ANONE
MICHAL KRAUS (ČSSD), poslanec ANO Vládní koalice začala realizovat reformu veřejných výdajů především proto, aby se deficit státního rozpočtu snižoval. Do roku 2006 bychom se měli vrátit k číslům, která budou přibližovat naše veřejné finance k podmínkám, jež stanovují maastrichtská kritéria. Struktura našeho daňového systému mi nepřipadá optimální, připomínám však, že byla (bez následných modifikací) realizována již na konci roku 1992. I když je v celé řadě zemí EU daňová kvóta vyšší než u nás, je srovnávání těchto veličin velmi ošidné, protože každá země má jiný systém a počet odpočitatelných položek. Nejsem také přesvědčen o tom, že by se měl směr daní pohybovat od nepřímých k přímým. V takovém systému je složitější kontrolovat jejich výběr. Reforma veřejných financí přispěje ke zjednodušení systémů. Je však nutné přistoupit k daleko radikálnějším změnám penzijního či zdravotního systému. Mělo by to být na pořadu dne v průběhu druhé, respektive třetí etapy reformy veřejných financí. VÁCLAV KLAUS, prezident
NE
Pět hlavních příčin deficitního rozpočtu vládní reforma veřejných financí nevyřeší. Za prvé nepřetržitý růst podílu veřejných výdajů na HDP. Dále velikost daňové kvóty. Ta je v ČR vyšší než je evropský průměr, přičemž je mezi daně nutno počítat i povinné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Přimlouval bych se za definici hrubé mzdy, která by mohla činit 1,35násobek mzdy čisté. Třetí příčinou je struktura daní a daňového výnosu. Bohatší země v průměru žijí z příjmových daní dvakrát více než ze spotřebních daní nepřímých. U nás je tomu naopak. Čtvrtou příčinou je složitost daňových systémů. Daně lze zeštíhlovat úlevami až do úrovně rovné daně. Úkolem daní je zajistit financování veřejných služeb, nikoli sledovat dotační a subvenční cíle. Pátou příčinou jsou mandatorní výdaje, u nichž manévrovací schopnost rozpočtu klesá, neboť jsou dány zákonem. Mělo by se začít se změnou daných zákonů. Nastanou-li problémy s rozpočtem, musí se začít škrtat právě v mandatorních výdajích.
