Menu Zavřít

Důchodci a krize

30. 4. 2009
Autor: Euro.cz

Brusel radí členům EU, aby neodsouvali reformy související se stárnutím populace

Tušíte, kolika Evropanům bude v roce 2060 více než osmdesát let? Šedesáti milionům! To je třikrát víc než v roce 2008. Poměr pracující : důchodci se ve stejném období na území Evropské unie změní ze 4 : 1 na 2 : 1. Podle nejnovějších statistik a prognóz je více než jasné, že starý kontinent nezadržitelně stárne. Pracovní síly ubývá, náklady na zdravotní a sociální péči rostou. „Je třeba na to myslet i v době ekonomické krize,“ vzkázala minulou středu Evropská komise. Vymlouvat se na krizi a nedělat nic se proto může hrubě nevyplatit.

bitcoin_skoleni

Šedesát milionů osmdesátníků Na nezbytné reformy související se stárnutím společnosti zbývá zhruba deset let, možná i méně, tvrdí Brusel. „Současné celosvětové ekonomické potíže způsobily, že výzvy týkající se stárnutí společnosti jsou daleko akutnější,“ uvádí Evropská komise ve svém materiálu Jak se vypořádat s důsledky stárnutí populace Evropské unie.
„Aktuální analýzy potvrzují, že na zavádění strukturálních změn ještě máme nějaký čas. Několik příštích let totiž bude pracovní síly na území EU přibývat. Taktika nedělat nic může schopnost unie vypořádat se s důsledky stárnutí silně oslabit,“ píše se v dokumentu, který komise zveřejnila minulou středu.
Už v roce 2015 začne Evropa vymírat, počet úmrtí převýší počet nově narozených. Přesto bude podle nejčerstvějších odhadů Bruselu v roce 2060 žít na území dnešní unie zhruba stejně tolik lidí jako dnes – tedy 500 milionů. Zejména díky migraci z neunijních zemí.
Evropská populace ale bude znatelně starší. Počet lidí starších 60 let se zhruba zdvojnásobí – z 85 na 150 milionů, skupina osmdesátníků bude oproti roku 2008 dokonce třikrát početnější, z 20 milionů se dostane na 60. Pracovní síly začne citelně ubývat, veřejné výdaje na stárnoucí budou výrazně narůstat. Na území dnešní sedmadvacítky z 23,1 procenta hrubého domácího produktu na 27,8 procenta. Prognóza pro území eurozóny (v aktuální sestavě) je ještě hrozivější: z 24,3 procenta HDP stoupne o 5,2 procentních bodů, tedy na 29,5 procenta HDP!
Experti komise navíc propočetli i to, jak vysoké nároky na stárnutí a veřejné výdaje budou mít jednotlivé země EU. Členské státy rozdělili do tří skupin: do nejrizikovější (nárůst vyšší než sedm procentních bodů) zařadili Lucembursko (skok o osmnáct procentních bodů!), Řecko, Slovinsko, Kypr, Maltu, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko a Irsko. Česko dostalo místo v prostřední skupině společně s Belgií, Finskem, Litvou, Slovenskem, Velkou Británií, Německem a Maďarskem. Veřejné výdaje „na stárnutí společnosti“ by se měly podle prognózy Bruselu zvýšit ze 17,9 procenta HDP na 23,4 procenta HDP.

Není jiná cesta! Fakt, že Evropa stárne, byl zřejmý i před ekonomickou krizí. Nejde o žádnou novinku. Trend se nezměnil, nesmíme na to zapomínat, varoval minulý týden eurokomisař pro ekonomické a finanční záležitosti Joaquín Almunia. Komise se zjevně obává toho, že členské státy by mohly kvůli řešení důsledků krize reformy odložit nebo na ně zcela zapomenout.
„V době nárůstu nezaměstnanosti a zhoršení stavu veřejných financí je náš závazek řešit evropské demografické výzvy ještě důležitější,“ řekl komisař Almunia a dodal: „Musíme zajistit, aby krátkodobá protikrizová opatření na podporu ekonomické obnovy neohrozila udržitelnost veřejných financí z dlouhodobého hlediska. Jde o klíčový prvek hledání východiska z krize“.
Před strkáním hlavy do písku varoval i eurokomisař pro zaměstnanost a sociální záležitosti Vladimír Špidla. „Na dlouhodobé výzvy související se stárnutím prostě nesmíme zapomínat, i když momentálně řešíme naléhavější problémy,“ varoval český expremiér. „Ukazuje se, že posílat lidi předčasně do důchodu není řešením, které by se mohlo používat donekonečna. Z této krize musíme vyjít s větším množstvím kvalitnějších pracovních příležitostí pro starší lidi. Ve stárnoucí společnosti musí mít šanci uplatnit se na pracovním trhu úplně každý,“ dodal Špidla.
„Pracovní síly bude ubývat, zdrojem budoucího ekonomického růstu Evropy musí být zvyšování produktivity. Není jiná cesta,“ uzavírá studie komise.

  • Našli jste v článku chybu?