Jeden nestačí zírat, jaké zhůvěřilosti jsou schopni uplácat policisté z takzvaných elitních policejních útvarů za blahosklonného pokyvování některých všehoschopných a o to méně právně erudovaných státních zástupců. Zatím poslední kousek předvedli clouseauové z protikorupční policie a vedoucí státní zástupce v Jihlavě Kamil Špelda obviněním předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Je subtilní právní otázkou, zda jmenováním bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní ERÚ byla, či nebyla splněna podmínka sedmileté praxe v oboru energetiky, z nichž tři roky by měl kandidát strávit v řídicí nebo vedoucí funkci. Zda z hlediska této podmínky v energetickém zákoně stačí, že se Vesecká této oblasti po právní stránce věnovala jako státní zástupkyně i jako advokátka, a zda splňuje kritéria působení ve vedoucí funkci, byť v jiné oblasti, než je energetika.
Jen naprostý hlupák či právní diletant se ale může domnívat, že by elitní právnička šla do jakkoli pochybného zaměstnaneckého postavení, jež by mohlo ve svém důsledku ohrozit i ji samotnou. A z druhé strany – může někdo zcela vážně předpokládat, že by se Vitásková snažila bývalé nejvyšší státní zástupkyni a úspěšné advokátce zařídit úmyslně protizákonné angažmá na úkor veřejnoprávní instituce, aby měla něco na přilepšenou?
V kontextu současného obvinění nelze nevzpomenout předcházející květnovou razii v sídle úřadu, která svými parametry připomínala podobně neuvěřitelnou razii na Úřadu vlády přede dvěma roky. Policie si v květnu mimo jiné z ERÚ odnesla nejenom jmenovací dekret, ale také různá data z počítačů či různé listiny. Zabrala rovněž dopis Renaty Vesecké ministru vnitra Milanu Chovancovi a její lékařský posudek. A také trestní oznámení, jež směřovalo vůči údajně neoprávněnému jmenování, které ale předtím policie sama ERÚ zaslala s žádostí o vyjádření. Policisté tedy odnesli i dokumentaci, která nijak nesouvisela se jmenováním, což už samo o sobě vytváří pochybnosti o korektnosti celého trestního řízení.
Vesecká byla do funkce jmenována a je v normálním pracovněprávním vztahu. Pokud existovaly jakékoli pochybnosti o oprávněnosti jejího jmenování, odpověděl by na ně normální pracovněprávní spor. Trestní stíhání včetně stanovené údajné škody je naprosto flagrantním zneužitím trestního práva.
Otázkou zůstávají důvody tohoto bezprecedentního kroku. Vedle absence základních znalostí institutů trestní represe se nabízí účelové a vědomé porušení zákona, protože orgánové opět pojednou chtěli arogantně ukázat svaly a dát pocítit ostatním vykonavatelům veřejné moci, kdo že je pánem nad našimi životy. Vítejte v padesátých letech.
Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice
Čtěte také:
