SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOHANN HÜCKEL Klobouky z Nového Jičína byly odedávna symbolem elegance. Svého času je nosili Tomáš Garrigue Masaryk, František Ferdinand d’ Este či Jan Neruda. Všichni tak ocenili značku, kterou zavedl v roce 1865 severomoravský podnikatel Johann Hückel.
Pohled na továrnu v Novém Jičíně, rok 1911.
SLAVNÍ PODNIKATELÉ - JOHANN HÜCKEL Klobouky z Nového Jičína byly odedávna symbolem elegance. Svého času je nosili Tomáš Garrigue Masaryk, František Ferdinand d’ Este či Jan Neruda. Všichni tak ocenili značku, kterou zavedl v roce 1865 severomoravský podnikatel Johann Hückel. Historie výroby klobouků v českých zemích sahá daleko do minulosti. Již ve 13. století se kloboučníci sdružovali do různých spolků a později začali zakládat cechy. Velký rozmach tohoto odvětví však nastal až v 19. století s nástupem tovární výroby. Té využil také severomoravský podnikatel Johann Hückel, který převzal kloboučnické dílny svého otce a strýce a roku 1865 založil v Novém Jičíně první strojní továrnu na výrobu klobouků v habsburské monarchii. DVĚ DÍLNY V JEDNOM MĚSTĚ Rodina Johanna Hückela pocházela z německého Würtzburgu, jeho otec Augustin i strýc Johann Nepomuk se narodili již na Moravě. Oba se vyučili kloboučnickému řemeslu a koncem 18. století si začali hledat práci. Zatímco Augustin se vydal na vandr do světa, jeho bratr Johann Nepomuk se usadil v severomoravském Novém Jičíně. Roku 1799 získal od místního kloboučnického cechu mistrovské právo a o šest let později si u Horní brány otevřel vlastní dílnu. O jeho klobouky byl velký zájem, proto když se z ciziny vrátil bratr Augustin, zařídil přijetí do místního cechu také pro něj. Od roku 1811 tedy pracovali v Novém Jičíně oba bratři Hückelové, každý z nich měl však vlastní dílnu. Toto nešikovné rozdělení zrušil až Augustinův syn Johann Hückel, který od roku 1835 vedl dílnu svého strýce a po otcově smrti roku 1848 obě dílny sloučil. Položil tak základ firmy, která se brzy stala známou v celém Rakousku-Uhersku. TOVÁRNÍ VÝROBA KLOBOUKŮ
Výroba klobouků zpočátku probíhala podle starých řemeslnických postupů a prodej byl omezen pouze na město a jeho nejbližší okolí. Hückel však záhy rozpoznal výhody tovární výroby a roku 1865 založil první strojní manufakturu na výrobu klobouků v habsburské monarchii. V nové továrně našlo zaměstnání téměř tisíc lidí a denně se zde vyrobilo až 1800 klobouků.
Hückel se však s takovými výsledky nespokojil a pečlivě sledoval evropské trendy. Do světa navíc poslal všechny tři své syny, aby získali co nejlepší znalosti z oboru. Firma neustále zlepšovala výrobu a roku 1867 měla již tolik zakázek, že bylo nutné vybudovat novou tovární budovu. Počet zaměstnanců se zvýšil o další tři sta a novojičínská manufaktura se zařadila mezi největší firmy v kraji.
V následujícím roce se Johann Hückel rozhodl odejít na odpočinek a vedení továrny předal svým synům Augustovi, Johannovi ml. a Karlovi. Firma stále pokračovala ve výrobě klobouků, její název se však změnil na „Hutfabrik Johann Hückel’s Söhne“.
HÜCKEL MÍŘÍ DO SVĚTA
Podnik bratří Hückelů se i nadále rozvíjel, v roce 1910 měl již více než dva tisíce zaměstnanců a vyráběl přes pět tisíc klobouků denně. Nový Jičín se stal centrem evropské kloboučnické výroby a šily se zde téměř všechny druhy pokrývek hlavy: plstěné, hedvábné a slaměné klobouky, kukly i různé druhy čepic. Specialitou výrobního programu se staly černé židovské klobouky, které se vyvážely hlavně do východní Evropy. Získaly si takovou oblibu, že jim nikdo neřekl jinak, než „hükely“.
TONAK V RUKOU FEZKA
Novojičínská firma se ještě do první světové války stala největší svého druhu v Rakousku-Uhersku a její export mířil do několika desítek zemí světa. Výrobky firmy přitom získaly také řadu ocenění na světových výstavách, mimo jiné ve Vídni, Paříži, Filadelfii či Petrohradě. Tovární výroba klobouků úspěšně pokračovala i za první republiky. Svého vrcholu dosáhla v letech 1927-37, kdy firmu vedli již vnuci Johanna Hückela. Změny nastaly až koncem druhé světové války. Hückelům byl pro jejich německý původ zabaven veškerý majetek a členové rodiny byli roku 1945 odsunuti z republiky. Ve výrobě klobouků ještě pokračovali v Horním Bavorsku, roku 1975 však s podnikáním definitivně skončili.
