Zahraniční společnosti ocenili naši otevřenost a věcnost, říká gubernátor kalužské oblasti o ekonomickém úspěchu regionu, který přilákal také několik velkých českých investic.
Na první pohled se Kalužská oblast ničím neliší od ostatních regionů sousedících s Moskvou. Neoplývá přírodními zdroji a v minulosti byla typickým příjemcem státních dotací. Oblast s centrem ve městě Kaluga se však velmi rychle proměnila v nezpochybnitelného lídra v růstu průmyslové výroby a objemu zahraničních investic. V Rusku se dnes zkrátka mluví o „fenoménu Kaluga“. Šéfkuchařem pokrmu zvaného „investiční úspěch regionu“ se stal regionální guvernér Anatolij Artamonov. Nedělá však z toho žádné „tajemství šéfkuchaře“, ale dělí se o svůj recept s četnými návštěvami i delegacemi z jiných ruských regionů.
Jak jste vlastně začínali? Nejsložitější bylo získat první investory. Před takovými deseti jedenácti lety jsme procestovali skoro celý svět a prezentovali jsme přednosti našeho regionu na různých fórech. Výsledek byl téměř nulový. Pochopili jsme, že nejúčinnější způsob je osobní jednání a takzvané „word of mouth“, když o vás mluví jiní. Proto jsme si dali úkol vytvořit pro investory optimální podmínky, ať si o nich vyprávějí mezi sebou.
Než se váš region stal oblíbenou destinací investorů, jistě tomu předcházelo překonání nejedné překážky či problému. Co vás nejvíce brzdilo? Zpočátku jsme bojovali se stereotypním vnímáním Ruska, kde je nejen složité, ale dokonce nebezpečné budovat vlastní byznys. Hlavně kvůli byrokracii, korupci a rozbujelé zločinnosti. Před námi byl složitý úkol, a to dokázat, že náš region je spolehlivým partnerem, který plní své závazky. Z našeho receptu jsme korupci odstranili a spolupráci s investory děláme maximálně transparentně. Nikdo z nich nemůže říci, že jim v regionu pokládají otázky zavánějící korupcí. Když jsme budovali průmyslové zóny, veškerou administrativu jsme vzali na sebe. Sami jsme vyřizovali územní rozhodnutí nebo zapojení inženýrských sítí. Když pak investoři přicházeli, nabídli jsme jim všechno: pozemek, sítě, vypínače a kohouty. Samozřejmě byli rádi, je to přece velká zátěž. Dnes říkají, že zde našli standardy, na něž jsou ze světa zvyklí.
Transparentnost je jistě důležitá, investoři ale obvykle požadují ještě pobídky. Připravili jste nějaké? Jako jeden z prvních regionů Ruska jsme schválili vlastní zákon o ochraně investic, který zahrnul maximální záruky, jaké se dají poskytnout na lokální úrovni. Dnes tyto záruky existují i v měřítku celého Ruska. Navíc jsme udělali maximum pro to, abychom investorům usnadnili fázi realizace a náběhu výroby v průmyslových zónách. Do našeho receptu jsme přidali i daňová zvýhodnění v oblasti majetku, zisku a náhrad případných škod. Jsme schopni pružně měnit termíny pro splátky daní a poplatků, za výhodných podmínek poskytujeme investorům nemovitý majetek, který je ve vlastnictví regionu. Vytvořili jsme rovněž dvě regionální instituce pro práci s investory, agenturu pro regionální rozvoj (bezplatné poradenství pro investory) a rozvojovou korporaci (development). Velkým přínosem pro reputaci regionu mezi investory je zastoupení Kalužské oblasti v Moskvě, v jehož rámci působí speciální útvar předběžné koordinace investičních projektů.
Při podnikání v Rusku nelze pominout faktor dobrých vztahů s federální administrativou… Spolupráci s federálními autoritami v regionu jsme doladili tak, že prakticky neexistuje dělicí čára mezi tím, co je celostátní a co regionální. Pracujeme jako jeden tým a společně přemýšlíme o tom, jak toto území rozvíjet. Základem vztahů státní správy s investory u nás v regionu jsou otevřenost, poctivost a věcnost. Jsou to ty „ingredience“, které učinily náš region atraktivnějším v porovnání s ostatními. Zástupci všech investorů mají na mě číslo mobilního telefonu a nedělám přitom rozdíly, zda investují milion eur či miliardu.
Koho jste získali jako prvního? Naším prvním investorem byly švédsko-finské papírny Stora Enso, které tady zahájily výrobu vlnité lepenky. Pak přišel pivovar SABMiller a největší ze zahraničních investorů v regionu – automobilka Volkswagen. Pro ni jsme byli schopni nabídnout optimální podmínky: pozemek v bezprostřední blízkosti silničního obchvatu Kalugy, veškerou infrastrukturu včetně železničního terminálu a celního skladu na území automobilky. Spolupráce s Volkswagenem potom přispěla ke zkušenostem pro řešení logistických problémů dalších automobilek, které se k nám hlásily (Volvo Trucks, PSA Peugeot Citroën, Mitsubishi). Tak se region stal centrem automobilového průmyslu Ruska. Dále se sem dostaly takové světové značky jako Samsung, John Deere, Nestlé Purina nebo L’Oréal.
