Paranormální jevy při výběru privatizačního poradce pro Český Telecom
Nejdříve malá odbočka: Soutěž krasobruslařů na poslední olympiádě v Salt Lake City doprovázel obrovský skandál. Ruská sportovní dvojice Běrežná-Sicharulidze porazila kanadské duo Saleová-Pelletier, ač svou jízdu pokazila (Sicharulidze dopadl při dvojitém axelu na dvě nohy). Na rozdíl od Kanaďanů, kteří i s obtížnými prvky v sestavě zajeli naprosto čistě. Posléze se ukázalo, že někteří rozhodčí byli ovlivněni zákulisním nátlakem ruského podnikatele Alimžana Tochtachunova. Případ pak vyšetřovala i FBI a Kanaďané dodatečně dostali druhou sadu zlatých medailí. Kauza měla dopad do celého krasobruslení. Byl vytvořen nový systém hodnocení, v němž klíčovou roli hraje počítač.
S porovnáváním výkonů, které jsou exaktně obtížně poměřitelné, je potíž. Své o tom vědí i učitelé ve školách, kulturní recenzenti, porotci v soutěžích krásy, komisaři přidělující nejrůznější zakázky a licence. Nespokojenci se najdou vždy. Někdy ale stačí jen trocha selského rozumu, aby i laik vytušil, že v subjektivním hodnocení něco objektivně „hapruje“. Nedávno ukončené výběrové řízení na poradce pro privatizaci Českého Telecomu může být příkladem bodování rozhodčích, které diváky zdvihá ze sedadel.
Extremisté.
Vládou ustanovená meziresortní výběrová komise 10. května doporučila zadavateli (Fondu národního majetku) za vítěze tendru dvoučlenné konsorcium Credit Suisse First Boston/Česká spořitelna. Nic proti vítězi, od začátku patřil k trojici favoritů. Ovšem způsob, jakým byl některými komisaři na první příčku vyzdvižen, nesvědčí o stoprocentní korektnosti. Jak by asi reagovalo olympijské publikum, kdyby kanadská sportovní dvojice dostala za svůj výkon od všech rozhodčích pětky či šestky, ale od dvou jedničky? Přesně to se při výběru telekomunikačního poradce stalo.
Ve vyrovnaném klání hrálo klíčovou roli hodnocení dvou zástupců ministerstva informatiky – náměstka Michala Frankla a Františka Hesouna (referenta z odboru elektronických komunikací). Zatímco pět z osmi porotců svým bodováním zařadilo konsorcium americké investiční banky Merrill Lynch a české společnosti Wood & Company - jedno ze tří favorizovaných - na první či druhé místo (z devíti soutěžících), Frankl a Hesoun na poslední, deváté (viz tabulky 1 a 2). Více bodů od nich dostali i poradci z JP Morgan, kteří mají u vlády vroubek za předloňský zpackaný pokus o privatizaci Telecomu. S mírným odstupem se k jejich postoji přimkl i náměstek ministra financí Zdeněk Hrubý, který tandem Merrill Lynch/Wood & Company posunul na místo sedmé.
Zásadní otázka zní: nadhodnotila pětice porotců nabídku tohoto konsorcia, či ji zmíněná dvojice (trojice) podhodnotila? Zřejmý nesoulad každopádně naznačuje, že někteří komisaři se dopustili neprofesionálního výkonu a jako odborníci selhali. Jelikož u žádného jiného z devítky účastníků tak široký rozptyl v hodnocení nenastal, lze spekulovat, zda v tom nesehrál roli prvek podjatosti.
Sdělte důvod.
Členy výběrové komise přitom jmenovala vláda, jméno po jménu, i s náhradníky. Měli by v ní tedy sedět experti, kteří se vyznají v tom, jak se pro stát nakupuje poradenský servis. Je třeba dodat, že hodnocení je individuálním aktem každého jednotlivého člena komise, který za ně také nese odpovědnost.
V zákoně o zadávání veřejných zakázek se k činnosti výběrových komisí píše: „Členové komise odůvodní svůj odchylný názor proti názoru většiny v zápisu o jednání.“ Frankl a Hesoun jsou v menšině, proto by právě oni měli svůj postoj zdůvodňovat. Týdeníku EURO se nepodařilo zjistit, zda nějaký takový zápis existuje. Dotázal se proto obou komisařů přímo. Zdůvodnění poskytnout odmítli s poukazem na slib mlčenlivosti, k němuž se písemně zavázali.
Urážka na cti.
