Už nejsme tolik závislí na vkladech jako v době vrcholící krize, ...
Celý podtitul: Už nejsme tolik závislí na vkladech jako v době vrcholící krize, říká nový šéf Komerční banky
Jedna z největších tuzemských bank vyměnila v září šéfa. Předsedou představenstva a generálním ředitelem Komerční banky se stal šedesátiletý francouzský bankéř Henri Bonnet. Dosud byl členem řídicího výboru vlastníka Komerční banky, skupiny Société Générale. V této funkci zůstane i nadále. „Žádné změny nečekejte,“ tvrdí Bonnet v byznysovém plánu na příští rok. Strategie banky se tak nijak měnit nebude. Získávání nových klientů a úvěrování firem i klientů jsou mezi prioritami. V soutěži Banka roku bodovala KB se svou Optimální půjčkou.
EURO: Řešil jste jako nový šéf Komerční banky už nějaké změny do budoucna, například v managementu? BONNET: Pokud jde o organizaci banky, s kolegy z představenstva nemám žádné rozpory. Představenstvo pracuje velmi dobře. Dosud jsme neřešili nic, kde bychom se nějak zásadně neshodli. Máme tým lidí, který banku vedl dosud a povede ji dál. Pokud dojde k nějakým neshodám, pak je v rámci fungování představenstva nejlepší přesvědčit ostatní a rozhodně nevést žádné boje. Takže v tomto směru neočekávám žádné střety.
EURO: Jaký je plán banky na příští rok? BONNET: Plán bude záležet na rozpočtu pro příští rok, a na tom stále pracujeme. Zatím to nemohu příliš komentovat, neboť jsme se definitivně ještě nerozhodli. Máme vytyčené priority, ale na plánu stále pracujeme.
EURO: Société Générale oznámila navýšení kapitálu o 4,8 miliardy eur. Kdy odhadujete, že splatíte půjčku od francouzské vlády? BONNET: Navýšení kapitálu sleduje tři cíle. Jednak chceme splatit pomoc od francouzské vlády, cena tohoto financování je pro nás dost vysoká. Za druhé chceme posílit ukazatel kapitálové přiměřenosti Tier 1. Část peněz chceme použít na akvizice. Jako akcionář musíte zvážit, zda to bude mít pozitivní dopad na výsledky banky, a já jsem přesvědčen, že to bude mít velmi pozitivní vliv. Z ekonomického hlediska dává toto rozhodnutí určitě smysl. Úpis akcií probíhá od 8. října a bude pokračovat do třiadvacátého. Očekávám, že půjčku splatíme do konce tohoto roku.
EURO: Kde vidíte prostor pro nový byznys? BONNET: Především u hypotečního financování. Už během září prý byla vidět vyšší poptávka po nových bytech, což je pro mě určitá známka oživení, že se trh vzchopil, signál toho, že lidé budou chtít opět investovat do vlastního bydlení. Vývoj bude záviset na tom, zda se v příštím roce růst ekonomiky odrazí ode dna. Budeme pokračovat v úvěrování. Když se podíváte na čísla ze září roku 2008 a září 2009, tak tam je jasně vidět, že úvěrování nijak neomezujeme.
EURO: Budete podporovat prodej hypoték nějakými speciálními akcemi, třeba dotováním úroků, jako to dělá konkurence? BONNET: Pokud někdo chce být konkurenční na trhu a chce nabídnout konkurenceschopné sazby, není třeba to nazývat dotací sazeb. Stačí nastavit tyto sazby tak, aby na trhu obstály. Ve druhém čtvrtletí jsme měli kampaň na hypotéky, díky které došlo k nárůstu našeho tržního podílu. A rozhodně nešlo o to, že by sazby byly dotované. Prostě jsme je měli nastavené tak, že na trhu obstály, byly dostatečně konkurenceschopné a náš tržní podíl se díky tomu zvýšil na téměř třicet procent. V jednom měsíci dokonce přesáhl hranici třiceti procent.
EURO: Existuje nějaký produkt na českém bankovním trhu, který postrádáte? BONNET: Jsou takové produkty, o kterých přemýšlíme, že bychom je vytvořili, ale zatím nemohu říct žádné podrobnosti, protože je to součást know-how banky.
EURO: Jaký očekáváte růst české ekonomiky pro příští rok?
BONNET: Ekonomové předpokládají mírný růst 1,3 až 1,5 procenta a ministerstvo financí čeká propad o půl procenta. Oba scénáře jsou dle mého možné. Pravdou je, že nikdo neví, co může nastat, je těžké něco předpovídat, ale jsem optimista. Finanční krize skončila, ale pořád tu máme krizi ekonomickou. Vezměte si třeba nezaměstnanost. Odhady tvrdí, že by měla dosáhnout deseti procent a obávám se, že to bude víc než deset procent.
Česká ekonomika je velmi závislá na zemích Evropské unie, především na Německu. Každý pohyb v německé ekonomice je v této zemi znát, takže bude hodně záležet také na Německu. Tam je už nyní vidět mírný optimismus, řekl bych odražení ode dna, takže jsem v tomto směru optimista.
EURO: Jak se díváte na plány regulovat finanční trh, které chystá Evropská komise? BONNET: Není to jen iniciativa Evropské komise, je to celosvětové rozhodnutí. Nemyslím si, že banky v České republice budou těmito pravidly nějak významně zasaženy. Bankovní byznys v Česku je dobře diverzifikován, třeba investiční bankovnictví, o kterém se v souvislosti s krizí hodně mluví, je jen menší částí byznysu na českém trhu. Další věc je úroveň kapitalizace bank, která je u tuzemských bank velmi silná.
EURO: Má podle vás smysl požadovat po bankách vyšší kapitálovou přiměřenost? BONNET: Pokud jsou součástí byznysu rizikové obchody, tak jednoznačně ano. Například vzpomeňme na CDO transakce, kde byl největší problém v tom, že tyto obchody neměly kapitálové krytí, čímž došlo k umělému nafouknutí rozvahy. Pokud by si zase chtěl někdo do rozvahy tyto obchody zahrnout, tak má smysl po něm chtít vyšší kapitálovou přiměřenost.
EURO: Všichni se snaží šetřit, máte nějaký nový plán úspor na příští rok? BONNET: Už delší dobu běží centralizace činností, které podporují naše obchodování, takzvaný back office. Jinak se neustále snažíme zvyšovat efektivitu, takže náklady snižujeme tím, že roste naše produktivita na jednoho zaměstnance.
EURO: Jaký očekáváte vývoj na trhu v příštím roce? BONNET: To je velmi těžké předpovídat. Myslím, že už nebudeme svědky toho, co se dělo začátkem tohoto roku, kdy banky velmi agresivně bojovaly o vklady. Mezibankovní trh už zase nabírá důvěru. Na vkladech už nejsme coby banky tak závislí jako dřív. Pokud jde o půjčování, Komerční banka je zaměřena na firmy, a takto nastavené rozložení mezi retail a korporátní klienty bude pokračovat. Firmám ani občanům jsme nepřestali půjčovat. V tom budeme pokračovat.
BOX
Henri Bonnet (60)
Šéfem Komerční banky (KB) byl jmenován letos v září. Vystřídal tak Laurenta Goutarda, který vedl banku od roku 2005. Před příchodem do KB byl viceprezidentem sítě spotřebitelského financování skupiny Société Générale (SG).
Bonnet vystudoval práva, pro mateřskou banku SG pracoval v Německu, Brazílii či Jižní Koreji. Od roku 2001 zastával funkci výkonného viceprezidenta a zástupce vedoucího divize speciální finanční služby v SG. Má zkušenosti i z podnikového bankovnictví. Za loňský rok pod vedením Bonnetova předchůdce Goutarda vytvořila KB zisk třináct miliard korun. V letošním prvním pololetí klesl bance čistý zisk o deset procent na 5,8 miliardy korun.
