KDU-ČSL
Blížící se sjezd křesťanských demokratů (29. - 30. května), na kterém bude zvolen nový předseda strany, vzbuzuje přehnaně velká očekávání. Ať v čele lidovců stane Jan Kasal, či Cyril Svoboda, nevypoví to s největší pravděpodobností nic o t om, zda a jak se bude obměňovat vláda.
A to i přesto, že oba kandidáti na nejvyšší funkci v lidové straně postavili svou kampaň právě na tom, jak se má KDU-ČSL v této situaci zachovat. Jan Kasal nabízí setrvání v opozici a vyčkávání. Cyril Svoboda chce zase okamžitě zah ájit jednání o vstupu KDU-ČSL do vlády. Ostatní politické strany se tím ale nijak výrazně nevzrušují.
„Před volbami jsou výroky vždy trochu vyhrocené. Myslím ale, že jejich duch je v podstatě stejný, vnímá lidovecké soupeře například poslanec Unie svobody Petr Matějů. Podobný názor má i místopředseda ČSSD Vladimír Špidla: „Pro nás v nic h není podstatný rozdíl. Spolupráce s oběma je možná.
Jedinou stranou, kterou výsledek voleb může zajímat, je ODS. Pro jejího předsedu Václava Klause je totiž Cyril Svoboda jako partner nepřijatelný. Lidovecký sjezd je ale pro ODS zajímavý i kvůli něčemu jinému. Je si totiž vědoma, že ani jeden z ;kandidátů nemůže, aniž by si uškodil, pár dní před volbou jasně zareagovat na jakoukoliv její výzvu. „ODS dnes může vyprovokovat lidovecké kandidáty k výrokům, které se jí později mohou hodit, říká jeden z poslanců Unie svobody.
A jak kandidáti na předsedu ovlivňují delegáty lidoveckého sjezdu? Zatímco Kasal počítá s nechutí svých stranických kolegů k radikálním změnám, Svoboda sází na lidovecký pocit důležitosti. „Politická situace je v bloku a my to můžeme odblokovat. Já reprezentuji konzistentní názory a novost, nové reflexe, nové naděje, hlásá Svoboda. Snaží se tak své kolegy přesvědčit, že pokud jej zvolí, začnou se věci v zemi hýbat a nakonec vše vyvrcholí vstupem KDU-ČSL do většinové vlády spolu se sociálními demokraty a Unií svobody.
Otázkou je, do jaké míry je schopen svým slibům dostát. Je sice známo, že i v Unii svobody je dost lidí, kterým by se Svobodova varianta zamlouvala, jejich šance jsou ale zatím zmrazené usnesením unionistického sjezdu nevstupovat do vlády s ČS SD. Pokud by tak chtěli učinit, musí mít posvěcení republikového shromáždění strany. Proslýchá se však, že v unii vládne chaos větší než kdykoliv předtím. Je snad právě tato skutečnost Svobodovým esem v rukávu? „KDU-ČSL není v opozici spok ojená. Chci, aby byla iniciátorem změn v zemi. Je naší povinností se pokusit rozebrat smlouvu ODS a ČSSD a vyvíjet tlak jak na sociální demokraty, tak na Unii svobody, aby se rozhodli, odpovídá Svoboda.
„Já nic slibovat delegátům sjezdu nebudu. Já budu tvrdit, že jsme stranou, která musí být otevřena k diskusi, a jestliže komunikujeme se sociálními demokraty a výsledkem té komunikace bylo například to, že jsme podpořili rozpočet, tak jsm e připraveni věcně komunikovat i s ODS, říká Kasal. O sestavování příštích vládních koalic mluvit nehodlá: „Existuje tady opoziční smlouva. Až padne, rád si o tom popovídám.
Jan Kasal si je ale dobře vědom toho, že Svoboda využívá rostoucí neochoty lidovců spolupracovat s ODS. Ví také, že on sám je pro řadu z nich stále zastáncem spíše pravicové vlády. Proto můžeme v jeho výrocích z poslední doby spatřov at stále sílící loajalitu se sociálními demokraty. Ostře například odmítl slova jednoho z odpůrců spolupráce s ČSSD, místopředsedy KDU-ČSL Viléma Holáně. Ten nedávno v reakci na informaci vlády o vyšším schodku státního rozpočtu prohl ásil, že se cítí podveden. „Já se necítím podveden. Nevím, proč bych měl, oponuje mu Kasal.
Nelze si nevšimnout také jeho přítomnosti na sjezdu sociálních demokratů, kam byl pozván jako host. Ačkoli bývá pravidlem, že hostující zástupce spřátelené politické strany okamžitě po své zdravici odjede, Jan Kasal setrval v místě konání sjezdu je ště několik hodin poté. Na otázky novinářů, co na sjezdu ještě dělá, tento dávný odpůrce Miloše Zemana a jeho strany odpovídal: „Ani jsem nevěděl, co tu mám přátel.
A u Svobody se Kasal inspiroval ještě v něčem - napodobil jeho rétoriku. Svoboda hned zpočátku založil svou kampaň na tom, že představuje typ moderního evropského politika, který nemá pravolevé vidění světa. Při uvažování s kým spolupracovat přemýšlí, s kým má šanci realizovat svůj program , a ne o tom, zda jde o stranu napravo či nalevo politického spektra. Tak se vymezoval vůči konzervativnímu pohledu Jana Kasala. A Jan Kasal dnes? „To není o levici nebo o pravici. To je středověké dělení, odpovídá na otázk u, kam by strana měla podle něj směřovat.
Kasalovi nahrává ještě jeden fakt. Členové starého vedení strany si totiž plně uvědomují, že pokud se do čela KDU-ČSL dostane Svoboda, hned tak se ho nikdo nezbaví. Pro ty ambicióznější z nich je Kasal v této době pro stranu nejlepší řešení. J edno je totiž jisté - ať už zvítězí Kasal, nebo Svoboda, nebude KDU-ČSL už nikdy stranou jednoho muže jako za časů Josefa Luxe. A kandidovat na předsednickou funkci v „lepších časech může každý. Pak bude dozajista jednodušší stát proti Kasalov i než proti charismatickému a ambicióznímu Svobodovi.