Stejně tak ale nechtěli výsledky komentovat ani další členové komise. Nikdo z dotázaných si také prý nevšiml skutečností, které by mohly svědčit o ovlivňování a manipulaci. „Osobně jsem nic takového nezaznamenal,“ uvedl člen komise Pavel Šafařík (náměstek ministra financí, který byl nominován za Fond národního majetku, kde zasedá v prezidiu).
Nicméně zdroje týdeníku EURO potvrzují, že hned po skončení hodnocení vystoupil člen komise Karel Březina (bývalý ministr Zemanovy vlády, nominovaný do komise za ministerstvo financí) s námitkou. „Prostě vybuchl. Byl zjevně naštvaný a vyslovil podezření, že někteří členové komise úmyslně podhodnotili jedno konsorcium,“ řekl týdeníku EURO jiný člen komise, který si nepřál být jmenován.
Mimo záznam lze zaslechnout poměrně razantní odsudky: „Merrill Lynch je jednou z největších a nejlepších bank na světě, od kterých můžete poradenský servis nakoupit, takže jí těžko může někdo označit za nejhorší. Je to pro ni v zásadě urážka na cti,“ řekl týdeníku EURO vysoce postavený státní úředník, který je s obsahem hlasování detailně seznámen.
Nikdo si nestěžoval.
Fond národního majetku vítěze tendru již potvrdil. Minulé pondělí 24. května vypršela i lhůta pro podání námitek proti průběhu soutěže a nikdo se nepřihlásil. Ne, že by nespokojenci nebyli, ale bojí se následků. „Výsledkem hlasování jsme samozřejmě zaskočeni, ale nebudeme to komentovat. Nemá to cenu. Kdybychom tendr napadli, celá privatizace by měla zpoždění tak tři čtvrtě roku a nový tendr bychom stejně nevyhráli, protože trh už je takový, že by nás označil za viníka, který brzdí privatizaci,“ řekl týdeníku EURO nejmenovaný zástupce konsorcia Merrill Lynch a Wood & Company. Nespokojenost s průběhem soutěže neskrývá ani celkově druhé konsorcium firem Morgan Stanley a Patria Finance (viz tabulka 4). „Proces výběru poradce se nám nelíbil. Na základě toho, jak jsme byli seznámeni s výsledky hlasování, si myslíme, že jednotlivá konsorcia nebyla posuzována dle meritorních kritérií. Nikdo, kdo má přehled o trhu, prostě nemůže dát konsorcium Morgan Stanley/Patria na čtvrté místo,“ prohlásil ředitel Patrie Michaeal Jasanský. Naráží tím asi na hlasování již zmíněného Karla Březiny a náměstka ministra vnitra Miloslava Koudelného, kteří jejich konsorcium dali na čtvrté místo, přičemž ostatní členové z komise jim přisoudili druhé či třetí místo. Odvolávat se ale také nebudou. „Nemáme záruku, že by jakákoliv revize hlasování dospěla k zásadně k odlišnému výsledku,“ dodal Jasanský s tím, že „opět se potvrdilo, že Česká republika patří do skupiny zemí, která se označuje jako emerging markets, a v této skupině ještě zřejmě dlouho zůstane“. Kde není žalobce, nemůže být ani soudce. Jedině, že by se věci aktivně ujal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Může být ještě zajímavé, jak se k tendru postaví vláda, jíž má na základě usnesení ze 7. ledna letošního roku vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka do konce května „předložit o výsledku veřejné obchodní soutěže informaci“. Zatím není zřejmé, s čím Sobotka do vlády půjde.
Černá skříňka.
V písemných materiálech výběrové komise se jasně hovoří o „individuálním hodnocení“. Pochybnosti o profesionalitě dvou zástupců ministerstva informatiky zesiluje fakt, že s vysokou mírou pravděpodobnosti na hodnocení úzce spolupracovali. Lze to dovodit z toho, že v 56 případech (z celkových 72) dali naprosto totožný počet bodů (každý komisař přiděloval body ze škály od nuly do devíti v osmi kritériích devítce soutěžících). Míra vzájemné shody dosahuje 78 procent (!).
Je poněkud překvapivé, že členové komise svá hodnocení nemuseli provést ve stejné době a na stejném místě. Vyplněné listy mohli přinést i z domova, protože kopie nabídek měl každý několik týdnů u sebe. To znamená, že někteří mohli formuláře společně vyplnit třeba u stolu v hospodě.
Týdeník EURO pro objektivitu křížově vyhodnotil míru vzájemné shody všech členů komise (viz tabulka 3). Shoda mezi zástupci ministerstva informatiky nemá obdobu. U ostatních se vesměs pohybuje mezi deseti až dvaceti procenty, průměr ze všech výsledků vychází na devatenáct procent. Čistě teoreticky se zdá být pravděpodobnější, že Frankl s Hesounem jsou jednovaječná dvojčata než, že nespolupracovali. Komisaři však i tuto záležitost odmítli týdeníku EURO osvětlit.
