Sněmovna by dnes měla schválit energetický zákon. Opět se dají očekávat sáhodlouhé lamentace hnutí Úsvit. Poslancům tohoto podivného slepence, v němž po zvyku japonských samurajů bojují všichni proti všem, svitla naděje, že se přitom zapomene na jejich financování. Mají ale jejich jeremiády skutečné opodstatnění?
Je veřejným tajemstvím, že Úsvit se stal parlamentní hlásnou troubou Energetického regulačního úřadu a jeho šéfky Aleny Vitáskové. Jaké jsou argumenty, které ERÚ používá? Předně je tu výtka, že úřad není spoluautorem zákona. Jenže tím podle legislativních pravidel ani být nemůže. Energetický zákon může předložit jen ministerstvo průmyslu jako ústřední orgán státní správy odpovědný za oblast energetiky. ERÚ nicméně hned od počátku přijal vůči ministerstvu konfrontační postoj. V rámci připomínkového řízení ministerstvo řadu připomínek akceptovalo, jiné odmítlo. Terčem útoků se poté stala legislativní rada vlády. Ta mnoho již zapracovaných připomínek ERÚ shodila ze stolu kvůli jejich špatné legislativní formě.
Druhá část výhrad se týká podstatnější věci – údajných nákladů, jež mají podle ERÚ přijetím zákona vzniknout. Předsedkyně ve svém dopise poslancům tvrdila, že přijetím zákona hrozí jen plynárníkům náklady kolem dvaceti miliard korun na zřizování věcných břemen. Jenže to Vitásková spletla dohromady dva paragrafy. Ve skutečnosti zákon žádné náklady v tomto směru nepřinese. Když ostatně chtěl poslanec Ivan Gabal po šéfce ERÚ výpočet odhadovaných extrémních částek, dostalo se mu odpovědi, že takový výpočet není.
Skutečný důvod odporu ERÚ vůči zákonu mimoděk odhalili na seminářích hnutí Úsvit místopředsedové úřadu Jan Nehoda a Martin Laštůvka. Oba totiž plédovali za to, aby bylo odloženo spuštění nové tarifní struktury pro účtování elektrické energie, a to až na rok 2018. Na této změně se pracuje již více než rok a je důležitá kromě jiného kvůli tomu, aby se mohlo hladce přejít také na změnu způsobu platby za obnovitelné zdroje. To je třeba, aby Česko vyhovělo požadavkům Evropské komise. Nový způsob platby za obnovitelné zdroje je nezbytný k tomu, aby bylo možné snížit zelené poplatky energeticky náročnému průmyslu. Odvody za obnovitelné zdroje, jsou u nás podstatně vyšší než třeba v Německu, což významně zhoršuje konkurenceschopnost českých průmyslových podniků.
A proč se ERÚ včasné účinnosti nové tarifní struktury tak vehementně brání? K pochopení je třeba si uvědomit, že úřad kvůli ní musí do konce roku vydat více než deset celkem komplikovaných vyhlášek. A v energetických kuloárech se mluví o tom, že si s tím zaměstnanci ERÚ nevědí rady. Jenže přiznat to veřejně se úřad samozřejmě bojí. Znamenalo by to přiznat vlastní odbornou nezpůsobilost.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
Čtěte také:
