Penzijní reforma se připravuje... už dlouho. Nejpravděpodobnější a možná i jediná reálná je tzv. opt-out s účastí institucí typu penzijních fondů. I ta má ale svá úskalí. Za jakých okolností se vyplatí oproti průběžnému systému?
Autor: Luděk Vycpálek
Existuje velmi reálná hrozba, že státní důchody nebude možné vzhledem k výhledům v demografickém rozložení obyvatel profinancovat v současné výši. Proto se hledají nějaká řešení - a volba padla na důchodové fondy.
Je to na první pohled velmi dobrá myšlenka, zvláště při aplikaci financování z části povinných odvodů. To je ten velmi (politicky) diskutovaný „opt-out“. Je to zřejmě jediné východisko. Je nutné si však uvědomit jeden velmi závažný problém, který s tímto systémem souvisí, a to je inflační znehodnocení vkladů ve fondech.
V průběžném důchodovém systému inflační znehodnocení úspor nehrozí. Aktuálně vložené prostředky jsou obratem vypláceny těm, kteří jsou v důchodu. Ale ve fondu by měly být uloženy dlouhodobě, až do doby odchodu do důchodu.
A co s nimi udělá inflace, je vidět v následující tabulce, která udává, jakou hodnotu bude mít jedna koruna po uplynutí uvedeného období při dané míře inflace.
| Roční míra inflace | 5 let | 10 let | 15 let | 20 let | 25 let | 30 let | 35 let |
| 2% | 0,82 | 0,67 | 0,55 | 0,5 | |||
| 3% | 0,86 | 0,74 | 0,64 | 0,55 | 0,48 | 0,41 | 0,36 |
| 4% | 0,68 | 0,45 | 0,31 | 0,25 |
Poznámka: Inflační koeficient pro inflaci 2 % za 10 let je 1,22. To znamená, že 1 Kč bude za těch 10 let znehodnocena 1,22krát. Bude mít tedy hodnotu 1/1,22=0,82.
Skutečnost není zas tak krutá. Pokud spoříme 30 let, podléhá první třetina vložených prostředků v průměru 25leté inflaci, druhá třetina 15leté a poslední třetina jen 5leté inflaci. Za 30 let se tedy konstantní vklad neznehodnotí při 3% inflaci na 41 % vkladu, ale „jen“ na 66 % [ (0,86+0,64+0,48)/3].
Tento matematický exkurs byl nutný, aby byl zřejmý téměř fatální vliv inflace na vložené prostředky. Výnosy fondu musí být nutně vyšší než inflace. Jinak je spoření ztrátové. A to hned implikuje otázku.
Za jakých podmínek bude opt-out výhodný?
Odpověď je již částečně daná. Výnosy musí být vyšší jak inflace. Současné konzervativně investující fondy jsou v reálných číslech v podstatě na nule. Jediný „zisk“ jsou státní příspěvky. Ale i ty jsou inflací znehodnoceny.
Problém je v tom, že příspěvky jsou pevné, ale vklady mohou být rozdílné. To ztěžuje možnost exaktně stanovit relativní ztrátu vzhledem k výši měsíční úložky. Ale u vkladu 500 Kč a inflaci 3 % musí být výnos roven 4 %, aby byla inflační ztráta státního příspěvku vyrovnána. U vyšších měsíčních vkladů je to o trochu méně. Obdobně se poněkud sníží požadavek na výnos po schváleném relativním snížení státního příspěvku vzhledem k výši vkladu.
Aby bylo investování opravdu výnosné a nešlo jen o konzervaci reálné hodnoty vkladu, měl by se výnos pohybovat alespoň někde okolo 6 %. Ovšem riziko ztráty u takto nastavených výnosů by bylo pochopitelně vyšší. A u nových fondů by šlo v případě ztráty o pokles zůstatku na účtu.
