Nový zákon proti praní peněz
V současné době je připravován návrh nového zákona na ochranu proti praní peněz. Bude začleňovat do právního řádu ČR směrnici č. 2005/60 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Tato úprava by měla nahradit současný zákon č. 61/1996 Sb. Vzhledem k legislativním lhůtám lze předpokládat, že termín pro začlenění směrnice (15. prosince 2007) nebude splněn a zákon nabude účinnosti až v průběhu příštího roku.
Změny.
Hlavními změnami jsou zavedení institutu takzvané hloubkové kontroly a detailnější úprava způsobů identifikace. Dále se rozšiřuje okruh subjektů povinných provádět identifikaci zákazníků („povinné osoby“) o ty, které zajišťují služby spočívající například v zakládání právnických osob a v poskytování jim sídel. Rovněž bude umožněno, aby si povinné osoby navzájem poskytovaly výsledky identifikace svých zákazníků.
Dva režimy.
Návrh zákona zavádí dva režimy identifikace - běžnou, která je shodná se současnou úpravou, a hloubkovou kontrolu. V rámci běžné identifikace bude povinná osoba stejně jako dosud získávat základní osobní údaje zákazníka (jméno a příjmení/název, bydliště/sídlo, rodné číslo/IČ) a ověřovat jejich správnost z průkazu totožnosti (občanský průkaz nebo výpis z obchodního rejstříku). Běžná identifikace bude prováděna u všech obchodů s hodnotou přesahující jeden tisíc eur (místo nynějších patnácti tisíc eur).
Hloubková kontrola.
Hloubková kontrola bude prováděna především při obchodech nad patnáct tisíc eur a při vstupu do dlouhodobých smluvních obchodních vztahů. Povinná osoba bude (kromě údajů jako při běžné identifikaci) při hloubkové kontrole navíc zjišťovat identitu takzvaného skutečného vlastníka. Dále bude získávat od zákazníka informace týkající se účelu a povahy obchodního vztahu. A rovněž bude průběžně sledovat, zda transakce, které jsou v rámci obchodního vztahu uskutečněny, odpovídají znalostem povinné osoby o zákazníkovi - jejím zkušenostem s problematikou praní peněz a s jeho chováním.
Skutečný vlastník.
V současnosti je zcela běžné, že za složitou strukturou skupiny provázaných společností se „skrývá“ jedna nebo několik fyzických osob (skuteční vlastníci). Ti celou skupinu ať již přímo, či nepřímo vlastní a v jejich prospěch plynou veškeré, jí prováděné zisky. Současná koncepce nenutí povinné osoby proniknout při identifikaci zákazníka až ke skutečným vlastníkům. Proto bude při hloubkové kontrole napříště ověřována i identita skutečných vlastníků. A to tak, aby povinná osoba byla vnitřně přesvědčena, že je opravdu zná. Hloubková kontrola zákazníka má však být zároveň prováděna v rozsahu odpovídajícím riziku praní peněz hodnocenému v závislosti na jeho typu, obchodním vztahu, produktu nebo obchodu. Povinné osoby tedy nebudou muset v rámci zjišťování identity skutečného vlastníka provádět rozsáhlá „detektivní“ pátrání.
„Převzetí“ identifikace.
Podle dosavadní úpravy je možnost identifikace zákazníků „na dálku“ velmi omezená. V zásadě ji lze uskutečnit pouze ve spolupráci s notářem nebo obecním či krajským úřadem. Současná i připravovaná úprava vycházejí z principu, podle kterého je identifikace zákazníka prováděna za jeho fyzické přítomnosti. Nově však bude povinné osobě umožněno, aby identifikaci neprováděla osobně, nýbrž aby ji převzala od jiné takové (například banky), která téhož zákazníka již v minulosti identifikovala. Povinná osoba, jež je v rámci „převzetí identifikace“ požádána o poskytnutí příslušných údajů, bude muset takové žádosti vyhovět. Je však otázkou, jak se podaří „převzetí“ identifikace provádět v praxi.
Outsourcing.
Ačkoli návrh zákona takovou možnost výslovně neupravuje, z textu směrnice jasně vyplývá, že evropský zákonodárce počítal i s možností outsourcingu identifikace zákazníků na osoby, které nejsou těmi povinnými. Outsourcing by však měl probíhat výlučně na smluvním základě s tím, že povinná osoba zůstává i nadále zcela odpovědná za plnění svých zákonných povinností. Ministerstvo financí sice dosud tuto možnost výslovně nepotvrdilo, ale s ohledem na text směrnice lze předpokládat, že by outsourcing identifikace měl být možný.
Posun.
Návrh zákona proti praní peněz jde ve svých opatřeních dále než dosavadní úprava. Cílem je získat co možná největší množství informací o účastnících transakcí, které by mohly pomoci v boji s praním peněz. Je však otázkou, zda skutečným výsledkem bude větší úspěch příslušných orgánů, nebo zvýší-li se pouze administrativní zatížení povinných osob. Z tohoto pohledu bude problematická zejména identifikace skutečného vlastníka. Na druhé straně lze v institutu „převzetí“ identifikace odhalit pokus, který brání zbytečné mnohočetné identifikaci jednoho subjektu několika povinnými osobami.
