Důvěra je emoce

Kalousek chce majitelům vinohradů vinařskou daň kompenzovat

Kritizovanou daň z tichého vína by mohla doplnit kompenzační opatření. Ministr financí Miroslav Kalousek prohlásil, že návrh na zavedení spotřební daně ve výši deseti korun z litru vína, by měl jít ruku v ruce s vyrovnáním ztrát pro majitele vinohradů. „Většina vína se do České republiky importuje a mě samozřejmě mrzí, že dominantně dovozní komodita je osvobozená od daně. Navíc polovina z toho se ani nedá označit za víno a prodává se v krabicích. Nechci ale postihnout vinohradníky. Hledáme nástroje, jak jim to vykompenzovat. Pokud víno skutečně pěstují – a nevyrábějí jen z vinného moštu dovezeného například z Makedonie – operace by pro ně měla být fiskálně neutrální. Bez toho návrh nikdy politicky neprosadíme,“ prohlásil Kalousek minulý týden na setkání Euro Business Breakfast. Kromě toho hovořil také o opatřeních, která vláda zavádí v souvislosti se současnou krizí, o celkové daňové zátěži v Česku či o výdajových paušálech živnostníků.

Důvěra je emoce

Výše zmiňovaná daň z tichého vína je jedním z nejkontroverznějších návrhů vlády v poslední době. Návrh se setkal s ostrou kritikou zejména na jižní Moravě. Petici proti němu podepsalo již 30 tisíc lidí a v regionu ho také odmítají všechny hlavní politické strany. Příjmy ze zdanění vína mají podle propočtů ministerstva financí přinést do státní pokladny 1,3 miliardy korun ročně. Podle Kalouska zatím není jasné, jaký způsob kompenzace bude nakonec zvolen. „Spousta špičkových moravských vinařů mi říká, že deset korun je málo. Ti se orientují na klienty, které desetikorunové zdražení pálit nebude. Tato daň se dotkne těch, kteří vyrábějí krabicové víno. Není to na úkor kvality, naopak,“ řekl k vinařské dani jako takové ministr.

Tváří v tvář zhoršující se globální ekonomické situaci se podle něj vláda snaží dělat, co se dá, a to přesto, že vytvářet v této turbulentní době jakékoli predikce je velmi těžké. Skončila prý doba, kdy byly státní dluhopisy nejbezpečnějšími aktivy v bilancích finančních institucí. S tím se musí vypořádat také Česká republika. Optimistický scénář hovoří o stagnaci českého hospodářství či mírném poklesu. Nikdo ale nedokáže předpovědět následky v případě naplnění některých hrozeb, jako je vystoupení Řecka z eurozóny nebo například španělský bankrot. Podle ministra není jiná volba než zvýšit daně a škrtat náklady.

„V okamžiku, kdy bychom na trhy poslali zprávu, že ustupujeme od vůle neutrácet zbytečně více než potřebujeme, ztratíme důvěru. A důvěra je emoce, s tím se nedá nic dělat. Jedno procento navíc z výnosů dluhopisů pro mě dělá další výdaje na úrokovou službu o šest až osm miliard,“ vysvětlil Kalousek a ohradil se proti názorům, že stát by měl více podpořit spotřebitelskou poptávku. Dle kalkulací ministerstva financí je totiž i při nejefektivnějších výdajích multiplikátor spotřeby 0,43 procenta. „To znamená, že za každou další korunu nalitou do spotřeby sice skutečně o něco víc vybereme, ale je to mnohem méně, než o kolik vzroste dluhová služba,“ říká ministr.

Vyšší DPH zůstane

Řeč byla také o vládních opatřeních, která Kalousek rozdělil na ta nezbytně nutná a na ta ostatní. Mezi první skupinu patří například zbrzdění valorizace důchodů. „Jakkoli je to nepopulární a bolavé, i přesto jde příští rok na důchody o 14 miliard víc. Důchodcům nic nebereme, jen musíme zmírnit tempo,“ říká. Dalším důležitým krokem je zvýšení DPH na 21 a 15 procent. To sněmovna odsouhlasila už před dvěma týdny i přes důrazný nesouhlas opozice. Vyšší daň z přidané hodnoty by měla začít platit v letech 2013 až 2015. Opatření by mělo snížit schodek veřejných financí pod tři procenta. „Jde o definitivní uspořádání a jsem přesvědčen, že toto nastavení zůstane zachováno dlouho. Nevěřím, že příští vláda bude snižovat DPH, jakkoli to třeba bude slibovat,“ myslí si Kalousek. Za třetí robustní opatření potom označil rušení agend některých resortů. Sám prý nikdy nebyl zastáncem rušení celých úřadů, byť premiér Nečas ještě před dvěma měsíci o odepsání tří resortů otevřeně hovořil. Z plánu ale nakonec sešlo. „Nikdy jsem si nemyslel, že by rušení ministerstev cokoliv vyřešilo. Existuje ale celá řada agend, které sice nejsou zbytečné, ale pokud tu nebudou, zítra také vyjde slunce,“ tvrdí Kalousek. Nic konkrétnějšího ale k tématu neuvedl.

Obdiv pro Lotyše

Ostatní opatření připravovaná vládou sice ministr také považuje za důležitá, nicméně nejsou pro osud Česka tak kritická. Mezi ně patří například takzvaný solidární příspěvek, nedávno schválený v prvním čtení. Zaměstnanci a podnikatelé s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně by podle něj z rozdílu mezi touto částkou a svým příjmem měli odvádět sedm procent. Úpravě legislativy se často v médiích přezdívá milionářská daň. S výrazem ale Kalousek nesouhlasí. Tento návrh podle něj reaguje na daňovou degresi, která v Česku existuje od určité úrovně příjmů. „My jen říkáme: když nemůžeme důchodcům valorizovat důchody jako dosud, žádáme vás o solidární příspěvek, který vznikl odstraněním degrese. Není to žádná milionářská daň, jak se občas píše. Ta vypadá úplně jinak,“ říká ministr. Nakonec se zmínil také o některých neúspěších vlády. Nepodařilo se mu například prosadit snížení výdajových paušálů pro živnostníky, které narazilo na příliš silný politický odpor. „Já rozhodně nechci živnostníky žádným způsobem omezovat, ale to současné nastavení je neudržitelné,“ tvrdí. Podle něj funguje stávající systém tak, že státní pokladna musí některým z nich vracet příliš velké částky, což snižuje motivaci zaměstnanců i zaměstnavatelů zůstat v klasickém pracovním poměru. „Jednou se k tomuto tématu budeme určitě muset vrátit,“ myslí si Kalousek. Zároveň si posteskl nad tím, že vláda nedokáže své reformy dostatečně vysvětlovat veřejnosti. „Trápí mě, že neumíme veřejnou diskusi vést srozumitelně, jasně a s fungujícím étosem. V tom obdivuji Lotyšsko,“ zmínil Kalousek krizí postiženou pobaltskou zemi, jejíž reformy patří nyní k jedněm z nejobdivovanějších v Evropě. Lotyšsko muselo totiž velmi nárazově snížit platy ve veřejném sektoru i důchody o 25 procent. „Jako politik jsem s napětím čekal, jak opatření společnost příjme, ale společný étos se našel. To my jako vláda neumíme, což je náš obrovský nedostatek,“ myslí si Kalousek.