Jen za loňský rok bylo v Česku zahájeno trestní řízení proti 626 právnickým osobám, na 71 z nich byla podána obžaloba. Taková jsou nejnovější čísla mapující jeden z nejkontroverznějších zákonů, které přijal český parlament. Podle komentáře Nejvyššího státního zastupitelství význam nového zákona o trestní odpovědnosti právnických osob roste, roste také celkový počet trestně stíhaných firem a institucí. Přesně podle zásady upleť bič, oběť už se najde.
Už sama myšlenka, že právnická osoba jako entita, která není nadána samostatnou vůlí a vědomím, může spáchat trestný čin, je svým způsobem perverzní. Zásada trestního práva je vždy individualizace jednání, nutnost naplnění nejen subjektivní, ale i objektivní stránky trestného činu. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob tuto zásadu brutálně prolamuje. Je fakt, že přijetí podobného opatření po nás chtěla Evropská unie.
Na nás bylo, jak to upečeme. No, přepálili jste to, soudruzi, přepálili. Řešením totiž mohlo být zavedení trestněprávní odpovědnosti pod správní právo, tedy civilní, a ne pod trestní, kde nemá co dělat. Veškeré problémy s tím spojené pak vycházejí z toho, že pro oblast trestního práva platí úplně jiná pravidla, pracují s nimi jiné typy osob – místo příslušných správních úředníků policie a státní zástupci.
Než by se z logiky věci počkalo na aplikační praxi, na to, až alespoň některé z rozdělaných případů doputují k Nejvyššímu soudu a vznikne pár judikátů, přišlo naopak ministerstvo spravedlnosti v rámci legislativního smogu s novelou tohoto paskvilu, který je dobrý leda tak k vyřizování si účtů v konkurenčním boji na útraty státu. Ani tato novela, která je nyní v parlamentu, přitom nepřinesla řešení zcela nedomyšlených ustanovení.
Vedle již zmíněného problému s individualizací trestní odpovědnosti je to především přičitatelnost skutku. To laicky řečeno znamená, že v rámci takzvaného principu legitimity je orgán činný v trestním řízení povinen stíhat jakýkoli trestný čin, o kterém se dozví. Bez výjimky. A pokud trestný čin spáchá jakákoli osoba v jakékoli řídící funkci v zájmu společnosti, může být stíhána i celá společnost.
Takže pokud třeba přijde na vrátnici chudák, který si jde stěžovat na chování firmy generálnímu řediteli, a vedoucí vrátnice mu řekne, ať táhne, nebo dostane přes hubu, může být kvůli vydírání teoreticky zrušena nadnárodní firma s desetitisíci zaměstnanci. Úplně postačí zahájení trestního stíhání – a může například zapomenout na veřejné zakázky. Současná právní úprava totiž nedává firmám možnost vyvinit se například tím, že přijme vnitropodnikové opatření, které by mělo trestnou činnost eliminovat. A může být ještě hůře. Dosud nezačalo stíhání žádné veřejnoprávní instituce, ač se situace přímo nabízí. Až se některý policista nebo státní zástupce probudí a začne stíhat hlavní město třeba kvůli Opencard, to teprve bude mazec!
Autor je spolupracovníkem serveru Česká justice
Čtěte také:
Lichva, porno a týrání. Firmy mají nést odpovědnost za více trestných činů
Padly první tresty pro právnické osoby
Trestní odpovědnost firem po Česku: Zlikvidovat konkurenci je jednodušší
