Investice do čisté energie by do roku 2030 mohly přesáhnout dva biliony dolarů ročně (zhruba 48,9 bilionu korun). Vyplývá to z analýzy Mezinárodní energetické agentury (IEA), která byla zveřejněna v publikaci World Energy Outlook 2022. Ačkoli se oproti současnosti jedná o dvojnásobek, je i nadále třeba přilákat do sektoru nové investory. V rámci scénáře IEA, jehož výsledkem jsou čisté nulové emise, je totiž nutné, aby investice tímto směrem do roku 2050 dosáhly více než čtyř bilionů dolarů (asi 97,9 bilionu korun) na rok.
Snížení emisí je pak klíčové také vzhledem k Pařížské dohodě z roku 2015. Ta si klade za cíl omezit globální oteplování, a to takovým způsobem, aby nárůst průměrné teploty udržela výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia, ideálně aby tato teplota nepřekročila 1,5 stupně Celsia, a to v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Kromě toho smlouva přináší významnou změnu, pokud jde o závazky snižování emisí skleníkových plynů. Jednotlivým státům totiž ukládá povinnost stanovit si vnitrostátní redukční příspěvek, který povede k dosažení cíle.
Investici do obnovitelných zdrojů v řádech miliard dolarů v říjnu oznámil třeba australský premiér Anthony Albanese. Kromě výstavby vodních elektráren a větrných turbín je v plánu také zavedení čisté energie přímo do národní sítě. Až doposud přitom Austrálie společně s Ruskem patřila k největším producentům uhlí.
Pokud jde o soukromý sektor, do zelené budoucnosti nedávno investovala také britská společnosti Johnson Matthey, která v anglickém Roystonu buduje zelenou ,gigatovárnu‘ v hodnotě 80 milionů liber (zhruba 2,3 miliardy korun). Ta se bude specializovat na výrobu komponent vodíkových palivových článků s polymerní elektrolytovou membránou (PEM), jež hrají důležitou roli například při výrobě elektromobilů.
„Dekarbonizace nákladní dopravy má zásadní význam pro dosažení ambiciózních cílů společnosti a průmyslu v oblasti čistých nulových emisí. Palivové články budou klíčovou součástí energetického přechodu,“ přiblížil v červenci pro CNBC Liam Condon, výkonný ředitel společnosti Johnson Matthey.
Zájem o uhlí v následujících letech klesne
Snahu o záchranu klimatu momentálně komplikuje nejistota a energetická krize. „Energetické trhy a politiky se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu změnily, a to nejen na krátký čas, ale i na celá desetiletí dopředu,“ uvádí pro CNBC výkonný ředitel IEA Fatih Birol. „I při dnešním nastavení politiky se nám svět energetiky dramaticky mění před očima,“ dodává s tím, že jednotlivé vlády po celém světě slibují, že se tento okamžik stane historickým a definitivním zlomem směrem k čistému, dostupnějšímu a bezpečnějšímu energetickému systému.
Součástí analýzy IEA je i prohlášení týkající se fosilních paliv, podle něhož spotřeba uhlí během několika příštích let klesne, zatímco poptávka po zemním plynu koncem desetiletí naopak dosáhne svého vrcholu. Nejen rostoucí zájem o elektromobily pak ovlivní poptávku po ropě. Ta se v průběhu 30. let tohoto století nejprve ustálí a do jeho poloviny začne klesat. Podle odhadů IEA by celkový podíl fosilních paliv v 50. letech mohl činit něco málo přes 60 procent.
Aby se globální oteplování udrželo na úrovni 1,5 stupně Celsia, čeká podle IEA jednotlivé země ještě spousta práce. „Celosvětové emise CO2 klesají z nejvyšší hodnoty 37 miliard tun ročně na 32 miliard tun do roku 2050 poměrně pomalu. To by znamenalo, že do roku 2100 naroste průměrná globální teplota na 2,5 stupně Celsia, což ani zdaleka nestačí na to, aby se zabránilo vážným dopadům na klima,“ píše CNBC s odkazem na zprávu agentury.
Během minulého týdne navíc přišla s oznámením také OSN, která uvedla, že do roku 2030 dojde k nárůstu emisí o 10,6 procenta ve srovnání s úrovní v roce 2010. Stane se tak za předpokladu, že se současná podoba závazků jednotlivých zemí nijak nezmění.
