Koalici i opozici provizorium v NBÚ vyhovuje
I v různých kulisách se dá hrát stejné divadlo. Zatímco na Slovensku kvůli snaze o svržení šéfa tamního Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) téměř padá vláda, český NBÚ už pátý měsíc spravuje prozatímní ředitel a politici všech parlamentních stran jsou v klidu. Podstata potíží s „prověrkovými“ centrálami je přitom v obou zemích pozoruhodně podobná: premiéři by v čele úřadů rádi viděli loajálnější šéfy. Oponenti naopak křičí, že se zneužívá tajných odposlechů.
Vybíjená v ČSSD.
Klidnému průběhu květnového odchodu minulého ředitele českého Národního bezpečnostního úřadu Tomáše Kadlece napomohlo, že šlo o reciproční akci, časově na den (15.května) zkoordinovanou s odvoláním bývalého šéfa Bezpečnostní informační služby Jiřího Růžka. Svoje chráněnce tak naráz ztratili jak vicepremiér a ministr vnitra Stanislav Gross, tak jeho rival, předseda vlády Vladimír Špidla. Zatímco Růžka ihned nahradil jeho dosavadní náměstek Jiří Lang, za Kadlece vláda definitivní náhradu dosud nenašla: 28. května premiér Špidla řízením NBÚ pověřil Kadlecova zástupce, právníka Jana Mareše.
Kandidáti, o nichž se v souvislosti s řízením NBÚ mluvilo, pomalu odpadávají. Někdejší náměstek ministra zahraničí Jan Winkler se v září vrátil do Černínského paláce, exnáměstek obrany Pavel Severa (KDU-ČSL) se ujal poslaneckého mandátu po Miloslavu Výborném. Ve hře ještě zůstává člen zastupitelstva Prahy 4 a bývalý pracovník NBÚ Martin Píša, který musel z úřadu odejít kvůli údajnému vynášení informací do Unie svobody. Skoro se zdá, že jmenování nového šéfa nebrání ani tak údajná snaha lidovců a unionistů prosadit svého člověka (EURO 34/2003), jako spíše všeobecná spokojenost s prozatímními, tvárnými poměry.
Zemský ráj to na pohled.
„Ustavení ředitele není ještě na pořadu dne,“ řekl minulou středu týdeníku EURO premiér Vladimír Špidla. Soudí, že NBÚ v současnosti funguje bez problémů, protože zastupující ředitel má všechna práva, jako by měl definitivní šéf. „Momentálně je to docela dobré řešení,“ uvedl Špidla na dotaz, proč dosud nebyl jmenován Kadlecův nástupce. „K definitivnímu řešení dospějeme, myslím si, v nepříliš dlouhé době,“ tvrdí neurčitě předseda vlády. Také Stanislav Gross je spokojený: „Myslím, že to ani žádný větší problém není, prostě je tam pověřený zastupující ředitel a všechno funguje dobře.“ Dodává, že o novém řediteli se dosud nejednalo.
Trpělivost mají i koaliční partneři sociální demokracie. Lidovecký předseda Cyril Svoboda je přesvědčen, že debata o vedení NBÚ se ještě povede. „Kdy to bude, nevím,“ řekl Svoboda minulou středu týdeníku EURO. Na pilu zatím netlačí ani šéf unionistů Petr Mareš, který je přesvědčen, že výběr ředitele není aktuální otázkou. S tím, že pět měsíců je na přešlapování příliš dlouhá doba, souhlasí předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Také on však tvrdí, že příčinou nejsou spory v koalici, ale jen obyčejný nedostatek času a zahlcenost vlády aktuálnějšími tématy.
Ještě dnes se zeptám.
