Velkostatky převládají také v Británii, kde průměrná výměra dosahuje 90 hektarů, v Dánsku a Slovensku (okolo 75 hektarů), ale také ve Francii a Německu (zhruba 60 hektarů). Unijní průměr na základě nedávno zveřejněných dat Eurostatu za rok 2016 vychází na 16,6 hektaru. Pod ním se nachází deset zemí, vedle Rumunska třeba také Polsko a Maďarsko.
Velké podniky, které hospodaří na 50 a více hektarech, tvoří v Evropské unii jen sedm procent celkového počtu, avšak mají pod kontrolou 68 procent zemědělské půdy. V České republice je to 92,5 procenta a na Slovensku 92 procent, s mírným odstupem následuje Británie, Bulharsko, Francie a Dánsko. Naopak v Polsku tyto velké podniky hospodaří na méně než třetině půdy a ve Slovinsku na méně než 14 procentech.
Jeden problém nicméně spojuje celou Evropskou unii. Jak Eurostat upozornil, pouze 11 procent majitelů farem či manažerů zemědělských podniků ještě neoslavilo čtyřicáté narozeniny. Naopak téměř třetina z nich již spadá do seniorské kategorie 65 let a výše.
Pivo v ohrožení: nedostatek vláhy straší zemědělce i sládky
Dále čtěte:
V Česku přestala mizet bramborová pole. Díky novým skladům
V Německu hnije úroda. Nemá ji kdo sklízet
Neduživé zrno. Měnící se klima ničí český slad
Jak nasytit miliardy: pšenice pro Afriku roste i ve 40 stupních
