Předložil americký ministr zahraničí Powell věrohodné důkazy, že Irák vodí inspektory OSN za nos a vlastní zbraně hromadného ničení? Přijde na to, pro koho. Jsou lidé, kteří nepoznají koncentrační tábor, ani když jsou do něj pozváni na prohlídku.
Spojené státy se opravdu snažily, aby mezinárodnímu společenství dodaly přesvědčivé argumenty. Satelitní snímky ukazující spěšný odvoz materiálu ze skladů, do nichž mířili zbrojní inspektoři. Záznam rozhovoru iráckých důstojníků, kteří se domlouvají o zatajení chemických a biologických zbraní. Komponenty k výrobě atomové bomby. Jenomže tady jde o politiku. Řada světových vůdců ve skutečnosti nestojí o pádné důkazy proti Saddámovi, pouze hledají alibi pro vlastní nečinnost. Mnozí také kdysi nechtěli věřit, že Hitler je pro svět vážnou hrozbou. Při jeho vpádu do Porýní, při okleštění Československa. A dokonce už za války si inspektoři při osobních návštěvách nevšimli, cože se to vlastně děje v koncentrácích. Jaké důkazy jsou vůbec zapotřebí, aby přesvědčily tenhle typ lidí? Všimněme si, že skeptické reakce na Powellův projev před Radou bezpečnosti zaznívají od těch, kteří si od počátku nechtějí pálit prsty. Francie, Německo, Rusko, Čína nyní žádají více času pro zbrojní inspektory. K čemu, když neomylné satelity jasně ukázaly, že irácký diktátor je k ničemu podstatnému nepustí? Právě oni teď mají potvrdit, že nic nezjistili, protože jsou podváděni. Nestačí podat důkaz o Saddámově věrolomnosti, OSN chce více: důkazy důkazů.