KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ Mít přehled o pracovní činnosti zaměstnanců minutu po minutě je snem nejednoho zaměstnavatele. U některých profesí není problém takový přehled získat. Hranice mezi legálním monitorováním a nelegálním „šmírováním“ je ale velmi tenká.
KONTROLA ZAMĚSTNANCŮ Mít přehled o pracovní činnosti zaměstnanců minutu po minutě je snem nejednoho zaměstnavatele. U některých profesí není problém takový přehled získat. Hranice mezi legálním monitorováním a nelegálním „šmírováním“ je ale velmi tenká.
Případů zneužívání pracovních počítačů pro soukromé účely vidíme kolem sebe denně nespočet. Tomu, jak zabránit nedovolenému soukromému využívání elektronické pošty, se Profit věnoval již několikrát (naposledy a podrobně v čísle 35/2006). Kromě soukromé korespondence ale patří mezi oblíbené způsoby „zabíjení“ pracovní doby také hraní nejrůznějších her, surfování po internetu nebo sáhodlouhé rozhovory, vedené například přes program ICQ.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne tyto nepracovní činnosti omezit, má v podstatě dvě možnosti. Může používání softwaru nepotřebného k práci a surfování po nevhodných stránkách přímo zakázat a znemožnit. Nebo zvolí mírnější variantu - průběžnou kontrolu a postih neukázněných zaměstnanců.
I monitorování pracovní činnosti na počítači může mít více podob. Pokud se chce ale zaměstnavatel udržet v zákonných mezích, rovnou by měl zapomenout na takzvané keyloggery zaznamenávající každou stisknutou klávesu nebo skenování monitoru zaměstnancova počítače. Taková kontrola totiž může nepřípustně zasahovat do soukromí zaměstnance. Existuje však i software, který soukromí nijak nenarušuje. Pouze „potichu“ sleduje a zaznamenává, které aplikace zaměstnanec během pracovní doby pouštěl, jak dlouho s nimi pracoval nebo na kterých webových stránkách se pohyboval. I takové sledování pracovní činnosti odhalí často prohřešky nečekaného rozsahu.
LÍNÉ ÚŘEDNÍKY USVĚDČIL e-DETEKTIV
V lednu letošního roku proběhla téměř všemi médii zpráva o podobném auditu pracovní kázně na krajském úřadu Středočeského kraje. Přestože krácení dlouhé chvíle v práci není věc neobvyklá, rozsah zjištěných prohřešků byl překvapivý. Podle hejtmana Petra Bendla věnovali někteří úředníci hraní her nebo chatování i více než polovinu pracovní doby. Největší hříšníci proto zaplatili za nekázeň výpovědí.
Nešvary v pracovní morálce krajských úředníků odhalila firma Ryant, respektive její služba eDetektiv. Ta je určena mimo jiné právě ke sledování aktivit zaměstnanců na počítači v pracovní době. Podle slov Karla Doležala z firmy Ryant dokáže eDetektiv na základě sledování procesů ve firmě také optimalizovat softwarové a hardwarové vybavení. Největší zájem je ale mezi klienty právě o kontrolu zaměstnanců. „V současnosti využívá naši službu přibližně padesát klientů,“ říká Doležal. „Celkem eDetektiv pracoval pro 120 až 130 organizací a prozkoumal přes 80 tisíc počítačů.“ Služba eDetektiv je podle něj kvůli robustnímu řešení určena i pro velké firemní sítě s více než pěti sty počítači.
eDetektiva přitom firma Ryant nedodává jako klasický software, ale v podobě kompletní služby. „Po objednání služby se ke klientovi dostaví technici, kteří do sítě připojí naše zařízení,“ vysvětluje Doležal. „Po drobné úpravě nastavení domény zákazníka se pak z našeho zařízení pomocí doménové politiky začne šířit klientská část aplikace po síti. Není tedy třeba nic instalovat, zákazník pak má přístup k datům prostřednictvím svého internetového prohlížeče.“ Celá operace se vejde do čtyřiceti minut a kontrola může začít.
Na rozdíl od mnoha sledovacích programů volně dostupných na internetu se eDetektiv snaží co nejméně zasahovat do soukromí zaměstnance. „Sledujeme pouze spuštěné aplikace na počítači v určitých časových intervalech,“ tvrdí Doležal. Zaměstnavatel tak nezískává problematické informace jako jsou obsah rozhovorů po ICQ a emailu nebo záznam o stisknutých klávesách. Výsledkem auditu je výstup v podobě přehledných statistik, popisujících, které aplikace po jak dlouhou dobu zaměstnanec v pracovní době používal.
PRO MENŠÍ SÍTĚ VELKÉHO BRATRA
Podobné sledování umožňuje i další software s příznačným názvem Velký Bratr. Podle Pavla Bělíčka, jednatele společnosti Virtual Magic, která program dodává, se i Velký Bratr snaží vyhnout možnému nepřípustnému „šmírování“. „Náš software sleduje pouze běžící aplikace,“ tvrdí Bělíček. „Navíc umí poznat, jestli je aplikace pouze spuštěná, nebo na ní zaměstnanec pracuje,“ dodává. Zaměstnavatel tak získá statistiky o používaných aplikacích. Velký Bratr také sleduje navštívené webové stránky, a to pomocí názvů stránek v horní, modré liště prohlížeče.
Velký Bratr je založen na jiném principu než eDetektiv a software je nutné nainstalovat na firemní server. Serverová aplikace pak komunikuje s klientskými aplikacemi na jednotlivých počítačích. Třetí aplikace je určena ke čtení výstupů sledování. Na rozdíl od eDetektiva je software Velký Bratr určen zejména pro menší firmy nebo menší počítačové sítě. Podle Bělíčka jej použilo nebo používá řádově několik stovek klientů.
OZNÁMIT, NEBO NEOZNÁMIT?
Jediným diskutabilním hlediskem při používání Velkého Bratra a eDetektiva tak může být jeho utajení před zaměstnanci. Jak oba dodavatelé programů, tak experti na IT právo totiž doporučují zaměstnance o kontrole informovat. Firmy ale většinou naopak chtějí sledování utajit.
„Klienty přesvědčujeme, aby zaměstnanci o sledování věděli,“ říká Pavel Bělíček. „Naprostá většina z nich nicméně alespoň zpočátku chce kontrolu utajit.“ Stejné zkušenosti potvrzuje i Karel Doležal: „O sledování eDetektivem informuje zaměstnance jenom minorita našich klientů. Osmdesát procent firem o kontrole zaměstnance informovat nechce. Proto ani nechtějí být vedeni v referenčním seznamu klientů naší společnosti.“
Podle Jána Matejky z Ústavu státu a práva Akademie věd se utajeným sledováním vystavuje zaměstnavatel riziku neoprávněného zásahu do soukromí zaměstnance. Ten se pak může bránit, požadovat ukončení sledování, domáhat se náhrady škody či dokonce podat na zaměstnavatele trestní oznámení. „Zaměstnanci musí být známa alespoň samotná existence monitoringu, jakož i obecný rozsah a způsoby této kontroly,“ vysvětluje.
Odborník na IT právo Lukáš Jansa ale připouští, že v některých případech oznámení o sledování práce na počítači nutné není. „O běžném monitoringu přístupu na internet a práce s počítačem podle mého názoru zaměstnavatel informovat nemusí,“ uvádí Jansa. „Na druhou stranu bych to ale všem zaměstnavatelům doporučil. Zaměstnanci totiž v obavě před touto kontrolou a jejími následky nebudou trávit pracovní dobu na internetu,“ uzavírá.
