Uhlíkové emise v 31 evropských zemích se v loňském roce zvýšily poprvé za sedm let. Oproti roku 2016 stouply o zhruba 0,3 procenta. Příčinou byl růst průmyslové aktivity, zejména ocelářského průmyslu, přičemž emise ze spalování hnědého uhlí byly poprvé větší než emise z černého uhlí, uvedla britská nevládní organizace Sandbag, která údaje analyzovala.
„Dnešní data ukazují znepokojivý nárůst emisí v zemích spadajících pod systém obchodování s emisemi (ETS - 28 států EU, Island, Lichtenštejnsko a Norsko). Rychlost výroby větrných a solárních kapacit nestačí k rychlé dekarbonizaci energetického sektoru, zejména vzhledem k nárůstu poptávky po elektřině a uzavírání jaderných elektráren. V roce 2017 pocházelo 38 procent emisí z uhelných elektráren a poprvé více než polovina z toho připadla na hnědé uhlí, které tak v tomto směru předběhlo uhlí černé,“ prohlásil analytik organizace Dave Jones.
Emise energetického průmyslu klesly o pouhé jedno procento. Stěžejní dopad na sektor měl pokles výroby elektřiny z jádra ve Francii na nejnižší úroveň v tomto století, obdobně se snížila produkce vodních elektráren v EU. Sandbag nicméně upozorňuje na prudký nárůst produkce větrných elektráren, výroba energie z větru, slunečního záření a biomasy vloni poprvé stoupla nad výrobu z hnědého a černého uhlí.
V desítce evropských firem, které jsou největšími producenty emisí, leží sedm v Německu. Na první příčce je ale podle Sandbagu polská elektrárna Belchatów náležící společnosti PGE, následují německé Neurath a Niederaussem, které patří RWE.
Čtěte komentář Pavla Párala:
Čerstvý vzduch
Podle konečných dat Evropské komise emise společností spadajících pod ETS, mimo aerolinek, v loňském roce dosáhly 1,753 miliardy tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což je o 0,25 procenta více než v předcházejícím roce. Emise leteckého sektoru stouply o téměř pět procent na 64,2 milionu tun ekvivalentu CO2. Sektor musí hlásit emise ze všech letů, které začínají nebo končí na území unie.
Systém ETS pokrývá asi 12 tisíc elektráren, továren a leteckých společností a reguluje přibližně 45 procent produkce skleníkových plynů v Evropské unii. ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.
Emise stouply po sedmi letech, v roce 2010 se zvýšily o dvě procenta po poklesu o 11 procent v roce 2009. V prvních 11 letech činnosti ETS - od roku 2005 do roku 2016 - se emise snižovaly v průměru o 2,7 procenta ročně.
Dále čtěte:
