Obrana se chystá investovat desítky milionů do vojenských léčeben
Česká vojenská lázeňská zařízení prý čeká rozkvět. Ministerstvo obrany totiž hodlá v příštích několika letech investovat do jejich modernizace desítky milionů korun. Zdroje týdeníku EURO tvrdí, že v případě léčebny v Mariánských Lázních má jít dokonce o 300 milionů, rekonstrukce by měla začít už letos v září. S projektem je ale spojena řada problémů. Spekulace místních, že vzápětí po státní investici budou lázeňská zařízení prodána spřáteleným soukromníkům, vedení ministerstva obrany odmítá. Stejně tak popírá i možnost, že projekt „lázně“ bude – podobně jako jiné původně ambiciózní armádní projekty – po čase označen za „neúnosně drahý“ a „zbytečný“ a bude ze dne na den ukončen.
Volareza vzkvétá.
Česká armáda se v minulosti proslavila projekty, které velkoryse naplánovala, zaplatila za ně desítky nebo stovky milionů, někdy i pár miliard, a pak přišla na to, že je vůbec nepotřebuje. Vojáci takto rekonstruovali základny, které vzápětí opouštěli, modernizovali zbraňové systémy, jež chtějí nyní rozprodat (například letouny L-159 Alca). Uvažovali například také o zrušení dělostřelectva nebo raketového vojska, aby si to záhy rozmysleli. Vojenské lázně, to prý ale bude něco úplně jiného.
„Při tvorbě koncepce armády se i nadále předpokládá, že tato zařízení bude provozovat resort ministerstva obrany. O jejich prodeji se neuvažuje,“ sdělila týdeníku EURO Iva Ruskovská z tiskové služby ministerstva obrany.
Obrana má pro své rozhodnutí ponechat si lázně poměrně pádný argument. Platný zákon o vojácích z povolání totiž ukládá ministerstvu obrany povinnost zajistit svým zaměstnancům „poskytnutí preventivní rehabilitace v trvání čtrnácti kalendářních dnů v kalendářním roce… trvá-li jeho služební poměr alespoň deset let nebo po dosažení věku třiceti pěti let“. Právě proto si ministerstvo „vydržuje“ příspěvkovou organizaci Vojenské lázeňské a rekreační zařízení (Volareza), pod kterou vojenské léčebny v některých významných českých lázeňských městech - v Karlových Varech, Františkových Lázních či Mariánských Lázních - spadají.
Mimochodem, v polovině 90. let minulého století Volareza málem zanikla a vojenské léčebny a zotavovny byly hromadně pronajímány. Poté, co do čela Volarezy nastoupil začínající Jaroslav Tvrdík, pozdější ministr obrany, ale začala vojákům - i dalším státním úředníkům - poskytovat levné tuzemské a zahraniční dovolené a vývoj se obrátil.
Zdevastované Mariánské Lázně.
Ve vojenském lázeňském zařízení ve Františkových Lázních – v němž se léčí zejména srdeční a cévní choroby a revmatologická onemocnění – se částečná rekonstrukce odehrála již počátkem této dekády. Vojáci za státní peníze postavili střešní nástavbu, vyměnili okna, upravili fasádu, později také rekonstruovali kuchyně, jídelny a sklady. Vojenská léčebna má nyní 132 lůžek.
V Karlových Varech vojáci ještě žijí z rozsáhlé komunistické rekonstrukce z přelomu 70. a 80. let minulého století. Tehdy například vznikla, jak se chlubí propagační stránky léčebny, „reprezentační vila pro léčení a pobyt zahraničních hostů ministerstva obrany“. Kapacita lázní je podobná jako ve Františkových Lázních. Další rekonstrukce vojenských objektů zřejmě přijde na řadu až po dokončení obnovy Mariánských Lázní.
V Mariánských Lázních, kde se léčí onemocnění močového systému a nemoci dýchacích cest, vlastní vojáci blok sedmi navzájem propojených lázeňských domů. Armáda je získala již v roce 1947. Rozsáhlá rekonstrukce „vynucená kritickým stavebně-technickým technickým stavem objektů, který v mnoha případech dosáhl havarijní situace“, se chystá právě nyní.
„Stav léčebny negativně ovlivňuje vzhled lázeňské části města a kritizují ho orgány města i Státní památková péče,“ uvádí se ve stanovisku ministerstva obrany, „…rekonstrukce proto byla pojata jako celek. Jejím cílem je: dostavba lázeňského domu Imperiál, rekonstrukce navazujících objektů a provozů, zejména balneoprovozů hotelů Davos a Columbus… Rekonstrukce lázeňských domů v Mariánských lázních je plánována etapovitě v průběhu pěti let. Náklady jsou proporcionálně rozloženy v objemu několika desítek milionů ročně.“
Příliš levná konkurence.
Některým podnikatelům v lázeňství se nelíbí, že vojáci dostávají peníze na investice ze státních prostředků. „Nemusejí ty peníze nikomu vracet, nepromítnou se jim do nákladů,“ říká majitel mariánskolázeňské cestovní kanceláře Regent Miloš Veselý. „Mohou pak nabízet své služby levněji než konkurence, a tím ji ničit,“ dodává.
Většina českých lázní se navíc stará o tuzemské klienty „přidělované“ pojišťovnou, na kterých se příliš nevydělává. Na takové investice jako armáda proto rozhodně nemají.
Veselého hlas je ale zatím ojedinělý. „Nemáme s armádou žádné problémy. Máme jinou klientelu,“ říká na adresu vojáků marketingová ředitelka akciové společnosti Léčebné lázně Mariánské Lázně Patricie Irlveková.
Většina tuzemských lázeňských hostů má pobyt hrazený svou zdravotní pojišťovnou. Cizinci – zejména Němci, Rakušané, Rusové a Arabové - platí samozřejmě hotově. Do vojenských lázní jezdí spíše vojáci a civilní zaměstnanci ministerstva obrany (kterým poukaz přiděluje velitel nebo nadřízený a pobyt plně hradí zaměstnavatel). Ale nejenom oni. Vojenské lázně přijímají i pacienty bez uniforem.
Ředitel mariánskolázeňské Vojenské lázeňské léčebny (který odmítl uvést své jméno) týdeníku EURO řekl, že „pouze s vojáky nebo zaměstnanci ministerstva obrany by samozřejmě nevystačil“. Na druhé straně si prý ale „nemůže dovolit snižovat ceny, a přebírat tak konkurenci klienty“. Proč? „Moji nadřízení po mně chtějí návratnost, zkvalitnění služeb, rozšíření nabídky pro veterány… A to by s nižšími cenami rozhodně splnit nešlo,“ tvrdí ředitel vojenské léčebny v Mariánských Lázních.
