout se na novele volebního zákona nebude nikterak jednoduché. Premiér Zeman tvrdí, že prostor k jednání otevřen je, diskutovat se však musí o konkrétní podobě novely a časovém režimu jejího schvalování. Až dosud sociální demokraté požadovali, aby nový zákon vstoupil v platnost koncem roku 2002, aby ODS nemohla vyvolat předčasné volby.
Co se hodí Zemanovi.
I když obměna kabinetu není tak horká, jak se zdálo, premiérovi se nátlak ODS v podstatě hodí. Usoudí-li, že některý z členů kabinetu přestává být loajální (od ministrů už Zeman nic jiného nevyžaduje), nebude nic snazš ího než jeho hlavu nabídnout. V ČSSD už neplatí dohoda, že náhradníci na vládní křesla by se měli vybírat z lidí, kteří se podílejí na práci odborných komisí strany. Je to tím - alespoň tak soudí mnozí členové poslaneckého klubu ČSSD -, že mezi ministry panuje jednota charakteristická pro lidi v obklíčení. A nedostane se mezi ně nikdo, kdo by chtěl tohoto ducha narušovat. Jedinou odborností pro vstup do Strakovy akademie je prý absolutní oddanost premiérovi.
Politické grémium ČSSD sestavovalo seznam náhradníků pro všechny ministerské funkce loni v prosinci. Pro každé křeslo, jak tehdy prohlásil senátor Zdeněk Vojíř, bylo připraveno hned několik kandidátů. V podstatě se ale uvažuje jen o lidec h, o nichž se mluvilo před sestavováním vlády v červenci 1998.
To je případ ministerstva vnitra, kde může být výměna na spadnutí. Nynějšího šéfa poslaneckého klubu ČSSD Stanislava Grosse prosazovala do funkce hlavně středočeská organizace ČSSD. Její čelní představitelé tehdy tvrdili, že pokud resort ovládne Václav Grulich, promění republiku v policejní stát. Odpůrci Grosse operovali jeho mládím, tím, že by měl nejprve dostudovat.
Dnes je situace jiná. Václav Grulich je vážně nemocen, Stanislav Gross v mezidobí vystudoval práva. S nynějším ministrem dosud premiér možnou změnu neprobíral.
Další aktuální změnou by podle špiček ČSSD měl být post ministra dopravy a spojů. Nahradit současného šéfa resortu by měl člen hospodářského výboru Miroslav Kapoun. Podle některých sociálních demokratů proto, že nikdy nevedl proti premiérovi výboje , a to ani v poslaneckém klubu ČSSD. Navíc je ze severní Moravy, tedy volebního kraje Miloše Zemana. Faktem je i to, že jako bývalý odborář by mohl uklidnit situaci mezi vládou, vedením Českých drah a Odborovým sdružením železničářů. Zatímco Antonín Peltrám vzájemné spory systematicky rozdmýchává.
Jisté je jenom to, že bude jmenován nový ministr zdravotnictví. Stane se jím nejspíš Bohumil Fišer, sedmapadesátiletý vědec z Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, člen zdravotní komise ČSSD. Nepopírá, že vicepremiér Vladimír Špi dla mu funkci v závěru roku nabídl. A potvrdil, že by byl ochoten ji přijmout. Podle sociálnědemokratických poslanců ze zdravotního výboru Poslanecké sněmovny je nicméně favoritkou Miloše Zemana poslankyně Milada Emmerová. Kromě loajality k premiérovi má v zádech také farmaceutickou lobby. Členové předsednictva ČSSD se však kloní k tomu, že při výběru dá nakonec premiér volnou ruku Špidlovi.
Každý na půl cesty.
Pro sociální demokracii byla zásadní středa 12. ledna. Ten den dali poslanci ODS v klíčovém rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny najevo, že bude-li ČSSD jen trochu vnímavá, schválení třetí verze plánu státních financí na rok 20 00 stojí v cestě jenom maličkosti. Rozpočtový výbor, který pravidelně dává sněmovně doporučení, zda návrh přijmout či odmítnout, žádné usnesení nepřijal. Ring pro jednání politických reprezentantů se uvolnil. Šéf výboru Tlustý navíc ocenil snížení rozpočtového schodku o téměř sedm miliard korun i další změn y učiněné ministerstvem financí. „Přepracovaný návrh netrpí zjevnými nedostatky jako minulé návrhy, kdy byly například příjmy státu vycucány z prstu, soudí. Možnost dosáhnout dohody se rýsuje i v nejspornějším bodě rozpočtových úvah, ve věci z tráty Konsolidační banky. Měla by znít asi takto - do letošních rozpočtových výdajů, respektive schodku rozpočtu, nebude díra v rezervách ve výši zhruba třiatřiceti miliard korun započítána. Její další prohlubování, jemuž se letos kvůli předprivatizační sanaci polostátních bank nelze vyhnout, bude limitováno. A pokud by vláda limit chtěla překročit, musela by o souhlas žádat Parlament.
Smířlivost ODS ke třetí verzi návrhu státního rozpočtu ovšem není pouhým gestem dobré vůle. Má i další důvod. Rozpočtové provizorium, v němž země od začátku roku žije, nedusí stát, nýbrž obce. Regionální organizace ODS to pražskému hlavnímu st anu čím dál hlasitěji připomínají. Na to by ale vláda neměla spoléhat.
O den později učinily ODS a ČSSD další společný krok. V ústavněprávním výboru sněmovny přehlasovaly zástupce dalších politických klubů a doporučily dolní komoře Parlamentu, aby podpořila novelu ústavy. Ta předpokládá omezení prezidentskýc h pravomocí - při udělování milostí, jmenování vlády po volbách a při ustavení Bankovní rady ČNB.
Dovětek.
Ještě předtím, než v pátek v podvečer zasedli zástupci ODS a ČSSD k dalšímu společnému jednání, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda potvrdil, že premiér Miloš Zeman lidovcům za podporu státního rozpočtu nabídl vypovězení opoz iční smlouvy. Lidovci Zemanovu nabídku nepřijali. Nic naplat, menšinová vláda pozice posílí, menšinovou vláda však zůstane.
Co víc, Lidový dům prohlášení místopředsedy KDU-ČSL vehementně popírá. „My jsme o ničem takovém nikdy nejednali, reagoval na informaci místopředseda ČSSD Petr Lachnit. Zeman podle něj o jednání s lidovci hovořil na politickém grémiu, al e neříkal nic o tom, že by ČSSD vypověděla opoziční smlouvu, když lidová strana schválí rozpočet. Předseda KDU- ČSL Jan Kasal rovněž nabídku odmítl potvrdit.
Slovům Cyrila Svobody nevěří ani špičky ODS. Místopředseda Miroslav Macek dokonce připomněl několikeré výroky Miloše Zemana, že smlouvy se dodržují, a proto si nedovede představit, že by to najednou bylo jinak. Své tvrzení doložil sdělením, podle n ějž prý naopak lidovci vyjádřili ochotu podpořit rozpočet, pokud sociální demokracie vypoví opoziční smlouvu s ODS.
„Někdo chce torpédovat schůzku. Jestli to chce, ať to dělá. Nepochybně se na to zeptáme, konstatoval Václav Klaus.
Druhé kolo takzvaného smírčího řízení mezi sociálními a občanskými demokraty začalo v pátek 14. ledna v šestnáct hodin v Hrzánském paláci v Praze. Ve čtvrt na deset předsedové stran oznámili, že uzavřou pět dílčích dohod, které budou doplňkem opoziční smlouvy.
