Pandemie covidu, lockdowny, dvojciferná inflace i válka nedaleko za českými hranicemi. To všechno jsou faktory, které v posledních letech významně ovlivnily téměř všechny podnikatele z mnoha různých odvětví. V současnosti se navíc mluví o přicházející krizi, kvůli níž jsou zakladatelé firem, ředitelé či šéfové vystaveni nadměrnému stresu. Výrazně na ně totiž dopadá jak veškerá tíha byznysu, tak duševní nepohoda jejich zaměstnanců, kteří se mnohdy musí vyrovnávat s nepopulárními úspornými opatřeními.
Nepříznivý trend popisuje třeba Tomáš Fulop, terapeut působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy. „Horší situace na trhu má nepochybně silný vliv na psychickou nepohodu zakladatelů firem. Jakékoli ekonomické výkyvy prohlubují jejich nejistotu a staví je a jejich podniky před ambiciózní výzvy. K nim patří třeba restrukturalizace, propouštění či různé typy podnikových fúzí a akvizic,“ domnívá se.
Komplikovanou situaci na trhu potvrzuje i CEO československé divize Welcome to the Jungle Honza Klusoň. „Poslední rok se více či méně negativně podepsal na všech. Manažeři často museli řešit nemalé problémy, které byly někdy pro danou firmu až existenciální. Museli se tedy mnohdy proměnit spíše v krizové manažery, což s sebou přirozeně přináší vyšší míru stresu. Je to však zcela individuální a velmi záleží na konkrétním nastavení a psychické odolnosti jedince,“ upozorňuje odborník na pracovní prostředí.
Větší pravděpodobnost psychických problémů i sklonů k depresi
Že současné dění prohloubilo už tak náročné podmínky pro psychickou pohodu, kterým zakladatelé firem čelí i v jakýchkoli jiných časech, je prostý fakt. Podle studie profesora Michaela Fremana z Kalifornské univerzity je u podnikatelů o 50 procent větší pravděpodobnost, že se budou potýkat s psychickými problémy. Lidé na vedoucích pozicích mají navíc dvakrát větší sklony k depresím, sebevražedným myšlenkám a k hospitalizaci na psychiatrii.
Velmi zásadním problémem je také pocit izolace, v němž se řada manažerů ocitá. „Na terapii k nám přicházejí vysoce postavení špičkoví lidé, kteří mají pocit osamělosti. Nekonzultují totiž své prožitky směrem dolů, protože se bojí ztráty autority. Zároveň však nemají ani nikoho nad sebou, a zůstávají tedy se svými problémy sami,“ doplňuje Fulop. Zakladatelé firem podle něj často řeší i otázky smyslu svého podnikání, své role v podniku a s tím související pocity marnosti.
Právě terapie je tedy pro mnoho lídrů jediným místem, kde se se svými problémy mohou někomu svěřit: „Jakmile se manažeři k tomuto kroku odhodlají, chtějí na sobě v drtivé většině případů poctivě pracovat. Zejména ve skupině zakladatelů a špičkových lídrů jsou terapeuti často jedinou osobou, se kterou dokáží o svých problémech beze studu mluvit. Jinde jsou manažeři zvyklí nosit neproniknutelnou masku.“
Firemního psychologa může využít jen sedm procent zaměstnanců
Firem, které svým zaměstnancům odbornou psychickou pomoc nabízejí, je v Česku zatím poskrovnu, v příštích letech by se to každopádně mohlo zlepšit, myslí si Klusoň. „Z našeho nejnovějšího průzkumu vyšlo najevo, že možnost využití firemního psychologa nebo terapeuta má v současné době asi sedm procent českých zaměstnanců. U těchto dat nemáme srovnání s předchozími roky, nicméně do budoucna bude určitě docházet k většímu rozmachu různých podobných benefitů,“ doplňuje šéf Welcome to the Jungle s tím, že důraz se bude klást třeba na možnosti osobního rozvoje nebo kurzy well-beingu.
Duševní zdraví vysoce postavených manažerů by přitom mělo být předmětem zájmu všech lidí, kteří za danou firmou stojí. Potvrzuje to i Marek Moravec z VC fondu Nation 1, jenž pomáhá začínajícím startupům v jejich rozjezdu. „Vše by mělo začít destigmatizací. Kdyby se zakladatelé firem nebáli o svých problémech hovořit, mnoha vážným komplikacím by se dalo předejít ještě předtím, než se projeví plošně. Proto by každý dobrý investor měl být zároveň důvěrným parťákem a zakladatel by z jeho reakcí neměl mít pocit, že nejistota z nepříznivých situací je tabu,“ uzavírá Moravec.
