V Česku bude náš nástup rychlejší, říká šéf Penty
EURO: Penta se stala jednou z nejvýznamnějších finančních skupin na Slovensku v oblasti krátkodobých i střednědobých investic a rizikových pohledávek. Chystáte nyní frontální útok na Českou republiku?
DOSPIVA: Slovo frontální bych nepoužil, ale snažíme se pochopitelně uvážlivě rozšiřovat působnost. Náš nástup však může být mnohem rychlejší než na Slovensku, kde jsme vznikli a rostli. Na český trh totiž vstupujeme s velkou výhodou – máme již kompletně vybudované zázemí i finanční sílu. Z bodu nula ke dnešní pozici jsme se na Slovensku rozvíjeli po dobu osmi let, od roku 1994. Tady v Česku, kde jsem doma, bychom chtěli hrát podobnou roli jako na slovenském trhu někdy do dvou tří let.
EURO: Lze však srovnávat dnešní šance na českém trhu s příležitostmi, jichž jste v minulosti využili na Slovensku? Váš úspěch mohl být dán i tím, že slovenská ekonomika procházela transformací. Česko je dnes v transformaci už o něco dál.
DOSPIVA: Příležitosti na Slovensku i v Česku byly během transformace a budou i po jejím završení. Nemám strach z toho, že by zde dnes bylo méně investičních příležitostí než před dvěma, pěti či sedmi lety. Spíše bych řekl, že ty dnešní příležitosti jsou kvalitativně jiné. Odhadujeme, že potenciál českého trhu je pro firmu, která disponuje takovým kapitálem jako my, třikrát až pětkrát vyšší ve srovnání se slovenským.
EURO: Jakým kapitálem disponujete?
DOSPIVA: Řádově jde o miliardy korun. Takové je vlastní jmění naší skupiny. Téměř při všech projektech však používáme pákového efektu, spolupracujeme s dalšími investory.
EURO: Vidíte velké příležitosti na českém trhu proto, že na Českou konsolidační agenturu byly převedeny rizikové pohledávky bank, jež budou nabídnuty k prodeji?
DOSPIVA: Máme tři hlavní oblasti činnosti: za prvé krátkodobé spekulativní arbitrážní investice bez vlivu na chod společností, za druhé střednědobé strategické nákupy podílů, jež nám zajišťují kontrolu nad podniky, a za třetí oblast špatných pohledávek, ať už z konsolidační agentury nebo od bank. Jsme přesvědčeni, že každá z těchto tří oblastí poskytuje množství investičních příležitostí jak na Slovensku, tak v Česku. Na Slovensku je zhruba třetina našich aktivit orientovaná na správu a vymáhání pohledávek, které jsme koupili od tamní konsolidační agentury. V Česku zatím nemáme žádné špatné pohledávky, ale hodláme se zúčastnit výběrového řízení na odkup jednoho z balíků pohledávek. Celkový objem pohledávek, jež spravujeme na Slovensku, dosahuje až dvaceti miliard. Myslím, že v celém bývalém Československu jsme možná jedinou skupinou, která má takové zkušenosti z trhu, z jednání s dlužníky v takových objemech.
EURO: O které balíky České konsolidační agentury budete mít zájem? Jeden z balíků by měl obsahovat spíše konkursní zůstatky, a nebude tedy tak výnosný jako ty ostatní. Hraje to nějakou roli ve vašem uvažování?
DOSPIVA: Velkou roli to nehraje, což dokládá i příklad balíku, který jsme získali na Slovensku. Více než dvě třetiny pohledávek v něm jsou za společnostmi, jež se ocitly v konkursu. Jsme zvyklí jednat se správci konkursních podstat, pomáhat jim při zpeněžování, nebo je naopak z věřitelské pozice kontrolovat, zda poctivě spravují společnosti v konkursu.
EURO: Jaké zhodnocení vaší investice byste očekávali v případě onoho balíku?
