Důchod? Zapomeň. Letos narozené děti půjdou do penze v 70 letech, možná i déle

14. 9. 2019

Jako vítězové z nové důchodové reformy možná vyjdou současní důchodci (především ženy), jimž se bude důchod z rozpočtu dále zvyšovat, zatímco děti, které se rodí v současnosti a ještě nemají volební právo, zřejmě v dospělosti zapláčou. Nebudou už mít na výběr a do důchodu půjdou zřejmě nejdříve v 70 letech.

Důchodovou reformu si české vlády přehazují jako horký brambor už od 90. let (viz box Důchody a komise v Česku). Nikdo se nechce popálit, takže bramboru hodí dalšímu v řadě. Jinak to nebude asi ani v případě vlády Andreje Babiše. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) sice ustavila komisi pro spravedlivé důchody, ale ta se chystá spíše na kosmetické změny než razantní kroky, které by zajistily dlouhodobou udržitelnost systému.

Měla by podle vás Česká republika zlepšit udržitelnost důchodového systému?

Nejpalčivější otázka zvyšování věku odchodu do důchodu byla zažehnána minulý týden. „Vláda v žádném případě nepočítá s tím, že by se zvyšoval věk odchodu do důchodu nebo jinak zhoršovaly podmínky budoucích důchodců,“ řekla po jednání vlády Maláčová s tím, že se jí podařilo přemluvit i zbylé členy vlády.

Politický marketing

Právě z jejího ministerstva však pochází aktuální zpráva o stavu důchodového systému, ve které najdeme jasné doporučení, aby se vzhledem k vyšší předpokládané délce dožití u současných pětadvacátníků postupně zvyšoval věk odchodu do důchodu až na 67,2 roku, tedy o dva roky víc, než je v současnosti nastaven důchodový věk pro penzisty od roku 2030.

K postupnému navyšování věku odchodu do důchodu se přitom během prázdnin přiklonila i ministryně financí Alena Schillerová, vyhrál ale politický marketing. „Andrej Babiš vyhrál volby marketingem, přidává důchodcům, protože jsou to voliči. A Maláčová je ještě lepší marketér než Babiš,“ uvedl jeden z čtyřiačtyřiceti členů komise pro spravedlivé důchody, který si nepřál uvést své jméno.

Špinavé důchody. Babiš rozdá penzistům peníze určené na sanaci ekologických škod

Zpráva se řídí jednoduchou poučkou, že člověk by neměl v důchodu trávit víc než čtvrtinu svého života. V současnosti přitom platí, že čeští důchodci průměrně tráví v důchodu 21,5 roku (u mužů je to zhruba 19 let, u žen je to zhruba o šest let víc), což přesahuje čtvrtinu aktuálního věku dožití, který se pohybuje kolem 76 let u mužů a 82 let u žen. Kvůli prodlužování doby dožití budou v roce 2060 v penzi trávit přes 25 let svého života. Bude tak postupně ubývat lidí pracovně aktivních na úkor neaktivních.

O neudržitelnosti současného systému přitom nemluví jen zpráva ministerstva sociálních věcí, ale kritizuje ho i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Udržení stávajícího stropu pro věk odchodu do důchodu na 65 letech by v příštích čtyřech dekádách znamenalo postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Udržení konceptu čtvrtiny života v důchodu by tento problém naopak oddálilo a zmírnilo,“ říká Zamrazilová, podle níž je důchodový systém největším rizikem pro udržitelnost českých veřejných financí.

Nicméně saldo důchodového účtu je v současnosti přebytkové (viz graf Vývoj důchodového účtu), takže politiky nic nenutí dívat se do budoucnosti, kde podle prognóz o stárnutí populace má důchodový účet spadnout hluboce do minusu. Přebytek navíc neříká nic o budoucnosti důchodů, ale ukazuje jen, že se aktuálně vyvíjí velmi dobře ekonomika, je téměř plná zaměstnanost a lidé platí hodně na sociálním pojištění. Jestliže má během pár měsíců přijít ochlazení ekonomiky a zvýší se nezaměstnanost, na účtu budou okamžitě chybět peníze, které budou muset jít z jiných příjmů rozpočtu.

