Je to jako za starých časů, kdy peníze od loterijních firem dostávali v rámci odvodů na veřejně prospěšné účely majitelé vlastních loveckých chat – pardon, muzeí, byť veřejnosti nepřístupných – golfová hřiště pro místní smetánku a jiné privátní podniky.
Nejvyšší kontrolní úřad si totiž opět posvítil na rozdělování peněz z rezortu školství na všeobecné sportovní aktivity v letech 2011 až 2013. Opět to není radostné čtení. Čtyři a půl milionu korun tak dostalo sdružení, které podle NKÚ nemá sport jako hlavní činnost.
V žádosti o dotaci uvedlo nepravdivý údaj o členské základně a co více, žádost poslalo jedenáct měsíců po termínu. Téměř dva miliony dostal tenisový svaz na „zvýšení kvality vzdělání elitních trenérů míčových sportů“, ačkoli peníze jsou určeny na projekty s co největší účastí sportujících.
Bezpochyby se to ale elitním trenérům ve Wimbledonu, či kam tak mohly peníze dorazit, líbilo. Atletický svaz zase dostal, připusťme marginální, čtvrtmilion na Memoriál Ludvíka Daňka, ačkoli o podporu vůbec nežádal. Autoklub ČR z dotací na sport platil provoz jinak komerčně fungujícího autokempu a obec sokolská zase dělníky v objektu sloužícím jako restaurace, hotel a divadlo.
Třeba tam ale kdysi alespoň sehráli Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit? A to chce ještě olympijský výbor dát deset procent z loterijní daně krajům na regionální sport mládeže, neboť kraje lépe vědí, kam peníze směrovat. Bude z toho při nepolepšitelnosti sportovních bafuňářů další festival splněných přání lokálním kamarádům a známým?
Čtěte také:
