Neobjevíme-li další Saúdskou Arábii, je atom jedinou alternativou, tvrdí dvojka ruské firmy
Dobrá zpráva pro všechny pamětníky: Rusko je stále zemí neomezených možností. O tom svědčí i Kremlem schválený program rozvoje tamní jaderné energetiky. Stát chce v následujících sedmi letech do budování nových „jaderek“ investovat ze svého rozpočtu 1,5 bilionu rublů. V přepočtu je to takřka dva a čtvrt bilionu korun. Což by v českých předražených podmínkách stačilo na výstavbu více než tisíce kilometrů dálnic včetně stovek mostů, tunelů a návazných komunikací. „Rusko je proto dalším důkazem, že světová jaderná energetika zažívá v posledních dvou až třech letech obrovský boom,“ tvrdí někteří. Další oponují tím, že se o projektech zatím jen hovoří, aniž by vznikal větší počet nových jaderných bloků. Za příklad dávají i Rusko. „Nevím, z jakých informací vycházíte. V loňském roce probíhala v Rusku výstavba pěti nových bloků jaderných elektráren. Letos k nim přibudou dva. Navíc dalších pět bloků v současnosti stavíme v zahraničí, tedy v Indii, Číně, bulharském Belene a Íránu,“ tvrdí dvojka ruského státního konsorcia Atomenergoprom Kirill Komarov. Koncern sdružuje jaderný průmysl v Rusku. Součástí konsorcia je kromě jiného i společnost Tvel, která dodává jaderné palivo pro českou elektrárnu Dukovany a od roku 2010 bude palivovými tyčemi zásobovat i Temelín. Kreml na podzim 2006 přijal program rozvoje atomové energetiky. „Plán počítá s tím, že do roku 2020 bude v Rusku postaveno 26 jaderných bloků, každý o instalovaném výkonu 1200 megawattů,“ tvrdí Komarov. Ten dle informací týdeníku EURO minulý týden jednal o možné spolupráci v oblasti jaderné energetiky s premiérem Mirkem Topolánkem, šéfem resortu průmyslu a obchodu Martinem Římanem a jeho náměstkem Tomášem Hünerem, přestože oficiálním důvodem Komarovovy návštěvy Česka bylo jeho vystoupení na Energetickém fóru na pražském Žofíně.
EURO: Které firmy jsou členy konsorcia Atomenergoprom? KOMAROV: Několik desítek společností. Je to vlastně celý technologický řetězec, který má nějaký vztah k atomovému průmyslu. Počínaje těžbou uranu a jeho obohacením, přes výrobu paliva, strojírenské podniky, které vyrábějí zařízení pro atomové elektrárny, stavební organizace a projektové a inženýringové firmy až po vědeckovýzkumné instituty a firmu Rosenergoatom. Ta provozuje atomové elektrárny. Součástí konsorcia jsou i podniky a projektové instituty, které se zabývají uzavíráním a likvidací již doslouživších elektráren a zpracováním atomových odpadů. V tomto ohledu je Atomenergoprom unikátní společnost, protože podobná firma ve světě neexistuje. Blízká je nám francouzská společnost Areva, ale pouze tehdy, pokud by byla spojená s elektrárenskou Electricité de France. Areva totiž nemá samotnou výrobu elektřiny.
EURO: Kreml prodává státní podíly ve firmách, které podnikají v klasické elektroenergetice. Proč stát nepustil investory i do oblasti produkce elektřiny v jaderných elektrárnách? KOMAROV: Ve skutečnosti jsou nějací soukromí investoři ve všech článcích řetězce, který je součástí Atomenergopromu. Například všechny firmy, které se zabývají těžbou uranu, jsou akciovými společnostmi a mají soukromé podílníky. Co se týká strojírenství a stavebních firem, jsou to společnosti, v nichž patří více soukromému kapitálu než státu. Ze zákona u nás platí jediný zákaz: Aby soukromými společnostmi byly firmy, které mají co do činění s jadernými materiály. A je to docela pochopitelné, protože máme velké mezinárodní závazky ohledně nešíření jaderného materiálu. Musíme být schopni je splnit. Ve všech ostatních sektorech, které nemají co do činění s jaderným produktem, u nás fungují soukromé firmy. A budou i nadále. Navíc se jejich počet rozšíří.
EURO: Vznik Atomenergopromu tedy nelze považovat za snahu ruského státu výrazněji posílit svůj vliv v jaderné energetice? KOMAROV: Určitě to není dáno snahou státu dostat pod sebe rozvoj jaderné energetiky a potlačit jej. Logika tohoto kroku je následující. V současné době se veškerá atomová energetika silně globalizuje. Na trhu v tuto chvíli působí tři až čtyři velmi významní světoví hráči. Ti již nejsou národního, ale nadnárodního rozměru - například spojení Toshiby a Westinghousu, aliance General Electric s Hitachi, případně Arevy s Mitsubishi. V tomto ohledu Rusko chápe, že nemůže konkurovat velkým globálním hráčům prostřednictvím malých, rozdrobených a samostatných společností, ale že musí vytvářet mezi těmito firmami spojení a formovat národní podnik. Holding, který bude schopen těmto nadnárodním velkým hráčům konkurovat. Pokud chceme na globálním trhu něco znamenat a zaujmout dostatek místa, musíme být sami velcí a něco představovat.
EURO: Zájem o nové jaderné elektrárny roste ve světě natolik, že jejich dodavatelé již brzy nedokážou veškerou poptávku pokrýt. Tady o příliš velké konkurenci mluvit nelze. KOMAROV: Pokud výrobci ustrnou na současném stavu, pak je to samozřejmě pravda. Jenže například v Rusku v současné době vyrábíme dva atomové bloky ročně. Abychom mohli přejít na produkci čtyř bloků, a zajistili tak nejen ruské, ale i zahraniční potřeby, musíme pochopitelně masivně investovat do dalšího rozvoje. A v tomto smyslu všechny větší podniky, které jsou součástí konsorcia, zahájily investiční programy, jež umožní v letech 2009-2010 vyrábět tři až čtyři takové komplety ročně místo dnešních dvou. Navíc aktivně pracujeme na tom, aby u nás vznikli noví producenti zařízení, kteří v Rusku dříve nebyli. Například turbíny pro ruské atomové stanice vyráběl podnik Silovyjemašiny. Loni jsme se dohodli se společností Alstom a vytvořili továrnu na výrobu turbín dle francouzské technologie. Nebude to jen montáž zařízení, ale jejich výroba od počátku až do konce. Závod začne naplno fungovat v roce 2011. A bude schopen dodávat ročně kompletní zařízení pro tři atomové elektrárny. Připočteme-li k tomu produkci tradičního výrobce, podniku Silovyjemašiny, pak budeme schopní ročně dodat až sedm kompletních zařízení pro elektrárny. Totéž se týká i reaktorů. Ižorské závody v současné době pracují na splnění programu, který umožní navýšení kapacity, aby podnik dokázal vyrobit čtyři komplety ročně.
EURO: Součástí konsorcia je i plzeňská společnost Škoda JS. Počítáte s tím, že se do ruského jaderného programu zásadněji zapojí? KOMAROV: Taková možnost je zcela reálná. Škoda JS může v relativně krátké budoucnosti vyrábět jedno až dvě kompletní zařízení pro atomové elektrárny. Plány vidíme jako zcela reálné, protože sami výrobci mají zájem investovat do své produkce.
EURO: Plánuje ruský jaderný průmysl i nějaké aliance se zahraničními partnery, případně expanzi za hranice Ruska? KOMAROV: Atomový průmysl Ruska je dnes mnohem otevřenější jakýmkoli zahraničním kontaktům, než tomu bylo v době Sovětského svazu. Důkazem je již zmíněný společný podnik s Alstomem. Předpokládat něco takového v sovětské době by bylo složité. V tomto smyslu můžeme veškeré zařízení rozdělit z hlediska mezinárodní kooperace na dvě části. Existuje unikátní vybavení, například samotný reaktor, které nemůžete vyrobit kdekoli a v jakémkoli závodě, protože je to velké a důležité zařízení vážící stovky tun. A v tomto smyslu se domnívám, že české podniky mají velice dobré perspektivy, aby vytížily své výrobní kapacity právě ruskými zakázkami, protože mají v tomto ohledu dobré zkušenosti. Kromě takového unikátního zařízení, které představuje zhruba 25 až 40 procent ceny atomového bloku, existuje řada dalších komponentů, například trubky, armatury, čerpadla a kabely. A je jasné, že takové vybavení je stále více produkováno v zemi, ve které stavíme ruskou jadernou elektrárnu. I v těchto oblastech máme s Českou republikou velice dobře rozjetou spolupráci - třeba i na našich projektech v Číně a Indii. A chceme ji dále rozvíjet. V souvislosti s touto logikou jsme loni získali 51 procent podniku Arako za 200 milionů korun. Podnik se specializuje na produkci armatur pro atomové elektrárny. Ve firmě chceme investovat do rozšíření výrobních kapacit, aby produkci závodu bylo možné využívat v Rusku i na zahraničních stavbách. Navíc předpokládám, že ve firmě získáme sto procent akcií.
EURO: A další akvizice v Česku? KOMAROV: To je velice složité téma, ke kterému nemohu předčasně cokoli sdělovat.
EURO: Tak tedy jinak. Kolik letos utratíte za akvizice v Česku? KOMAROV: Mohu odpovědět pouze následovně. Součástí konsorcia je podnik Atomenergomaš, který je vlastně konsolidací určitých strojírenských firem. Ten plánuje, že letos vloží do akvizic 300 milionů eur. A je možné, že mezi těmito nákupy budou i některé české podniky. V tomto smyslu však máme zájem nejen o akvizice, ale i o širokou mezinárodní kooperaci. Všechno totiž ve světě koupit nelze, a i proto je třeba budovat partnerské vztahy.
EURO: Jednal jste v Česku s představiteli vlády, případně elektrárenské ČEZ, o možné spolupráci v oblasti jaderné energetiky? KOMAROV: Podobnými otázkami se zabývám zhruba dva roky. Za tu dobu jsem se stihl seznámit se spoustou lidí. Navíc do Česka jezdím poměrně často.
EURO: Jak tedy hodnotíte současný postoj českého kabinetu nestavět další atomové elektrárny. Respektive, obejde se Evropa bez dalšího rozvoje jaderné energetiky? KOMAROV: Není moc hezké být někde na návštěvě a kritizovat hostitele, proto odpovím na tuto otázku trochu jinak. Rusko rozvíjí svou atomovou energetiku bez ohledu na to, že má jedny z nejbohatších energetických zdrojů na světě. Tím myslím především zásoby plynu, ropy a uhlí. Domníváme se však, že není možné žít jen z těchto zdrojů a že je třeba rozvíjet atomovou energii. Naši specialisté spočítali, že pokud chceme uspokojit rostoucí celosvětovou poptávku po energiích, je nutné někdy v letech 2015-2020 objevit novou Saúdskou Arábii. Taková možnost je velice málo pravděpodobná, proto je třeba hledat nějaké jiné zdroje energií. Samozřejmě, že existují alternativní zdroje, například větrná či sluneční energie. Nelze je však využívat v takových velkých průmyslových objemech a nemohou uspokojovat stále rostoucí poptávku. A pokud k tomu ještě přidáme ekologické požadavky, které existují především v západní Evropě, je zcela jasné, že jiné alternativy než atomová energetika nejsou.
EURO: Odpůrci jaderné energetiky však argumentují, že vůbec není ekologická, protože na konci procesu zůstane vyhořelé palivo a zamořený komplex elektrárny. KOMAROV: Již existují technologie, které využívají vyhořelé palivo - technické myšlení také nezůstalo na místě. Například v Rusku stavíme reaktor, který pracuje na základě rychlých neutronů - spaluje již vyhořelé jaderné palivo. A prohlášení ve smyslu, že atomová energetika způsobuje větší ekologické škody než jakýkoli jiný druh energetiky, nemají žádné opodstatnění.
EURO: Spolupracujete na rozvoji jaderné energetiky s armádou? KOMAROV: V současné době je zcela jasně oddělená civilní a vojenská část energetiky. Takovou cestou prošly veškeré světové jaderné velmoci.
EURO: Jak velký počet nových jaderných elektráren vznikne v následujících letech ve světě a kolik jich chce vybudovat Atomenergoprom? KOMAROV: Pokud vycházíme z odhadů Mezinárodní atomové agentury, do roku 2020 by mělo být ve světě postaveno 130 nových bloků s celkovou kapacitou instalovaného výkonu 430 gigawattů. Rusko předpokládá, že na tomto trhu zaujme důstojné místo. Kolik to bude procent, je v současné době těžké říct, protože vše bude záviset na tom, jak uspějeme ve světové konkurenci, a také na výsledku strategických aliancí. Tedy spojenectví, která na tomto trhu vzniknou. Máme vysoce konkurenceschopné produkty, což se budeme snažit co nejlépe využít.
EURO: S jakým podílem budete spokojený? KOMAROV: To je složitá otázka, na kterou nejsem připraven odpovědět. Můžu však říct, že v současné době ve světě stavíme více než jakýkoli jiný zahraničí subjekt. Doma budeme brzy stavět sedm bloků a v zahraničí dalších pět. Dejte si to dohromady.
Kirill Borisovič Komarov (35)
Promoval na Uralské státní akademii práva. V letech 1993 až 2000 pracoval v auditorské firmě YuKon v Jekatěrinburku. V letech 2000 až 2005 ve společnosti Renova Group, která kromě jiného ovládá podíly v několika hutních, těžebních, chemických a stavebních firmách. V období 2005 až 2006 byl zástupcem generálního ředitele Federální agentury pro vodní zdroje. V roce 2006 byl jmenován šéfem firmy Atomenergomaš. Od prosince loňského roku je zástupcem ředitele nově vzniklého státního konsorcia Atomenergoprom.