Jak uvádí zpráva o důchodech, systém je ve vnitřní nerovnováze, „neboť u osob, které v současné době nově vstupují do základního důchodového pojištění (tj. dosahují osmnácti let věku), jsou závazky (tj. budoucí výplaty důchodů) o 41 procent vyšší než jejich odvody“. Aby se systém dostal do rovnováhy, musela by sazba pojistného vzrůst ze současných 28 procent až na téměř 40 procent. Jinými slovy, museli bychom platit mnohem vyšší daně, které by zvedly cenu práce a zhoršily konkurenceschopnost ekonomiky.

Mizerné „penzijko“

Udržitelnost důchodového účtu se v komisi však neřeší. Zatím je snaha nalézt politickou shodu na kosmetických úpravách stávajícího systému. Na schůzích komise se ministryně Maláčová nejprve ptá jednotlivých politiků, jak se k probíraným problémům staví. A teprve v druhém kole se ptá ostatních. Komise má celkem 44 členů a schůze trvá dvě hodiny. Logicky se tak na všechny ani nedostane.

Podle šéfky komise Danuše Nerudové jsou nyní na pořadu dne například důchody pečujících osob, což jsou převážně ženy, dále vdovské a vdovecké důchody, které vzhledem k delšímu věku dožití pobírají také hlavně ženy, v plánu je diskuse o důchodech pro lidi z náročných povolání. Ženy jsou pak podle jiného člena komise, profesora Jaroslava Vostatka, velkým tématem i pro ministryni Maláčovou.

Reforma důchodů tedy zatím spočívá především v tom, jak najít další příjmy, ze kterých by se mohly navyšovat plánované výdaje na „spravedlivé dorovnání důchodů“. Před pár měsíci jsme viděli snahu ministryně Maláčové zdanit finanční firmy, jako jsou banky a pojišťovny. V komisi se nicméně velmi vážně mluví například o vyšších odvodech pro živnostníky (OSVČ), kteří přispívají na důchod disproporčně málo.

Komise se zabývá i problematikou takzvaného penzijního připojištění, které je pro stát velmi nákladné, protože od státu lidé na příspěvcích a daňových úlevách získávají ročně zhruba dvacet miliard korun, ale částka, kterou si spoří, je stále velmi malá (necelých 800 korun měsíčně). Navíc penzijní fondy nepřinášejí příliš vysoké zhodnocení. Z celkového počtu osmadvaceti účastnických „nových transformovaných fondů“ skončily loni v plusu pouze dva. Inflaci, která byla v loňském roce 2,1 procenta, nepřekonal dokonce ani jeden. Úspory zhruba milionu lidí, kteří si na stáří odkládají peníze do doplňkového penzijního spoření, tak ztratily na hodnotě.

Zatímco v nových transformovaných fondech mohou lidé dlouhodobě víc vydělat, i když krátkodobě kolísají, ve „starých“ fondech, které musí garantovat, že účastník neprodělá, nevydělají nikdy nic, protože na trhu platí, že ultra nízké riziko znamená ultra nízký výnos. Ve starých fondech je přitom pořád většina (3,47 milionu) z lidí, kteří si spoří na penzi v třetím pilíři (4,4 milionu).

Důchodová komise se nicméně naštěstí soustředí na problematiku poplatků, které si za správu těchto 447 miliard penzijní fondy účtují. Protože zatímco fondy klientům nevydělávají, samotné správcovské společnosti odcházejí s výnosem vlastního kapitálu kolem 15 procent.

Piráti etc.

Důchodová komise se zabývá i pirátským návrhem na zavedení státního penzijního fondu. Do nového státem zřízeného fondu by lidé střádali své úspory nad rámec povinného sociálního pojištění, aby se zajistili na důchod. Prostředky vložené do státního fondu by byly garantovány státem do výše sto procent vkladu. Fond by byl veden u České národní banky a jeho výnosy by měly alespoň pokrýt míru inflace -nemohlo by tak dojít k znehodnocení peněz střadatelů.

