Kapitálový trh
Jak by měly napříště vypadat zákony upravující český trh s cennými papíry, není vůbec jasné. Na klíčový zákon o cenných papírech mají zainteresované strany - ministerstvo financí a Komise pro cenné papíry - poněkud odlišný názor a přijetí celé normy se zřejmě časově oddálí. O Obchodním zákoníku, kterému nemo hou přijít na jméno zase zástupci drobných akcionářů, ani nemluvě.
Práce na novelách zákona o dluhopisech a zákona o cenných papírech, které chtělo mít ministerstvo financí v paragrafovaném znění hotovo do poloviny roku, se opozdí. Vyplývá to z nedávného prohlášení legislativce ministerstva financí Jiřího Špičky. Ten má obavu, že to do konce června nebude zvládnutelné, protože připomínky Komise pro cenné papíry především k zákonu o cenných papírech dorazily na ministerstvo proti očekávání až před několika dny.
Vše se ještě komplikuje tím, že změny v zákoně o cenných papírech se oproti očekávání rozsáhle dotýkají zákona o burze (hlavními změnami zde jsou posílení pravomocí burzy, jejího generálního tajemníka či odstranění nedostatků ve vztazích s Komisí pro cenné papíry), který bude potřeba novelizovat rovněž. A to nemluvě o nutnosti předělat samotný zákon o Komisi pro cenné papíry, především v pasážích vztahů s ministerstvem financí.
Všechno naráz?
Problém je rovněž i s tím, že osm bodů ohledně zákona o cenných papírech, které komise zaslala jako připomínky ministerstvu financí, je podle informací Špičky natolik zásadních, že by to vyžadovalo spíše zbrusu nový zákon. Ale ministerstvo se j ednoznačně kloní, k variantě dílčí novely.
Obě instituce se zatím rovněž nemohou shodnout na časových postupech jednotlivých norem. Zatímco se komisař Tomáš Ježek domnívá, že nejlepší by bylo, aby šly do vlády a Parlamentu všechny normy upravující kapitálový trh - tedy zákon o cenných papírech, dluhopisech, Obchodní zákoník, zákon o burze a zákon o účetnictví - v jednom balíku, Špička je jiného názoru. Domnívá se, že je to nereálná myšlenka, která by celý legislativní proces nejméně o jeden rok prodloužila.
Ježkova kolegyně a členka legislativní rady vlády komisařka Irena Pelikánová si proto pro ČTK troufla odhadnout, že ke schválení kapitálových zákonů nemůže dojít dříve než koncem podzimu či v zimě a ona sama počítá s účinností těchto norem přibližně v létě příštího roku. Ministerstvo se však domnívá, že by mohly platit už od počátku následujícího roku.
Osm přikázání komise
Které jsou hlavní body připomínek Komise pro cenné papíry zaslané ministerstvu financí? Především nová takzvaná registrace cenných papírů, jež by nahradila jejich současnou veřejnou obchodovatelnost. Cenné papíry by byly napříště registrovány komisí s přiložením prospektu. Dále komise navrhuje sjednocení a úpravu některých pojmů, jako třeba státního dozoru, úpravu regulace obchodníků s cennými papíry, úpravu systému zahraničních forem kolektivního investování či vyjasnění správy cenných p apírů a definování principu takzvaných nominee accounts (správců účtů).
Návrh novely zákona o cenných papírech rovněž počítá s vytvořením takzvaného garančního fondu, ze kterého by se hradily neuspokojené nároky investorů v případě, že by se obchodník s cennými papíry dostal do problémů se solventností. Novela také počítá se zvýšením kapitálové přiměřenosti brokerů.
Obchodní zákoník v plenkách
Velké dusno bude rovněž kolem Obchodního zákoníku, na kterém pracují pod hlavičkou ministerstva spravedlnosti přední tuzemští právníci Ivana Štenglová a Jan Dědič ve spolupráci s Komisí pro cenné papíry (EURO 21/1999). Špička zatím podle svých slov není s jejich návrhy příliš seznámen, ale například sdružení menšinových akcionářů OSMA podrobilo prvotní návrhy zdrcující kritice.
Připomeňme jen, že mezi nejpodstatnější body komise vedené doporučením Světové banky patří zavedení takzvaného kumulativního hlasování, zpřístupnění hlubších informací o akcionářské struktuře firem či snížení současné padesátiprocentní hranice po p ovinné odkupy akcií.
Pobouřené OSMA
Sdružení OSMA dokonce označilo některé návrhy úprav Obchodního zákoníku za protiústavní, odporující listině lidských práv a svobod, neodpovídající právním předpisům v zemích Evropské unie a neposkytující menšinovým akcionářům dostatečnou o chranu.
Tomáš Ježek komentoval názory zástupců OSMA za nefér jednání, které kritizuje něco, co není ještě hotovo a zatím se pouze jen rodí.
Akcionáře ze sdružení OSMA pobuřuje především návrh, který by odškodňoval akcionáře v případě zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií. Výpočet odškodnění - šestiměsíční průměrná cena akcií na veřejném trhu - podle OSMA kritérium přiměřené náhrady n esplňuje a její zástupci navrhují určit minimální cenu v souladu se zvyklostmi EU jako poměrný podíl na hodnotě podniku, tedy včetně přihlížení k budoucnosti podniku. „Když bude firma zisková, měla by být poměrná část zisku připočítána k tomuto odškodnění, říká Ivan Pelikán z OSMA.
Podle něj se v návrhu novely Obchodního zákoníku objevují i prvky vydírání. Především tím, když se navrhuje ustanovení, které umožňuje akcionáři, který učinil nabídku převzetí a upozornil akcionáře, že na valné hromadě bude hlasovat pro zrušení veřejné obchodovatelnosti, aby již potom nemusel při jejím skutečném zrušení akcionáře vyplácet podruhé.
OSMA se rovněž nelíbí paragraf, který mluví o tom, že ovládající osoba je povinna poskytnout minoritním akcionářům odškodnění ve výši průměrné dividendy za poslední tři roky. To je podle OSMA legální tunelování, protože při tomto odškodnění není zohledněna výše zisku, která byla na ovládající osobu převedena.
Nesmyslný je prý i požadavek, aby byly protinávrhy akcionářů k bodům valné hromady uveřejněny v tisku předem. To zcela znemožní reagovat na informace podávané v průběhu valné hromady.
Sporný je i požadavek, aby byla společnost povinna na požádání každému akcionáři vydat seznam všech majitelů firmy. Háček je totiž v tom, že návrh počítá s touto službou pouze pro akcionáře na jméno. Těch je však nesrovnatelně méně než ku ponových akcionářů na majitele, a dochází tak prý podle OSMA k jasné diskriminaci.
