Téma důchodů a chudoby seniorů je pro německou kancléřku Angelu Merkelovou těsně před nedělními volbami tabu. O zvyšování věku odchodu do důchodu se nechce bavit. Experti varují před tím, že neřešení důchodové reformy bude mít později vážné důsledky.
Po necelých šesti minutách v otevřené diskuzi televize ARD musela kancléřka Angela Mereklová odpovídat na nepříjemný dotaz, co hodlá dělat s chudobou seniorů v Německu. Téma, o kterém politička nechce hovořit.
Připomenula pouze základní důchodové pojištění s tím, že mnoho peněz důchodcům nepřináší. Z minimální mzdy je důchod 450 eur (11 745 korun). CDU přitom nemá jasnou důchodovou koncepci, téma považují straničtí experti před volbami za vysoce rizikové, a tak o něm nemluví, upozornil týdeník Zeit.
Spočítejte si důchod na naší kalkulačce důchodů
CDU hovoří o komisi, která má vypracovat návrhy do roku 2019. Merkelová pouze slíbila, že věk odchodu do důchodu zůstane zachován na úrovni 67 let.
O zvýšení věku pro odchod do důchodu hovořil už na jaře ministr financí Wolfgang Schäuble. Jeho zvýšení by mělo reagovat na rostoucí délku života v Německu.
„V příštím volebním období musí politici o zvýšení věku odchodu do důchodu rozhodnout,“ tvrdí Hermann Buslei, odborník na důchodový systém z berlínského Institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Odporuje tím kancléřce, jež prohlašuje, že její vláda provedla nezbytné legislativní kroky, které udrží penzijní systém v chodu do roku 2030.
Reaktor Jana Brože:
Tajemství paní Merkelové
„V současné době matematicky vychází na jednoho důchodce jen dva aktivní plátci, okolo roku 2030 hrozí, že tento poměr bude jeden na jednoho,“ varoval ekonom Jochen Pimpertz z Institutu pro německou ekonomiku (IW) v Kolíně nad Rýnem.
Náhradový poměr penzí k platům se v Německu neustále snižuje. V roce 2005 byl na úrovni 52,6 procenta, v roce 2014 klesl na 45 procent, uvedl německý statistický úřad. Což je hluboko pod průměrem zemí EU. Naopak odvody na důchodové pojištění se mají zvyšovat.
| Náhradový poměr u penzí ve vybraných zemích EU (za rok 2014 v %) | |
|---|---|
| Lucembursko | 85 |
| Francie | 69 |
| Itálie | 64 |
| Maďarsko | 62 |
| Slovensko | 62 |
| Švédsko | 60 |
| Španělsko | 60 |
| Rakousko | 60 |
| Průměr EU | 56 |
| Česko | 55 |
| Finsko | 51 |
| Spojené království | 50 |
| Německo | 45 |
| Dánsko | 45 |
| Chorvatsko | 40 |
| Irsko | 38 |
Pozn.: Poměr mediánu starobních důchodů ve věkové skupině 65 až 74 let a mediánu hrubé mzdy ve věkové skupině 50 až 59 let. Zdroj: Statistisches Bundesamt, Statistisches Jahrbuch 2016
Loni německá vláda přiznala, že důchodový účet byl v deficitu 1,6 miliardy eur (42 miliard korun) i když rezerva stále činí 45,5 miliardy (1,2 bilionu korun), bez reformy rychle zmizí. Pimpertz to odhadl do roku 2030. I když se německé ekonomice daří relativně dobře, neznamená to, že nepotřebuje reformu důchodového systému, varoval.
Daří se nám skvěle, a každý se v Německu může stát čímkoliv. CDU vyrukovala se snímkem Merkelové z roku 1957
Ob Lehrer, Ingenieurin, Altenpfleger oder Feuerwehrfrau – in Deutschland stehen Kindern alle Möglichkeiten offen. #fedidwgugl pic.twitter.com/oTtS3STFiY
— CDU Deutschlands (@CDU) 18. září 2017
Pokud se zachová věk odchodu do důchodu na současné úrovni, logicky se bude muset snížit výše důchodů, nebo zvýšit odvody. Zatím současné vládní strany CDU ani SPD nechtějí na věk 67 let sahat.
Kandidát SPD Martin Schulz si do Merkelové rýpl připomínkou, že před posledními volbami také tvrdila, že zavedení mýtného na dálnicích nehrozí. Totéž nyní slibuje i u věku odchodu do důchodu. „Necháme se překvapit,“ řekl.
| Podíl důchodců na ekonomicky aktivní populaci (projekce OECD) | |||
|---|---|---|---|
| Stát | 2020 | 2024 | 2027 |
| Německo | 38,9 | 42,4 | 46,7 |
| ČR | 32,6 | 34,8 | 35,8 |
| Průměr EU | 32,6 | 35,5 | 37,7 |
Zdroj: OECD Pensions at Glance
Dále čtěte:
