Země přechází z prvovýroby na sofistikovaný výzkum a vývoj, aby odrazila nápor konkurence
Ne nadarmo je Irsko známé jako země tisícerých přivítání. Zeptejte se Daniela Vaselly, předsedy představenstva a generálního ředitele společnosti Novartis. Několik minut poté, co jednoho zářijového rána vystoupil na mezinárodním letišti v Corku z letadla, přišel jej přivítat samotný ministerský předseda Bertie Ahern. Švýcarský výrobce léků, který za posledních deset let investoval do svého závodu v Corku miliardu dolarů, uvažuje o výstavbě nového biotechnologického provozu. „Pro nás jakožto malou zemi je farmaceutický průmysl nesmírně důležitý,“ vysvětluje Ahern těsně před tím, než vypraví kolonu policejních vozů, aby Vasellu briskně dopravila do výrobního závodu firmy Novartis v městečku Ringaskiddy.
Proč se Irsko tak snaží? Vždyť se koneckonců zdá, že si vede skvěle. Když Dublin před čtyřiceti lety zahajoval náročnou transformaci irské ekonomiky, zaměřil se na dva klíčové vědomostní obory – na výrobu softwaru a léčiv. Irové nabídli levnou, ale kvalifikovanou pracovní sílu a velkým investorům poskytli daňové úlevy. Svou zemi přeměnili v jednu velkou továrnu na léky.
Nadnárodní farmaceutické společnosti dnes poskytují přes dvacet tisíc pracovních míst – zaměstnávají více než jedno procento pracovní síly – a vývoz jejich produktů se zásilkami za více než 32 miliard dolarů ročně tvoří třetinu veškerého exportu. Údaje státní agentury na podporu zahraničních investic IDA Ireland uvádějí, že investice farmaceutických podniků dosáhly jen za posledních šest let celkem šesti miliard dolarů.
Irsko je však obětí vlastního úspěchu. Po desetiletém prudkém hospodářském růstu jsou tam platy na stejné úrovni jako ve Švýcarsku, Německu a Francii. Vzhledem k tomu, že v Irsku působí třináct z patnácti špičkových výrobců, konkurenční boj o talentované pracovníky sílí. „Před deseti lety se na každé nabízené místo hlásilo více než tisíc uchazečů o práci,“ vzpomíná Vasella, „nyní se spíš obáváme, že nám naše lidi přetáhne někdo jiný.“
Řada asijských a východoevropských zemí s nižšími náklady mezitím okopírovala daňový recept Irska na úspěch. Zatímco daň ze zisku podniků se v Irsku v současnosti rovná 12,5 procenta, v Singapuru je nulová. V Maďarsku si zahraniční společnosti mohou ze zdanitelných příjmů odečíst až dvě stě procent výdajů na výzkum a vývoj. „Podniků hledajících místo s nízkými náklady tak už do Irska míří méně,“ říká poradce a člen vedení skupiny Cap Gemini, patřící společnosti Ernst & Young a zaměřené na přírodní vědy.
Opičí se.
Pokud Irsko nechce vypadnout ze hry, nezbývá mu než přejít z hostitele základní výroby na vyspělý výzkum a vývoj. Vláda doufá, že výrobce léků přesvědčí, aby právě v Irsku umístili vše od základního výzkumu až po výrobu špičkových biotechnologických produktů. V posledních třech letech byly pro výzkum a vývoj zavedeny nové daňové úvěry a kapitálové dotace určené k podpoře investic do infrastruktury. Irsko navíc značně investuje do vědy a výzkumu: mezi lety 2000 a 2006 to byly 3,4 miliardy dolarů, které představovaly až pětinásobný nárůst investic ve srovnání s předchozím pětiletým obdobím. Vědní a technické obory nyní na vysokých školách studuje 35 procent studentů, což je více než třicetiprocentní průměr Evropské unie.
Oceňováním slibných projektů granty, které se budou v průměru pohybovat kolem milionu dolarů, má Dublin v úmyslu přilákat i špičkové světové vědce. V roce 2001 zřídili vládní činitelé agenturu s názvem Science Foundation Ireland a do jejího čela postavili Williama Harrise, Američana s devatenáctiletou praxí u obdobného amerického fondu.
Ještě nelze soudit, ale zdá se, že zvolená strategie funguje. Společnost Pfizer 14. září ohlásila chystanou modernizaci jednoho ze svých devíti závodů v Irsku, jež firmu přijde na 294 milionů dolarů. Centocor, dceřiná společnost Johnson & Johnson, má v plánu vybudovat v Corku středisko za sedm set milionů dolarů, které by pracovalo na vývoji léků proti takovým chorobám, jako je artritida nebo rakovina. Jen loni společnost GlaxoSmithKline do výzkumu a vývoje v Irsku investovala 42 milionů dolarů. Firma Wyeth Pharmaceutical tvrdí, že dublinské pobídky k podnikání napomohly k tomu, aby do Irska umístila nový biotechnologický závod za dvě miliardy dolarů, jehož otevření se chystá na příští rok. „V jiných zemích stojí v cestě obrovské byrokratické překážky,“ objasňuje Reg Shaw, ředitel irských provozoven firmy Wyeth. V souboji národů Irsko stále ještě vede.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Hana Synková, www.LangPal.com