A co firmy z České republiky? Čeští investoři patří k významným, v zemi i v regionu. Podle údajů statistického úřadu Rosstat v roce 2010 činily investice z ČR do Ruska 634,9 milionu dolarů. V našem regionu jsou „doma“ takové značky jako Škoda, Velkopopovický Kozel a Pilsner Urquell nebo Home Credit. S českými investory spolupracujeme rádi, zejména s českými bankami. Máme několik společných projektů v energetice a například v Obninsku chceme vybudovat malou elektrárnu, kterou město nezbytně potřebuje. V tomto městě se už staví závod na výrobu obalového skla s podporou české banky. Chceme, aby se podnikatelé z ČR zaměřili na investice do těch oborů, které region potřebuje, mimo jiné na zpracování dřeva. Vím, že v Česku je toto odvětví na vysoké úrovni, stejně jako nábytkářský průmysl. Také bychom mohli spolupracovat v zemědělství, při rozvoji energeticky šetrných technologií.
Osvědčilo se vám budování průmyslových zón? První průmyslovou zónu jsme vybudovali ve městě Obninsk, na území 60 hektarů. Postupem času se tam etablovaly nejrůznější firmy, od výroby počítačů (Kraftway) přes farmaceutické společnosti (Hemofarm) až po kovovýrobu (Ruukki). Také se sem přestěhovalo call centrum HCFB, kde pracuje více než tisíc lidí. Na území Kalužského regionu nyní máme sedm průmyslových zón. Jejich celková plocha je 2700 hektarů, 50 procent z toho je volných. Jde o plně připravené pozemky s veškerou inženýrskou a logistickou infrastrukturou, komunikacemi a právně je to také ošetřeno. Když investor nemá možnost budovat kapacity vlastními silami, nabízíme alternativu v podobě pronájmu skladových či výrobních areálů.
Jak jste na tom s infrastrukturou, která bývá pro investory také jedním z rozhodujících měřítek? Existuje tady vyvinutá logistická infrastruktura pro celý cyklus, počínaje dovozem surovin přes výrobu až po dodávku zboží spotřebitelům. Máme vybudovány moderní cesty, železnice a skladovací plochy. V nejbližší době se na místě starého letiště Grabcevo začne stavět velké mezinárodní letiště Kaluga. Velcí investoři v regionu mají zájem, aby získalo status mezinárodního dopravního centra, vhodného také pro leteckou přepravu nákladů.
Nabízí váš region zahraničním společnostem dostatek vzdělaného lidského kapitálu? Před několika lety jsme pozorovali doslova úprk mladých lidí z „venkovské“ Kalugy, kde pro ně nebyly žádné vyhlídky. Dnes se sem mládež vrací, hledá zaměstnání v nových firmách. Místní vysoké školy se také přizpůsobují požadavkům investorů. Za peníze regionální vlády bylo vybudováno Centrum odborné přípravy v návaznosti na postup prací v areálu Volkswagenu a dalších automobilek. Automobilová fakulta vznikla v regionální pobočce moskevského vysokého učení technického. Kaluga je jediným městem v Rusku, kde se otevřela nová lékařská fakulta, která má být hlavním dodavatelem profesionálů pro četné farmaceutické firmy v regionu. V nejbližší době plánujeme vytvořit v regionu 15 tisíc nových pracovních míst, z toho 2600 pro mladé odborníky. Na to ale navazuje potřeba bydlení pro lidi, kteří se do regionu stěhují za prací. Vymysleli jsme projekt Bydlení pro profesionály, něco na způsob hotelových domů v těsné blízkosti průmyslových zón s velmi příznivým nájemným. Nedávno jsem navštívil sídlo Volkswagenu ve Wolfsburgu. Velmi mě potěšila zpráva, že v koncernu se vytvořil pořadník na práci v Kaluze, zatímco dříve sem cizinci jezdili „za trest“. Situace se výrazně změnila k lepšímu, to se musí uznat.
Projevil se ekonomický vzestup regionu na kvalitě služeb a celkového prostředí?
Situace se výrazně změnila k lepšímu. Stačí jen zmínit opravy ulic města, zvelebení vnitrobloků, parků a dalších zelených ploch. V našem regionu se objevují malé rodinné penziony, ale i větší hotely, otevírají se kvalitní restaurace, místa pro trávení volného času. Sám jako milovník lyžování potkávám na sjezdovce Kvaň kousek za městem spoustu cizinců. Město i region jsou pro ně dnes atraktivní.
Neusínáme ale na vavřínech. Ke dvěma jazykovým školám, s rozšířenou výukou francouzštiny a němčiny letos přibude angličtina, takže zahraniční experti i manažeři budou moci dát své děti do našich škol a plnohodnotně tady bydlet s rodinami. Potřebujeme například i takovou věc jako golfová hřiště: o výstavbě jednoho, v Borovském okrese, už je rozhodnuto. Pozemek pro tyto účely jsme rezervovali také v Kaluze.
