* > Poslední makroekonomická data, například o růstu HDP v Německu, byla pozitivnější, než se očekávalo. Panuje opět optimismus?
Česká republika a Německo zažívají silnou konjunkturu a nízkou nezaměstnanost. Na světových trzích však panuje stále větší nejistota a musíme se připravit na změněné prostředí globálního obchodu. To může státy orientované na export, jako jsou ty naše, omezit. Důležité je, aby se zde EU se svými členskými státy dále zasazovala o platnost pravidel Světové obchodní organizace a o zachování a další rozvoj férového obchodního systému.
* > Protekcionistické tendence ve světovém obchodu, hrozí americká cla na německý dovoz automobilů. Jak nebezpečné jsou tyto tendence z vašeho pohledu?
V dnešním globalizovaném světě není místo pro protekcionismus. Tady doufám v trvalá řešení a jsem rád, že se plánovaná cla mezi EU a USA zatím podařilo odvrátit. Jejich dopad by přitom byl podle mého názoru méně problematický než signál, který by byl na základě takových regulací dán a ve vztahu mezi USA a Čínou již dán byl. Nejasné náznaky, výhrůžky a jednostranná, krátkozraká nová cla vedou k nejistotě a tím i k zastavení investic nebo ke zvyšování cen.
* > Co ohrožuje a naopak co pomáhá v současnosti německo-českým vztahům?
Jsme sousedy a úzkými partnery v EU a v NATO s mnoha společnými zájmy. Přitom chceme hlavně chránit a dále rozvíjet bezpečnost, blahobyt a pokrok uvnitř Evropy, založené na společných hodnotách a základních svobodách. Vztahy mezi našimi státy se vyznačují vzájemnou důvěrou a velkou pestrostí. Nezakládají se pouze na úzkém politickém dialogu, nýbrž také a právě na občanských, vědeckých, kulturních a hospodářských přeshraničních kontaktech. Historické otázky přitom hrají stále menší roli, v naší spolupráci se můžeme soustředit na současnost a budoucnost. To umožňuje upřímný a otevřený vzájemný přístup i k tématům, kde se názory rozcházejí - a jen tak se daří nalézat řešení.
* > Česká republika je stejně jako Německo exportní ekonomikou. Do Německa míří třetina českého vývozu. Hovoří se o jisté „závislosti“. Jak to vidíte vy?
Německo a Česká republika jsou známy svým inženýrským umem a vysokou industrializací. Geografická blízkost a krátké transportní cesty jsou již dlouhou dobu jedním z důvodů, proč se investoři usazují v sousedním státě. Tak vznikly výrobní řetězce, kdy zboží putuje sem a tam přes česko-německé hranice, což samozřejmě vede k jisté závislosti mezi oběma ekonomikami. A to v obou směrech. Právě proto pracujeme společně na velkých tématech budoucnosti, abychom v globální soutěži společně mohli obstát, ať už v oblasti digitalizace a automatizace, ve výzkumu pro mobilitu budoucnosti nebo v oblasti energetické efektivity.
* > Německo-české vztahy dnes a před 25 lety. Kde vidíte ve vztazích největší změnu?
Hospodářsky, společensky a politicky se Německo a Česká republika v posledních 25 letech stále více sbližovaly. Především pohled Německa na Českou republiku jako ekonomiku se změnil. Tam, kde se dřív hledělo především na výhodné mzdové a výrobní náklady, vidíme dnes partnera v inovacích a výzkumu. Zřetelně to ukazují četní němečtí investoři v sousední zemi, kteří zde otevřeli výzkumná a vývojová oddělení, nebo do České republiky převedli dokonce celý vývojový proces.lAktuálně vím o několika německých velkých investicích do výzkumných institucí v České republice, které by v Německu nenašly ekvivalent. Za tím stojí i skutečnost, že Česká republika hospodářsky a technologicky ohromujícím I tempem dohnala vývoj, zvláště po svém vstupu do EU v roce 2004.
* > Digitalizace, Průmysl 4.0. Jak úzce při tom mohou německé a české podniky opravdu spolupracovat?
Právě na základě digitalizace a čtvrté průmyslové revoluce je stále méně důležité, na které straně hranic se zúčastněný podnik nachází. V Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky najdete například roboty, které spolupracují na vzdálenost skoro 650 kilometrů s roboty v Německém výzkumném institutu pro umělou inteligenci v Saarbruckenu - vidět to můžete v brýlích pro virtuální realitu. K tomu ještě přistupuje skutečnost, že zájmy a potřeby v Německu a České republice jsou podobně velké. Potřebujeme digitalizaci, potřebujeme Průmysl 4.0, abychom mohli obstát v globální soutěži. Společně zde můžeme dosáhnout ještě mnohem více.
* > K nedostatku odborných sil: Máte nějaké doporučení, co by mohlo krátkodobě i dlouhodobě zlepšit situaci?
Krátkodobě i střednědobě věřím v důležitost podílu praxe již v odborném vzdělávání. Tak bude zajištěno, že každá osoba s ukončeným odborným vzděláním bude umět zacházet s přístroji a materiály důležitými pro svoji činnost a bude k dispozici na pracovním trhu, aniž by se musela ještě zapracovat. Také věřím tomu, že se na základě spolupráce mezi firmami a školami podle modelu duálního vzdělávání v Německu stanou povolání s výučním listem v naléhavě hledaných činnostech opět atraktivními. Avšak jak Německo, tak i Česká republika musejí ve střednědobém a dlouhodobém pohledu zajistit, aby učení probíhalo v těch správných odbornostech a aby se starším odborným pracovníkům dostalo dalšího vzdělávání, aby se nové technologie daly úspěšně integrovat. V neposlední řadě může pomoci příliv zahraničních pracovníků, přičemž zde je zvlášť důležité, aby příchozí dostali správnou kvalifikaci a mohli se integrovat do pracovního života a společnosti.
* > Ve funkci jste déle než rok. Jak hodnotíte dosavadní působení v Praze a co jste si předsevzal pro další období?
V zásadě je to cíl dále zintenzivnit dialog mezi našimi zeměmi. Na politické úrovni se po ustanovení vlády v obou zemích již znatelně rozběhl. V oblasti občanské společnosti, hospodářství a kultury je třeba dále udržet vysokou úroveň výměny a tam, kde je to možné, ji ještě zvýšit. Přitom by těžiště mělo být soustředěno zvláště i na regiony mimo velká města. Osobně se těším na mnohá další setkání v této krásné zemi, doufám, že u mě i brzy s lepší znalostí češtiny. •
O autorovi| Ondřej Hergesell, hergesell@mf.cz
