Penzijní reforma
Nesmiřitelní odpůrci v boji o podobu penzijní reformy v České republice se zřejmě usmíří Povinné penzijní připojištění pro všechny se v Chile zavedlo proto, aby stát donutil obyvatelstvo odvádět sociální dávky a naspořit si na důchod. Statistické údaje však uvádějí, že peníze skutečně odvádí pouze 52 procent lidí, a důchod alespoň na minimální úrovni tak nakonec bude muset všem občanům zajistit stát. Toť daň civilizovanému světu. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku platí sociální pojištění všichni, a k tomu si - jak ukazují průzkumy – 80 procent lidí ještě nějakým způsobem spoří na důchod. Netřeba je tedy nutit k dalšímu spoření latinskoamerickými cestami, což znamená zavedením povinného penzijního připojištění. Tak zhruba zní jeden z mnoha argumentů náměstka ministra práce a sociálních věci Jiřího Rusnoka pro to, že u nás není nutné zavádět třípilířový penzijní systém. Další odpůrci povinně kapitálových konstrukcí se odvolávají na šetření, jež provedla pojišťovna Nationale Nederlanden. Z jeho výsledků vyplývá, že drtivá většina lidí si zavedení povinného penzijního spoření nepřeje. Naopak chce, aby se jim o důchody i nadále postaral stát. Výsledky průzkumu úplně nejvíce dokazují to, že lidé u nás vědí o jiných penzijních systémech pramálo, a tak vychází ze svých desetiletých zkušeností s českými bankami, jež jsou, pravda, tristní. Možné je, že Světová banka – stejně jako jiným zemím – doporučila Česku třípilířový penzijní systém proto, že jí úroveň 50 dolarů jako průměrný měsíční důchod u nás splynula s nulou. Jiných informací nemajíc, doporučila donucení ke spoření. Evidentní je, že demografický vývoj jasně dokladuje v blízké budoucnosti vysoký růst objemu penzí, jež bude nutné vyplatit. Co s tím? Transformační náklady na přechod k povinnému penzijnímu spoření by dosáhly 1,5 až 2,5násobku našeho hrubého domácího produktu. Ovšem pokud by se současný systém průběžného financování nezměnil, dluh státu by narostl neméně. Když jsme o penzijní reformě v hlavním tématu psali naposledy, stály ještě proti sobě poměrně ostře dvě názorové skupiny. Jednu reprezentovalo ministerstvo práce a sociálních věcí v čele s Vladimírem Špidlou, druhou opoziční politici ze čtyřkoalice a řada analytiků, nejsilněji pak Patria Finance. První nechtěla o povinném spoření na důchod a snižování podílu průběžného systému na vyplácených penzích ani slyšet. Druhá jasně volala po třípilířovém systému, tedy zvyšování podílu povinného spoření na budoucím vypláceném důchodu. Možná si toho leckdo nevšiml, ale stalo se něco překvapivého. Dva ostře proti sobě stojící póly – či lépe vrcholy ledovce – našly společnou cestu. Oba z něčeho ustoupily. Analytici z povinného spoření, Špidla z financování budoucích důchodů na současné úrovni pouze průběžným systémem. A oba vrcholy ledovce především pochopily, že uvedení třípilířového systému v život je za normálních podmínek vývoje prostě politicky neprůchodné. Žádná z politických stran, jež je či bude u moci, si netroufne povinné spoření zavést. Nejen kvůli vysokým transformačním nákladům, ale i kvůli tomu, že by stát musel na sebe vzít zodpovědnost za celý systém povinného spoření, tedy za penzijní fondy. „Nenavrhuji penzijní revoluci, ale penzijní reformu, prohlásil minulý týden Špidla. Radikální změnu, revoluci v penzijním systému, by podle něho bylo možné provést pouze v případě, že by nastala velmi zásadní změna ve vývoji společnosti, co do rozměru odpovídající například světové válce. Ačkoliv předseda sněmovny Václav Klaus nyní volá po povinném spoření a jeho poslední návrh hovoří o financování důchodů z průběžného systému pouze do úrovně minimální mzdy, Špidla se domnívá, že by si ani on netroufl tyto změny zavést, pokud by jeho strana vyhrála volby. Nakonec je známo, že dlouho byl právě šéf ODS zapřísáhlým odpůrcem povinného spoření. „Neexistuje reforma, kterou by se penzijní systém zlevnil, prohlásil Špidla. Možná má pravdu. Ale měl by si uvědomit i to, že každoroční schodky důchodového systému jen dále prohlubují dluh státu a přenášejí jej na budoucí generace. Tím, že se každý rok deficit tohoto systému přikryje ze státního rozpočtu, se nic nevyřeší. Zvlášť pokud je rozpočet schodkový. To je a nějakou dobu bohužel ještě bude. Špidlova penzijní „reforma přináší řadu pozitiv. Ale sama si na sebe nevydělá. Představa, že na ni vydělají Ukrajinci přilákaní Špidlou prosazovanou imigrační politikou, je mírně řečeno odvážná.