Přesně spočítat, s jakou mírou pravděpodobnosti by mohlo jít o dílo náhody, si oslovení matematičtí odborníci netroufli. „To není otázka ani pro matematiku, ani pro statistiku. Tady přece nejde o náhodné rozhodování. Máte určitý výběr lidí, tak tam mohou být skupinky se stejnými preferencemi. Na to my v té naší vědě aparát nemáme a tvrdit, že máme, nebo to zkoušet, by bylo nezodpovědné. Bodování je jen jiné vyjádření přesnosti vzájemné shody. Jako soukromá osoba bych sice nad tím mohl vyjádřit údiv, ale jako odborník pracuji zcela jiným způsobem. To je přesně situace, kdy zodpovědný vědec nemůže souhlasit s tím, aby podával nějakou výpověď. Je to černá skříňka, do které nevidím,“ odmítá se pustit do výpočtů RNDr. Josef Štěpán, DrSc., vedoucí katedry pravděpodobnosti a matematické statistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Chyba v měření?
Vzájemnou spolupráci v hodnocení lze ovšem vytušit i mezi Karlem Březinou a Miloslavem Koudelným z ministerstva vnitra (shoda 51 procent), je pouze poněkud lépe maskovaná. Na obranu této spoluhrající dvojice, která evidentně podporovala Merrill Lynch a Wood & Company, lze ale uvést, že žádnému z ostatních favorizovaných konsorcií nijak extrémně neublížila, nevzdálila se příliš od průměru a neumístila je na samý chvost tabulky, jako to udělali František Hesoun s Michalem Franklem.
Zajímavý pohled na věc nabídl pražský advokát Václav Sládek. „Neznám sice podrobnosti o tomto tendru, ale vědecky vzato by hodnocení těch dvou členů komise mohlo být považováno za chybu měření. V rámci experimentální fyziky se postupuje tak, že se tato extrémní data prostě vyřadí, neberou se v potaz,“ uvádí Sládek, který kromě práv vystudoval i experimentální fyziku na matematicko-fyzikální fakultě.
Jestliže bychom bodování Františka Hesouna a Michala Frankla v celkových součtech skutečně pominuli, pořadí se změní. Merrill Lynch a Wood & Company by dle propočtů týdeníku EURO rázem poskočily z třetí příčky na první. Nelze ale očekávat, že by se někdo k tomuto kroku odhodlal. „Pokud není prokázána nějaká nezákonnost, těžko i podivné hodnocení může být důvodem pro zneplatnění tendru. Mohl by to být ale důvod, aby zmínění dva členové komise, kteří své atypické hodnocení nejsou schopni zdůvodnit, už v žádné další podobné komisi nezasedali,“ míní advokát Sládek.
Šestky v pětistupňové škále.
Tendr na poradce není bezvýznamnou soutěží. Jde v něm řádově o stamiliony korun. Vítězné konsorcium ve své nabídce uvedlo, že při přímém prodeji vybranému investorovi požaduje odměnu 0,385 procenta z privatizačního výtěžku. Pokud se akcie Českého Telecomu budou prodávat na kapitálovém trhu (což je pro poradce náročnější), bude činit „success fee“ 0,78 procenta. Jestliže by stát zbylých 51 procent v Telecomu (který dnes již vlastní sto procent v Eurotelu) například prodal za 60 miliard korun - jak činí odhady investičních bankéřů, se kterými týdeník EURO hovořil - tak poradce zinkasuje asi 230 milionů. Při úspěšném prodeji prostřednictvím kapitálových trhů mu Fond národního majetku vyplatí okolo 470 milionů korun.
Lze očekávat, že řada členů komise, která vybírala poradce, bude zasedat i v komisi posuzující nabídky zájemců o Český Telecom. Můžeme se tak dočkat dalších překvapení, protože v Česku není asi nic nemožné. „Ten, kdo před několika lety viděl hlasování o výběru poradce pro podobně velkou privatizační zakázku, kdy náměstci jednoho ministra dávali v pětibodové škále svému favoritu šestky, se už nemůže divit vůbec ničemu,“ sarkasticky poznamenává vysoce postavený státní úředník.
Očekávalo se, že po privatizaci Unipetrolu, která se od fáze výběru poradce až do finále jevila jako vysoce transparentní, se vládě podaří stejně průhledně postupovat i při prodeji Českého Telecomu. Bohužel, první etapa se v tomto směru nezdařila.
Kolik bodů přidělili členové výběrové komise třem nejúspěšnějším konsorciím v jednotlivých kritériích
Merrill Lynch+Wood & Company - Credit Suisse First Boston+Česká spořitelna - Morgan Stanley+Patria Finance
Kritérium 1 2 3 4 5 6 7 8 Součet vážených bodů
Juchelka 8 8 6 - 8 8 7 - 8 8 6 - 7 8 8 - 7 8 8 - 6 7 8 - 8 9 9 - 8 8 9 - 7,088 7,386 6,977
Šafařík 7 9 6 - 7 6 9 - 6 8 9 - 8 7 9 - 6 9 7 - 9 7 6 - 8 9 6 - 8 8 6 - 7,088 7,346 6,777
Koudelný 8 9 6 - 9 8 7 - 9 8 6 - 9 8 8 - 8 6 7 - 7 6 9 - 9 5 7 - 9 2 3 - 7,918 6,366 6,327
Březina 9 8 6 - 9 7 8 - 9 8 5 - 9 7 8 - 9 6 6 - 7 6 9 - 9 6 7 - 9 3 4 - 8,128 6,236 6,197
Malečková 9 7 7 - 9 6 4 - 7 7 7 - 7 6 7 - 7 6 7 - 8 7 7 - 8 7 8 - 8 7 7 - 7,248 6,346 6,357
Hrubý 4 8 8 - 5 9 8 - 4 8 8 - 4 9 8 - 4 9 8 - 5 9 8 - 4 9 9 - 3 7 7 - 4,828 7,846 7,097
Frankl 2 7 8 - 2 6 8 - 4 9 7 - 5 8 6 - 2 9 6 - 3 9 8 - 2 9 8 - 3 7 7 - 4,218 7,596 6,297
Hesoun 2 7 8 - 2 6 8 - 4 9 7 - 5 8 6 - 2 9 6 - 4 8 9 - 4 9 8 - 3 8 9 - 4,378 7,596 6,537
Vysvětlivky:
Kritérium 1: složení realizačního týmu se znalostí českého ekonomického prostředí (váha 0,04)
Kritérium 2: zajištění kvalifikovaného zázemí v České republice (0,04)
Kritérium 3: odborné znalosti a zkušenosti členů týmu z privatizačních transakcí (0,08)
Kritérium 4: zkušenosti a reference z významných telekomunikačních transakcí s kupní cenou přesahující ekvivalent 500 milionů USD v rámci jedné transakce v oblasti fúzí a akvizic za poslední tři roky v roli vedoucího anebo koordinujícího finančního poradce (0,17)
Kritérium 5: zkušenosti a reference z významných telekomunikačních transakcí s kupní cenou přesahující ekvivalent 500 milionů USD v rámci jedné transakce při nabídce akcií na kapitálovém trhu za poslední tři roky v roli vedoucího manažera (0,17)
Kritérium 6: schopnost identifikace potenciálních oborových a finančních investorů (0,08)
Kritérium7: znalost telekomunikačního trhu v ČR (0,04)
Kritérium 8: znalost evropského a světového telekomunikačního trhu (0,08)
Tabulka neobsahuje kritérium ceny, která byla obodována samostatně bez vlivu členů komise (s vahou 0,15). Z první trojice žádalo od státu nejmenší odměnu za poradenskou činnost konsorcium ML+Wood a získalo za to 0,818 váženého bodu (při prodeji akcií přes burzu 1,170 bodu), druhé duo CSFB+Česká spořitelna dostalo za svou nabídkovou cenu 0,701 bodu (přes burzu 1,125) a z trojice nejdražší konsorcium Morgan Stanley+Patria obdrželo v tomto kritériu 0,551 váženého bodu (přes burzu 0,986 bodu.)
Jaké pořadí jednotliví členové výběrové komise přisoudili prvním třem konsorciím
Juchelka (FNM) Šafařík (FNM) Koudelný (min. vnitra) Březina (min. financí) Malečková (min. financí) Hrubý (min. financí) Frankl (min. informatiky) Hesoun (min. informatiky)
CSFB+ČS 1 1 3 3 4 1 1 1
Morgan Stanley +Patria 3 3 4 4 3 2 2 2
ML+Wood 2 2 1 1 1 7 9 8-9
Konečné výsledky výběrového řízení Konsorcium Součet vážených bodů za všechna kritéria od všech členů komise
- CSFB/Česká spořitelna 56,720
- Morgan Stanley/Patria 52,566
- Merrill Lynch/Wood 50,895
- Citigroup 48,823
- JP Morgan 39,861
- CAIB/Rothschild 38,704
- Central European Trust/UBS 36,721
- ABN Amro 36,630
- Dresdner Kleinwort Wasserstein 26,789