Rychle našetřit a do důchodu: nic si neodpírám, říká nejznámější německý frugalista

Piráti jdou na jednu stranu dobrou cestou, protože fondem chtějí odstranit vysoké náklady, které stát vydává na správu a výplatu důchodů či důchodového připojištění. Protože když loni skončil důchodový účet v plusu 10,5 miliardy korun, byl výsledný přebytek po odečtení nákladů na provoz pouze čtyři miliardy korun. Nový státní fond je však další komplikací už tak komplikovaného systému penzí.

Výsledná reforma, kterou Jana Maláčová představí na podzim, bude zřejmě znovu „velmi mírná“ nebo vůbec žádná a bude žádat další miliardy korun, protože pro politiky penzijní reforma zůstává jen souborem nepopulárních opatření, které neprospívají jejich kariéře. Jako vítězové z nové reformy možná vyjdou současní důchodci (především ženy), jimž se bude důchod z rozpočtu dále zvyšovat, zatímco děti, které se rodí v současnosti a ještě nemají volební právo, zřejmě v dospělosti zapláčou. Nebudou už mít na výběr a do důchodu půjdou zřejmě nejdříve v 70 letech.

Důchody a komise v Česku
1889	• Otto von Bismarck zavedl důchodový systém sociálního pojištění, starobní důchod se ale ve většině zemí začal zavádět až ve 20. století.
1924	• Československo zavedlo důchodový systém, kdy přispívat museli zaměstnavatelé i zaměstnanci; věk odchodu do důchodu byl 65 let.
1948	• Do důchodu bylo možno odejít již v 60. roce věku, pokud bylo placeno pojištění dvacet let.
1988	• Starobní důchod činil průměrně 61 procent z čisté mzdy.
1996	• Sazba důchodového pojištění klesla na 26 procent, což způsobilo záporná salda důchodového účtu.
2004	• Sazba důchodového pojištění se zvýšila na 28 procent a systém se začal dostávat ze ztrát.
	• Vznikla tzv. Bezděkova komise, která vypracovala ucelený soubor doporučení pro dlouhodobě udržitelný důchodový systém; nic nebylo ale přijato.
2009	• Stanovení maximálního vyměřovacího základu přispělo k opětovnému schodku důchodového systému.
2010	• Roste věk odchodu do důchodu (a potřebná délka pojištění na 30 let) zpět na 65 let (navýší se v roce 2030).
	• Byla ustanovena druhá Bezděkova komise, která vytvořila dvě varianty možné důchodové reformy; přitom bylo zdůrazněno, že se nedoporučuje zavedení dobrovolného druhého pilíře z důvodu očekávaného nízkého zájmu občanů.
2011	• Důchod činil 55 procent čisté mzdy. Vláda Petra Nečase se pokouší důchodový systém zásadně změnit.
2013	• Nečasova vláda zavedla přesně ten druhý pilíř, který druhá Bezděkova komise nedoporučovala; lidé si mohli sami vybrat, zda budou spořit část svých peněz na důchod v soukromých penzijních fondech; kromě změny systému důchodů bylo součástí reformy i sjednocení výše DPH na 17,5 procenta, aby se vyrovnaly ztráty příjmů státního rozpočtu. Tuto reformu zrušila následující vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL.
2014	• Další komisí byla tzv. Potůčkova, která sice stála u zániku druhého pilíře (na přelomu let 2015 a 2016), ale vytvoření nové podoby důchodového systému se jí nepodařilo prosadit. Zřejmě nejzajímavějším jejím návrhem byla diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi, tedy princip „čím více dětí, tím menší odvody“; vláda to sice schválila, parlament už ne.
2019	• Vzniká dosud poslední komise pro spravedlivé důchody Jany Maláčové.