DOSPIVA: Za úspěch v Pentě považujeme padesátiprocentní vnitřní míru návratnosti – tedy padesátiprocentní zhodnocení investice za rok. To ovšem znamená velmi namáhavou práci při obrovském riziku. Je nutné počítat s rezervou, protože v případě podobného balíku je nutné deset až dvacet procent pohledávek okamžitě odepsat na nulu. V případě některých dlužníků se zjistí, že už vůbec neexistují, nebo že poskytnuté ručení nemá žádnou hodnotu.
EURO: Platí takové kritérium úspěchu i pro další typy vašich investic?
DOSPIVA: Při našich kalkulacích vycházíme z toho, jak vypadá slovenský a český trh a jaké jsou zde investiční příležitosti. Výnosnost ve výši třiceti procent ročně považujeme za minimum. Padesát procent je ideální stav.
EURO: Býváte označováni za žraloky na Dunaji. Odpovídá takové přirovnání realitě?
DOSPIVA: Odpovídá a lichotí nám.
EURO: Potvrzujete tedy, že do vašeho podnikání musíte jít s ostrými lokty?
DOSPIVA: S ostrými lokty ne. S dobrou právní průpravou a s precizní analytickou ekonomickou přípravou. To je to hlavní, čím se Penta vyznačuje. Předtím, než investujeme, si umíme dobře analyzovat situaci. Naši interní právníci konzultují svůj právní názor s dalšími dvěma externími advokátními kancelářemi.
EURO: Snažíte se nekompromisně využít každé chyby vašich soupeřů? Vezměme si příklad Slovenské pojišťovny, kdy jste jako minoritní akcionář napadli způsob, jakým stát navýšil základní jmění. Díky této žalobě jste nakonec dosáhli svého.
DOSPIVA: Zde se to přímo týkalo hrozby znehodnocení naší investice. Stát, který kontroloval Slovenskou pojišťovnu, rozhodl o nákupu nekvalitních akcií Investiční a rozvojové banky za dvě miliardy korun. My jsme v té době měli deset procent akcií pojišťovny, a touto transakcí byl tedy přímo ohrožen náš podíl. Stát pak vše řešil tím, že navýšil základní jmění, ale způsobem nevýhodným pro ostatní, minoritní akcionáře. Po roce a půl vysvětlování našeho postoje se nám podařilo dosáhnout dohody, v níž stát souhlasil s dalším navýšením jmění.
EURO: Zatímco v tomto případě jste se dostali do konfliktu se slovenským státem, v jiných případech jste naopak byli v podezření, že vám někteří státní představitelé pomáhají. Tak to uváděla média v případě akcií VSŽ (nehutní části), které jste koupili na konci minulého roku za nízkou cenu.
DOSPIVA: To jsou zavádějící informace ze slovenských médií. Cena, za kterou jsme akcie kupovali, byla výrazně vyšší, než za kterou je o rok dříve získal státem kontrolovaný Transpetrol. Ten tyto akcie prodával na burze, takže kdokoliv se mohl přihlásit a koupit je. Transpetrol avizoval už dlouho předtím zájem akcie prodat. Oslovoval i firmu U. S. Steel.
EURO: Požadoval však vyšší cenu.
DOSPIVA: Transpetrol ale dával takové nabídky po celém trhu a nikdo nebyl ochoten vyšší cenu akceptovat. Kdyby akcie měly vyšší cenu, zřejmě by je někdo koupil. Veškeré spekulace o nějakých tajemných vlivech bývají vyvolány žárlivými reakcemi těch, kteří nemají buď finance na podobnou investici, nebo odvahu vzít na sebe riziko.
EURO: Také v případě Chemolaku Smolenice jste napadli majoritního akcionáře (soukromou firmu), o němž jste tvrdili, že porušil zákon o cenných papírech. I tato kauza naznačuje, že se snažíte najít hříchy svých protivníků a pak je dokonale využít.