Opozice vládě vyhrožuje svržením, ostře napadá reformu veřejných financí, avšak neschopnost koalice obsadit důležitý post jí příliš nevadí. Zřejmě to není jen tím, že občanští demokraté mají s provizoriem vlastní zkušenost, když Stanislav Devátý musel být pro nesouhlas koaličních partnerů čtyři roky (v letech 1992 až 1996) jen pověřeným ředitelem BIS. „Nějak jsme to opomněli,“ vysvětlil týdeníku EURO předseda branně bezpečnostního výboru Sněmovny Jan Vidím (ODS), proč jeho strana k nevyjasněným poměrům v NBÚ mlčí. „Ještě dnes se pana premiéra zeptám,“ slíbil, ačkoli je jasné, že úřednický ředitel, nepevný v kramflecích, představuje pro ODS lepší variantu, než jakákoli definitiva v rukou ČSSD. Ostatně i komunista Václav Frank před měsícem tvrdil (EURO 34/2003), že při jednání branného výboru v půli září bude chtít od zástupců vlády slyšet, proč jmenování vázne, a nic se nestalo. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček dnes tiché vyčkávání opozice vysvětluje tím, že údajně není zasvěcen do detailů.
Dokonce ani Jan Kavan (ČSSD), kterému Kadlecův NBÚ odmítl vydat bezpečnostní prověrku, nechce patovou situaci kolem úřadu komentovat. „Nemám na to názor. Není to moje parketa a nebudu se k tomu vyjadřovat,“ řekl týdeníku EURO.
Nad Tatrú sa blýská.
Analogii se situací na Slovensku silně vnímá šéf sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Domnívá se, že potíže českého i slovenského NBÚ pramení ze snahy politiků mít v čele důležité bezpečnostní instituce důvěryhodnou osobu. O tlaku na jmenování unionisty Martina Píši prý slyšel, a pokud by k němu došlo, považoval by to za podobný personální skandál, jako bylo jmenování exministra obrany Jaroslava Tvrdíka šéfem Českých aerolinií.
Slovenská kauza se výrazně podobá scénáři, který otřásl českou politickou scénou už před dvěma roky: premiér Mikuláš Dzurinda zhruba před měsícem prohlásil, že jakási blíže neurčená vlivná skupinka škodí zájmům státu, tajné služby (SIS) i jeho Slovenské demokratické a křesťanské unie (SKDÚ). Jména pár hodin na to zveřejnil šéf branně-bezpečnostního výboru Slovenské národní rady Róbert Kaliňák, mezi třemi podnikateli, dvěma novináři a kriminalistou figuroval i šéf NBÚ Ján Mojžiš. Dzurinda pak bez vysvětlení začal prosazovat Mojžišovo odvolání, a když ve vládě na první pokus o jeden hlas neuspěl, než chuti potopit Mojžiše se raději vzdal svého vzpurného spolustraníka, ministra obrany Ivana Šimka.
Válka tajných.
V pozadí slovenské kauzy zřejmě stojí SIS, která pomocí odposlechů mohla mimo jiné získat informace o podivnostech při prověrkách v NBÚ. Odposlechová dokumentace se dokonce našla v trezoru Dzurindova úřadu. Možné je i to, že Mojžiš upadl v nemilost kvůli tomu, že prověrkový certifikát nezískal někdo z lidí z premiérova okolí. A možná, že SIS jen útokem odvrací pozornost od vlastních průšvihů.
Podobná válka mezi civilní kontrarozvědkou a Národním bezpečnostním úřadem propukla v Česku už v červenci 2001. Zatímco BIS vinila NBÚ, že manipuloval s výsledky bezpečnostních prověrek, NBÚ kontroval obviněním BIS z nelegálních odposlechů, a to kromě ředitele Kadlece dokonce i šéfa sněmovní komise pro kontrolu BIS Jana Klase. O odvolání Tomáše Kadlece z čela NBÚ se ve vládě pokusil tehdejší vicepremiér Vladimír Špidla, zůstal však – na rozdíl od Dzurindy – s jediným hlasem osamocen. Souboj Růžek–Kadlec se proto řešil až letos, odchodem obou. Špidla stejně jako Dzurinda dnes mají pověst mužů, kteří v politickém zápase hojně využívají informací tajných služeb, o jejichž legálním získávání panují pochybnosti.
Instalace Mojžišova nástupce na Slovensku bude možná pro Dzurindu menší problém, než pro Špidlu prosadit do čela Národního bezpečnostního úřadu loajálního definitivního ředitele. Ledy se u nás mohou pohnout teprve po uklidnění dramatické parlamentní bitvy o budoucnost levostředové koalice, tedy v horizontu týdnů. Otázka, zda v Česku a na Slovensku vládnou tajné služby politikům, nebo je tomu naopak, ovšem zůstává.
