Takový Zdeněk Pohlreich z toho musí být celý paf. Zatímco jemu strážci morálky „vypípají“ půlku pořadu, den nato zaznívají daleko větší sprosťárny s posvěcením státu přímo v soudní síni bezmála v přímém přenosu.
„Budeme požadovat odposlechy, které považujeme za prospěšné pro obžalobu, do intimit se pouštět nebudeme, tyto pasáže určitě nechceme pouštět,“ řekl začátkem května státní zástupce Rostislav Bajger, který má na starost případ zneužití Vojenského zpravodajství Janou Nagyovou, dnes Nečasovou. Co se za těch pár dní změnilo? Nic. Prokurátoři pouštějí podobné zhovadilosti s jediným cílem, a tím je rituální zostuzení obžalované. Kde chybějí důkazy, pomohou emoce.
Pánem procesu je ale soudce. Na něm leží odpovědnost za to, jaké důkazy a v jaké formě připustí. Odposlechy, ať si o nich myslíme cokoli, jsou pouze částí důkazů. A to částí velmi zavádějící. Nikdo netuší, v jakých souvislostech bylo odposlechnuté řečeno, co se odehrávalo v ústních hovorech, na něž telefonické hovory reagovaly, a kolik bylo toho, co už žalobci nepovažovali za podstatné či žádoucí zveřejnit.
Z inkriminovaných hovorů nelze usoudit na nic, co by prokazovalo trestnou činnost. Dokonce ani z pasáží, v nichž se současná manželka Petra Nečase domlouvá na sledování té bývalé. Co je s gustem prezentováno jako akt žárlivé milenky, je možné nahlížet i jinak. Jana Nagyová byla ředitelkou kabinetu předsedy vlády. Ví někdo, jaká měla oprávnění, bezpečnostní prověření a podobně? Neví. Značná část řízení je vedena v utajovaném režimu, a veřejnost se tak dozvídá jen to, co povolí obžaloba, případně co jejím prostřednictví unikne do médií. Co je nazíráno jako čistě soukromá akce, je tak bez bližších informací možné stejně dobře chápat jako plnění pracovních povinností v rámci legálních oprávnění.
Jasno do případu zatím nevnesla ani soudkyně Helena Králová. Ve zkráceném řízení ohodnotila jednání zpravodajců jako přestupek, přesto Nečasové napařila podmínku za organizování. Tedy za organizování něčeho, co nebylo trestným činem. To postrádá logiku. Odvolací soud jí trestní příkaz hodil na hlavu a nařídil hlavní líčení. Soudkyně se zřejmě chtěla vyhnout dalšímu ping-pongu, a tak nechala tupě proběhnout vše, co jí obžaloba naservírovala. Prý „pro dokreslení“. Přitom mohla nahrávky nechat přehrát bez účasti veřejnosti tak jako v jiných fázích líčení. Nic by se nestalo.
Každý soudce by měl při vedení procesu vážit vedle odborných a zákonných souvislostí i souvislosti další včetně mravních. A včetně dopadů konkrétních rozhodnutí na veřejnost. Je těžké hodnotit Královou po stránce odborné, z lidského hlediska ale provedla obyčejnou čuňárnu. Stejně dobře mohla „pro dokreslení“ v jednací síni pustit, co spolu Petr s Janou dělali v posteli.
Čtěte také:
Nagyová v odposleších: expremiérovi říkala "primitiv", Nečasová byla "čůza"