DOSPIVA: Naším zájmem není hledat hříchy potenciálních protivníků. Chceme co nejlépe zhodnotit námi spravovaný majetek. V Chemolaku Smolenice jsme vlastnili 34 procent akcií a majoritní akcionář přesto nechtěl připustit naši odpovídající účast v představenstvu ani dozorčí radě. Navíc víme, že společnost spravoval neodborně, používal její zdroje na vlastní aktivity, a poškozoval tedy práva ostatních akcionářů. Protože jsme silní v oblasti práva, umíme si ochránit své investice. Předtím, než nás majoritní akcionář donutil hledat jeho chyby, dávali jsme mu desítky návrhů, jak situaci řešit. To nepomohlo. Nezbylo nám nic jiného, než ukázat, že právo dává možnost bránit se proti poškozování minoritních akcionářů.
EURO: Vaši kritici říkají, že i vy jste dokázali využít nedokonalého právního prostředí na Slovensku. Pomohlo vám někdy ve střetu s vašimi soupeři? Nedosáhli jste díky němu toho, čeho byste v dokonalém právním prostředí nedocílili?
DOSPIVA: Právě naopak. V dokonalém právním systému bychom to měli daleko jednodušší a nemohlo by se stát, že protistrany poškozují minoritní akcionáře. Většina případů, ve kterých se poukazuje na to, že jsme použili právních kroků, jsou ty, kdy jsme byli v minoritě. V těch společnostech, kde jsme v majoritních pozicích, konflikty s minoritními akcionáři nebývají. I v nedokonalém právním systému záleží na kvalitách toho, kdo drží v ruce majoritní balík.
EURO: Vraťme se ještě k vašim střetům se státem. Měl by se nyní také český stát obávat toho, že budete jeho tvrdým soupeřem?
DOSPIVA: Vůbec ne. I se Slovenskem se to hodně přehání. Jde spíše o zajímavé kauzy z mediálního hlediska. Když jdeme v jednom projektu ze sta reálně proti slovenskému státu, protože jsme chránili naši minoritní pozici, napíše se o takové kauze mnohonásobně více než o desítkách jiných. Nemáme vůbec žádné ambice napadat v Česku stát a hlavně nemáme vůbec žádný zájem s někým bojovat. To je opravdu zkreslená mediální prezentace Penty. Standardní postupy nejsou z mediálního hlediska tak zajímavé.
EURO: Na stránky českého tisku jste se dostali v souvislosti s problémy makléřské firmy KTP Quantum. Z jejího majetku jste stáhli Lázně Jáchymov, jimiž byl zaručen váš úvěr. Neobáváte se, že vás klienti KTP Quantum, kteří se nedočkají odškodnění, nebudou mít rádi? Nemůže to mít negativní dopad na vaši pověst u české veřejnosti?
DOSPIVA: Šlo o náš úvěr, který přešel na společnost Médeia Bohemia ovládanou firmou KTP Quantum. Tento úvěr jsme však poskytli s tím, že budeme mít dostatečně kvalitní ručení. Neměli jsme zájem o produkty KTP Quantum. Myslím, že veřejnost jasně chápe rozdíl mezi tím, když standardně poskytnete úvěr a zabezpečíte si ho ručením, a tím, když klienti KTP ve vidině nadstandardního zhodnocení peněz dali dobrovolně do správy své prostředky bez jakéhokoliv ručení.
EURO: Jaké máte plány s Lázněmi Jáchymov?
DOSPIVA: Lázně Jáchymov potřebují půlroční až roční proces stabilizace a restrukturalizace. Z jejich majetku totiž byly v minulosti poskytnuty stamilionové nezajištěné půjčky a lázně byly výrazně poškozeny. Budeme pokračovat v rekonstrukci nemovitostí. Asi za rok budeme zvažovat, zda lázně zařadíme do programu našich střednědobých strategických investic nebo budeme uvažovat o prodeji. Pravděpodobnější je v tuto chvíli první varianta.
EURO: Na Slovensku i v Česku jste ovládli farmaceutickou společnost Sanitas. Český Sanitas jste však dále prodali. Nebylo výhodnější obě společnosti spojit, později společně prodat, a dosáhnout tak výhodnějšího zhodnocení vašich investic?
