Na Slovensku vypukl skandál poté, co ministr přiklepl daňovou úlevu firmě svého obchodního partnera Andreje Babiše
Ani v českém Palermu se zatím nestalo, že by více než miliardovou dotaci od státu odklepl sám ministr parťákovi, s nímž vlastní společnou firmu. Na Slovensku to možné je a je kolem toho docela velký poprask. A nejzajímavější je, že o tom není v Česku vůbec slyšet, přestože tím parťákem je nejpopulárnější český politik a ministr financí Andrej Babiš.
Konkrétně jde o daňovou úlevu, kterou jako investiční pobídku získala společnost Duslo Šaľa na výstavbu nové čpavkárny za zhruba 300 milionů eur. Bývalý slovenský ministr hospodářství Tomáš Malatinský pak schválil Duslu finanční úlevu až do 58 milionů eur (zhruba 1,6 miliardy korun) na dobu deseti let od roku 2017. A Evropská komise tuto investiční pobídku před pár dny odsouhlasila. Setkání v přístavu Ministra Malatinského totiž krátce po schválení podpory vystřídal ve funkci jeho dosavadní náměstek Pavol Pavlis (který se na schválení podpory pochopitelně významně podílel). Pavlis vlastní prostřednictvím firmy Fin-Mark zhruba třetinu společnosti Port Service Bratislava, s. r. o. Další třetina patří rakouské společnosti Mierka Donauhafen Krems a zbytek má Imoba, v jejímž představenstvu sedí Monika Babišová a kterou přes firmu SynBiol stoprocentně vlastní Andrej Babiš jako fyzická osoba. A Port Service se zabývá tím, že kromě jiného nakládá na dunajské šífy hnojiva z Dusla.
Jde o největší daňovou úlevu, jakou kdy Slovensko nějaké společnosti poskytlo, včetně podpory korejských automobilek, které vytvářely tisíce pracovních míst. Úřad odsouhlasil pobídku v nejvyšší možné sumě, přičemž mohla být podle pravidel i poloviční. Ve Slovenské televizi hájil Pavlis rozhodnutí ministerstva před moderátorkou slovy: „No ale já nevidím žádný důvod, proč bychom měli dávat méně.“
Silně podezřelou vazbu mezi dvěma čelnými politiky jako první popsala na blogu deníku Sme blogerka Veronika Remisová a vyvolala tím skandál, jemuž se na Slovensku říká Červené gorily v narážce na skandál Gorila z roku 2011, kdy se objevily spisy naznačující korupční propojení mezi politiky pravicové vládní koalice a finanční skupiny Penta. Vyšetřování kauzy Gorila zatím nepřineslo žádný výsledek, který by prokazoval nějaké takové vazby. A protože jde tentokrát o levicové politiky, objevilo se spojení červená, česky rudá, gorila. Dotace pro Babišovo Duslo je pak jen částí diskutovaných aktivit politiků Ficovy vládní koalice. Přesto jde o část velmi zajímavou i z hlediska poměrů na Slovensku. Last minute Až do loňska totiž na Slovensku, podobně jako u nás, platilo, že investiční pobídky schvaluje celá vláda. Ale loni v březnu poslanec Ficova hnutí Směr Maroš Kondrót na zasedání hospodářského výboru parlamentu navrhl, aby vláda schvalovala pobídky jen pro investice do dvou set milionů eur. Nad tuto částku přechází tato pravomoc na bedra ministra hospodářství!
Tato kuriózní změna, která účinně blokuje jakoukoli veřejnou diskusi o pobídkách pro velké investice a omezuje i šanci veřejnosti dozvědět se o tom, že by se někdo chystal darovat peníze daňových poplatníků privátnímu subjektu, začala platit loni 1. května. A hned 5. května podalo Duslo Šaľa žádost o daňovou úlevu a ministr neváhal, 23. června ji schválil a poslal do Bruselu. Pozoruhodnou shodou okolností pak od července začala v Evropské unii platit nová pravidla pro schvalování regionální investiční pomoci, která by schválení dotace Babišovi patrně vážně ohrozila.
Vazby ministra Pavlise a příjemce dotace Babiše nebyly ani v té době žádnou neznámou.
Na Slovensku se vědělo, že Pavlis a, světe, div se, výše zmíněný poslanec Kondrót spolu kdysi pracovali v podniku Petrimex, z něhož šikovný Andrej Babiš za dosud nevyjasněných okolností odloupl Agrofert.
