Plán vlády Andreje Babiše vypsat nový tendr a vybrat dodavatele dvou jaderných bloků do Dukovan schytává kritiku z různých stran. Přibývají kritici dokonce už i z řad fanoušků atomové energie. Jaderný expert Radek Škoda přichází s varováním, že jih Moravy s ohledem na nedostatek vody už další dva reaktory neutáhne. Limitujícím faktorem je množství vody v řece Jihlavě.
Přístup vlády je podle Škody „zbrklý a nekoncepční“. Politici se nechali přemluvit projadernými aktivisty z Třebíčska v čele s bývalým senátorem Vítězslavem Jonášem k dobrodružství, které nedopadne dobře. Pro umístění nových reaktorů o vysokém výkonu se více hodí jihočeský Temelín. Výhodou této lokality je mimo jiné i to, že netrpí nedostatkem vody pro chlazení elektrárny.
Jaký zdroj energie má stát preferovat?
Už při dnešním stavu vody v Jihlavě platí, že ke čtyřem 500megawattovým blokům v Dukovanech může přibýt nejvýše jeden blok o výkonu maximálně 1200 megawattů. Více už tato řeka neuchladí, o riziku úbytku vody v dalších desetiletích raději nemluvě. Vláda přesto počítá se dvěma záměry, které se navzájem vylučují - se stavbou dvou nových bloků a s prodloužením provozu starších bloků Dukovan o dalších deset let, tedy nejméně do roku 2045.
Zapomenutý Temelín
Když ČEZ v polovině roku 2008 začal připravovat stavbu dvou nových bloků, měl jasno vtom, že bude stavět v Temelíně. Jenže jaderný tendr skončil v dubnu 2014 krachem poté, co se ukázalo, že vláda energetické společnosti neposkytne garance ani zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny. Bez nich se ČEZ odmítl do rizikového projektu za zhruba čtvrt bilionu korun pustit.
Později na ministerstvu průmyslu a obchodu převážil názor, že stavět by se mělo nejdříve v Dukovanech. Svou roli zde sehrálo lobbování místních politiků, kteří varovali, že po plánovaném odstavení čtyř dukovanských reaktorů v letech 2035 až 2037 nastane na jinak chudém Třebíčsku sociální kolaps. Na provozu elektrárny zde závisejí tisíce pracovních míst.
Korejci nezvládají. Jadernou elektrárnu v emirátech stavějí se zpožděním a defekty
Dostáváme se do poloviny roku 2016, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu oslovilo všechny významné světové výrobce tlakovodních reaktorů. Zájem zapojit se do nového tendru projevilo šest z nich - americký Westinghouse, ruský Rosatom, čínská společnost CGN, korejská firma KHNP, francouzské EDF s technologií Arevy a francouzsko-japonské konsorcium Atmea.
Od té doby se pohybujeme v začarovaném kruhu, kdy ČEZ požaduje vládní garance návratnosti stamiliardové investice a vláda, která nové reaktory stavět chce, odmítá takovou garanci udělit. Neprojde zřejmě ani kompromisní návrh, podle kterého by ČEZ byl prvním ručitelem za závazky dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II a stát druhým v pořadí. Před dvěma týdny vše zkomplikoval zásah Evropského parlamentu, který rozhodl o zařazení jaderné energetiky mezi „špinavé“ zdroje. V praxi to bude znamenat horší přístup k bankovním úvěrům na takový záměr.
Nakažený Babiš
Příběh se dále zamotává, pokud vezmeme v úvahu očekávaný nástup malých modulárních reaktorů. Firmy, které je vyvíjejí, slibují nižší finanční náročnost i rychlejší výstavbu. Spojené státy americké, Kanada či Velká Británie po špatných zkušenostech se stavbou velkých reaktorů třetí generace dávají přednost těmto menším zařízením, jaké vyvíjí třeba americký NuScale Power. Problém je, že jsou zatím k vidění pouze na papíře či v powerpointových prezentacích.
Aktivně však za ně lobbuje americká vláda, která tímto názorem zřejmě „nakazila“ i premiéra Andreje Babiše. Ten při vystoupení na Evropském jaderném fóru v Praze na konci dubna uvedl, že optimálním řešením pro Českou republiku jsou jaderné zdroje menšího výkonu. Některé z posluchačů tím doslova šokoval. I díky podobným slovům se z českého jaderného tendru číslo dvě stává zmatečná a nedůstojná fraška.
Čtěte také:
Boj o dostavbu Dukovan přiostřuje. Korejci se dotahují na Rosatom
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
ČEZ letos v Temelíně investuje 1,5 miliardy korun. Chystá modernizaci i posílení bezpečnosti
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