DOSPIVA: Takovou možnost jsme samozřejmě po akvizici firmy Sanitas Česká republika analyzovali. Nebylo to však možné kvůli zásadnímu rozdílu mezi slovenským a českým trhem. Na Slovensku dodnes nejsou žádní zahraniční nadnárodní distributoři léčiv, zatímco v Česku už ty nejsilnější společnosti na trhu operují. Sanitas, který byl v minulosti neefektivně řízen, nemohl v tvrdém českém konkurenčním prostředí obstát.
EURO: Právě způsoby řízení se však ve vašich podnicích snažíte měnit.
DOSPIVA: Ano, ale to platí u podniků, které v případě, že budou dobře řízeny, mají reálnou šanci na dynamický rozvoj. Vzhledem k tomu, že nástup konkurence byl na českém trhu tak výrazný, jsme dospěli k závěru, že mnohem efektivnější bude prodat základní byznys firmy konkurenci a nesnažit se bojovat s několikanásobně kapitálově silnějšími společnostmi.
EURO: Jaké kroky následují poté, co v nějakém podniku převezmete majoritní podíl?
DOSPIVA: Záleží na tom, o jakou společnost jde a v jakém je stavu. Většina podniků, které nebyly řízeny zahraničním managementem, se dodnes trápí s přezaměstnaností a roztříštěnou výrobou, jež je soustředěna na příliš mnoho činností. Snažíme se výrobu zefektivnit, což znamená i propouštění nepotřebných pracovníků. Koncentrujeme výrobu na základní, nosné produkty. Také finanční management bývá podprůměrný, takže nasazujeme naše profesionály. Navíc v takových podnicích zavádíme dravou zainteresovanost nejenom vrcholového managementu, ale i středního managementu, třeba až po úroveň vedoucích cechů. Všichni řídící pracovníci jsou přímo zainteresováni na zisku. Z jednotlivých oddělení se snažíme dělat ekonomicky nezávislé jednotky, jež musí být konkurenceschopné na trhu.
EURO: Někdy se Pentě také vytýká, že jí nejde o dlouhodobou budoucnost podniku, který spravuje, ale pouze o rychlé vydělání peněz, což je dáno logikou vašeho podnikání. Zamýšlíte se nad tím?
DOSPIVA: Pro podnik je nejlepší, když je spravován kvalitním managementem a vlastněn silnými akcionáři. My se řídíme tím, že za takovou společnost největší prémii zaplatí ten, kdo je schopen podniku dodat vhodnou náplň práce, umí kvalitně řídit a je dostatečně silný na to, aby zajistil financování i odbyt - a to dnes už globálně, po celé planetě. Je logické, že většinou naše podíly prodáváme nadnárodním, strategickým investorům, kteří nabídnou nejvyšší cenu. Jsem proto přesvědčen, že co je nejlepší pro Pentu, je nejlepší i pro samotný podnik. Většinu podílů kupujeme v době, kdy mají velké problémy. Otáčíme je na jinou cestu, zachraňujeme před hrozícím bankrotem. I zahraniční investor pak tyto podniky raději kupuje od finančního investora, jakým jsme my, neboť má záruku, že už prošly restrukturalizací.
MAREK DOSPIVA (32), absolvoval Institut mezinárodních vztahů v Moskvě a mezinárodní ekonomické vztahy studoval rovněž na Pekingské univerzitě. Od roku 1994 byl místopředsedou bratislavské společnosti Penta Brokers. Zabýval se mimo jiné identifikací potenciálních investičních příležitostí a obchodem s cennými papíry na burzách ve Slovenské i České republice. Po odchodu současného českého ministra průmyslu Miroslava Grégra z firmy Desta Děčín vyslala Penta Dospivu do stejného podniku jako předsedu představenstva. Působil v něm do dubna 1998, kdy se stal předsedou představenstva Penta Group. Kromě rodné češtiny ovládá angličtinu, němčinu, ruštinu a čínštinu. Mezi své záliby řadí tenis, lyžování a vodní sporty.