Na nadstandardní vazby mezi ministrem Pavlisem, který daňové úlevy schvaloval, a Andrejem Babišem pak pravicoví europoslanci Ivan Štefanec z SDKU a Richard Sulík z hnutí Svoboda a Solidarita upozorňovali v Bruselu a sešli se kvůli tomu i s eurokomisařem pro hospodářskou soutěž Joaquínem Almuniou. Marně. Nyní tvrdí, že dotace není v pořádku, ani když ji Brusel posvětil.
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se snažil tlumit vášně prohlášením, že zmíněných 58 milionů eur je maximum, které může Duslo získat, ale záleží na tom, jak bude ziskové. Podle jeho slov bude možné uplatňovat pouze poměrnou část daňových úlev nad referenční hodnotu zisku dosahovaného v minulých letech. Ve skutečnosti však v situaci, kdy Duslo je součástí obřího holdingu Agrofert a má rozsáhlé možnosti daňové optimalizace, je jen na jeho šéfech, kolik si z přiznané částky vezmou. Každopádně Babiš s investicí neotálí, aby ji stihl dokončit včas a dokázal využít maximální dohodnuté období daňových prázdnin. Dodavatelem technologie by měla být francouzská společnost Technip spolupracující s Chemoprojectem Nitrogen českého miliardáře Tomáše Plachého.
A aby toho nebylo málo, objevila se koncem ledna investice do výroby čpavku v Dusle mezi 125 projekty, které slovenská vláda navrhuje do Junckerova investičního plánu, který má zvýhodněnými úvěry v celkové výši 315 miliard eur pomoci nastartovat evropskou ekonomiku.
Zbytečná podpora Boj o masivní státní podporu začal loni na jaře, v době, kdy poslanec Kondrót zařídil změnu zákona o pobídkách. Tehdy mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka vystoupil s prohlášením, že pokud slovenská vláda nepodpoří investici v Dusle, dojde tam k útlumu výroby a o práci přijde kolem osmi set lidí v těžce zkoušeném regionu. Výroba se pak přesune do Česka či Německa. Důvodem byly údajně příliš vysoké ceny energií v zemi, především plynu. Výroba čpavku je samozřejmě poměrně energeticky náročná, přesto se ve slovenských médiích objevily vcelku racionální úvahy zpochybňující věrohodnost hrozby Agrofertu – že je vůbec schopen přesunout ekologicky ne zrovna přívětivou výrobu na Západ, kde by pobídky nejspíše nezískal. Přinejmenším v Česku by bylo politicky neprůchodné ze státního rozpočtu dotovat firmu domácího ministra financí.
Zachování pracovních míst je hlavním argumentem pro daňové prázdniny dosud.
Přitom Šaľa patří v evropském dělení podle NUTS2 do regionu Západní Slovensko, který je v evropských statistikách nezaměstnanosti výrazně nad průměrem EU. Leč samotný okres Šaľa má na slovenské poměry nezaměstnanost velmi nízkou, něco nad osmi procenty. A podprůměrnou nezaměstnanost mají i okolní okresy.
Příjemce státní pomoci se pak ani nijak nezavazuje vytvořit nějaká nová pracovní místa, jen zachová ta stávající. l
Slovenský ministr hospodářství Pavol Pavlis a poslanec Maroš Kondrót spolu kdysi pracovali v podniku Petrimex, z něhož šikovný Andrej Babiš odloupl Agrofert.
Pavlisovy staré hříchy Kolem ministra Pavlise a firmy Port Service je nicméně dusno i z jiného důvodu. Port Service Bratislava, s. r. o., má totiž jmenovce Port Service, a. s. A tato společnost patřící do roku 2006 Port Service, s. r. o., se v roce 2002 účastnila privatizačního tendru, v němž Fond národního majetku SR (FNM) prodával státní firmu Slovenské plavby a přístavy. FNM ale tehdy Pavlisovu firmu ze soutěže vyloučil a ta kvůli tomu podala na fond žalobu. Dva týdny po podání žaloby však Pavlise tehdejší premiér Róbert Fico jmenoval členem dozorčí rady FNM, přičemž musel podepsat čestné prohlášení, podle něhož „nevykonává žádnou činnost, která by byla v rozporu se zájmy FNM“. V roce 2003 sice Pavlis rezignoval na funkci předsedy představenstva v inkriminované akciové společnosti, nicméně zůstal v pozici jednoho z vlastníků. Port Service, a. s., nejprve soud prohrála, ale Nejvyšší soud vyhověl dovolání a spor, v němž na začátku šlo o více než půl miliardy slovenských korun, běží doposud. Pavlis se hájí, že v roce 2006 prodali akciovou společnost včetně práv ve sporu společnosti Castelo Holdings z Curacaa, jejíž beneficienti však nejsou známi. Ve statutárních orgánech Port Service, a. s., sedí dva Češi, jeden Němec a jeden Malťan. l
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