Továrna v Novém Jičíně byla po roce 1945 znárodněna, přejmenována na Tonak (Továrna na klobouky) a spolu s rodinnými vilami předchozích majitelů přešla do vlastnictví státu. Výroba byla postupně modernizována a vývoz, který tradičně znamenal pro firmu největší zisky, se začal orientovat na země východního bloku.
Po roce 1989 a rozpadu RVHP se firma dostala do velkých potíží, ke kterým se přidaly i ostré spory mezi akcionáři. Roku 1996 se majoritním vlastníkem Tonaku staly fondy spravované Spořitelní investiční společností, zcela stabilizovat firmu se jim však nepodařilo. Roku 2001 se proto Tonak spojil se strakonickou společností Fezko, která v současnosti vlastní přes devadesát procent jeho akcií.
Klobouky z Nového Jičína se dnes opět vyvážejí do celého světa, jsou známé v Německu, ve Spojených státech, Velké Británii, Austrálii či Japonsku. Vedle značek Tonak a Fezko se na počest zakladatele firmy stále vyrábějí i pod značkou Hückel.
JOHANN HÜCKEL (1814-1880)
Zakladatel jedné z největších kloboučnických továren v Evropě Johann Hückel se narodil 7. dubna 1814 v severomoravském Fulneku jako syn kloboučnického mistra Augustina Hückela a jeho manželky Josefy, rozené Mendelové. Vyučil se otcovu řemeslu a ve svých jedenadvaceti letech převzal dílnu svého strýce Johanna Nepomuka u Horní brány v Novém Jičíně. Po otcově smrti v roce 1848 získal také dílnu na Dolní bráně a následně oba provozy spojil. Několik let pokračoval v tradičním šití klobouků, brzy však rozpoznal výhody tovární výroby a roku 1865 založil v Novém Jičíně první kloboučnickou manufakturu v habsburské monarchii. Do dvou let zaměstnával již přes tisíc dělníků a vyráběl téměř dva tisíce klobouků denně.
Roku 1868 předal továrnu synům Augustovi, Johannovi ml. a Karlovi a odešel na odpočinek. Roku 1877 byl vyznamenán Zlatým křížem za zásluhy. Zemřel 14. ledna 1880 ve věku nedožitých šedesáti šesti let.
AUGUST HÜCKEL (1838-1917) Nejstarší syn Johanna Hückela se narodil 17. června 1838 v Novém Jičíně. Ještě za otcova života se stal spolumajitelem rodinné firmy. Roku 1868 založil tovární nemocenskou pokladnu a společně s bratry Karlem a Johannem ml. podnik nadále rozvíjel. Firma, nesoucí název „Hutfabrik Johann Hückel’s Sšhne“, měla do první světové války více než dva tisíce zaměstnanců a vyráběla na svou dobu úctyhodných pět tisíc klobouků denně. Za jeho působení vznikl také komplex novorenesančních vil rodiny Hückelů z let 1880-1882, na jejichž realizaci se podílel známý vídeňský architekt Otto Thienemann. Nedaleko staveb byl později založen rozsáhlý přírodně-krajinářský park. August Hückel byl také významným mecenášem umění a ve své sbírce měl řadu uměleckých děl, v roce 1910 byl jmenován čestným občanem Nového Jičína. Zemřel 5. srpna 1917 ve věku sedmdesáti devíti let. KARL HÜCKEL (1850-1919)**
Nejmladší syn Johanna Hückela se narodil 18. ledna 1850 v Novém Jičíně. Po studiích v rodném městě a nedaleké Opavě se vyučil sedlářem u svého strýce, dvorního sedlářského mistra Hermanna Lichnowského ve Vídni. Po návratu do vlasti se stal společníkem svých bratrů v rodinném podniku a roku 1868 vedoucím kloboučnické továrny. Od roku 1876 pobýval dlouhodobě ve Spojených státech, kde studoval techniku a organizaci kloboučnických továren.
Za studií navštívil též některé firmy v Anglii, Francii, Belgii a Německu.
V rodném městě poté podporoval řadu humanitárních institucí a spolu s bratry se podílel na založení městského chudobince. Podporoval také výtvarné umění, zejména mladé regionální malíře a sochaře. Stejně jako jeho starší bratr byl jmenován čestným občanem Nového Jičína. Zemřel 19. prosince 1919 ve věku šedesáti devíti let.
Prameny: Historická encyklopedie podnikatelů; Region - Týdeník okresu Nový Jičín; Právo
Hückelovy vily v Novém Jičíně, počátek 20. století.
Továrna Tonak.
Výroba klobouků v továrně Hückel v Novém Jičíně, počátek 20. století.
Dvourohý úřednický klobouk z období Rakousko-Uherska.
Židovský klobouk z 30. let 20. století.
Dámský klobouk - současnost. foto: Tonak
Firemní štítek firmy Hückel.
Inzerát z měsíčníku Kloboučnické listy, rok 1928
foto: Ze sbírek muzea Novojičínska
