O názorových veletočích českých ministrů i zákonodárců by se daly psát legendy. K poslednímu takovému došlo v rámci posouzení dalšího osudu předsedkyně ERÚ Aleny Vitáskové. Před 14 dny Sobotkova vláda vzala na vědomí materiál ministerstva vnitra, podle něhož předseda a místopředsedové ERÚ spadají pod služební zákon. Dnes je zřejmě všechno jinak.
Kabinet už se chtěl s neposlušnou předsedkyní ERÚ vypořádat několikrát, poslední pokus nepostrádal nádech komična, účelovosti a neschopnosti. Nejprve přišla úvaha, že by Vitásková nemusela složit do dvou měsíců služební slib, případně by jej složila s výhradou.
V tom případě by automaticky přišla o funkci. Další nápad spočíval v odlišném nastavení kvalifikačních předpokladů v zákoně o ERÚ a služebním zákoně. Podle druhé normy se státní úředník na základě usnesení o zahájení trestního stíhání zprostí výkonu služby a až do skončení trestního stíhání nemůže vykonávat funkci. A jak známo, Vitásková čelí hned dvěma trestním stíháním, nepravomocný rozsudek v první kauze by měl padnout 22. února.
Podřízením šéfky ERÚ pod služební zákon by se vládě podařilo vytunelovat dosavadní výlučnou pravomoc prezidenta při jejím jmenování i odvolávání.
Podřízením nepohodlné předsedkyně ERÚ pod služební zákon by se vládě podařilo vytunelovat dosavadní výlučnou pravomoc prezidenta republiky při jejím jmenování i odvolávání. Prezident Zeman by si určitě nenechal ujít příležitost pustit se v takovém případě s vládou do kompetenčního sporu, a to až po ústavní žalobu.
Těžko lze rovněž předpokládat, že by Vitásková, která se do boje s vládou vrhla už několikrát, skutečně odstoupila. A tak bychom zřejmě po dvou policejních prezidentech a dvou šéfech Vězeňské služby měli ještě dva šéfy ERÚ. Kolik by z toho vzniklo následných sporů o legitimitu různých rozhodnutí, netřeba domýšlet. Těžko říci, zda podobné úvahy stály za tím, že vláda v posledních dnech otočila na obrtlíku.
Pozoruhodná ekvilibristika
Poslední známý materiál (z pera MPO) říká, že vrcholné funkce v ERÚ pod služební zákon nespadají. A opět to provází pozoruhodná ekvilibristika. Podle Mládkova úřadu totiž došlo v průběhu legislativního procesu k „opomenutí úpravy účinnosti příslušné novely zákona o státní službě“. MPO proto vládě navrhne, aby bylo vedení ERÚ z působnosti zákona o státní službě vyňato.
Na celé kauze je zajímavých několik momentů. Jak je možné, že vládě tak dlouho trvalo opravit svůj vlastní omyl?
Proč vymýšlela nejprve složité právní konstrukce, než přišla s jednoduchým řešením? Jak je možné, že v tak závažné věci během pár dní dokáže změnit názor o 180 stupňů? Bylo její váhání způsobeno pouhou neschopností, nebo snahou zbavit se stůj co stůj nepohodlné státní úřednice a podřídit nezávislou instituci politické potřebě?
Víc otázek než odpovědí. Je to paradox. Zákon o státní služně měl přinést nezávislost byrokracie na politické moci. Jak vidno, může se nakonec stát i klackem, jímž se bude tato nezávislost mlátit po hlavě, kdykoli se to hodí.
Autor je publicistou a redaktorem serveru Česká justice
Čtěte také:
ERÚ opouští další člen vedení, rezignoval místopředseda pro obnovitelné zdroje
Asociace žádají zmocněnce pro obnovitelné zdroje, napsaly Sobotkovi
