Největšími obchodními partnery Evropské unie jsou bohaté Japonsko a Spojené státy americké. Ani dovoz na tyto dva vyspělé trhy se ovšem neobejde bez překážek. Těm je věnován další díl našeho seriálu o exportních bariérách.
Mrakodrapy japonského Tokia (vlevo) a amerického New Yorku jsou ikonou bohatství obou států. Dovoz do těchto zemí ale komplikuje mnoho překážek.
Autor: Shutterstock
Při dovozu na rozvojové trhy český exportér obvykle počítá s různými byrokratickými překážkami. Zcela bez kazu není ale investiční prostředí ani ve dvou vyspělých zámořských ekonomikách – ve Spojených státech a Japonsku. S čím je tam třeba počítat?
V Americe je postrachem Výbor pro zahraniční investice
S ohledem na nejrozsáhlejší světové obchodní vztahy jsou USA pro Evropskou unii jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů. Následující seznam obsahuje výběr klíčových překážek na americkém trhu, jejichž řešení je pro Unii primární:
Veřejné zakázky (tzv. Buy American) – jedná se o restrikce omezující užití finančních prostředků z federálních grantů na úrovni místních a státních vlád, což de facto vylučuje účast zahraničních firem na veřejných zakázkách. Diskriminaci spojenou s „Buy American“ již na svých aktivitách pocítila i řada českých exportérů.
Hovězí dobytek a výrobky z hovězího masa – dovozní požadavky na hovězí maso a produkty nejsou v souladu s mezinárodními standardy a zahrnují více položek, než je nutné.
Pomalý proces přezkumu žádostí o dovoz nových typů rostlinných produktů – analýzy rizika škodlivého organismu (Pest Risk Analysis – PRA), které jsou nezbytné při předložení žádosti o dovoz nových položek, nejsou prováděny v rozumném a přijatelném časovém rozmezí. Omezení přímých zahraničních investic – zákon o zahraničních investicích a národní bezpečnosti (Foreign Investment and National Security Act – FINSA) z roku 2007 opravňuje amerického prezidenta k prošetření zahraničních akvizic, fůzí a převzetí amerických společností, případně investic do nich z hlediska národní bezpečnosti. Vykonáváním této role byl pověřen Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech (Committee on Foreign Investment in the United States – CFIUS). Jeho činnost, zejména pak otázka ekonomických a soudních nákladů spojených s prošetřovacím procesem a nepředvídatelnosti rozhodnutí Výboru, je důvodem obav a nejistoty všech dotčených zahraničních společností. Práva duševního vlastnictví – problémem je nedostatečná ochrana a často i zneužívání evropských zeměpisných označení původu, zejména v oblasti vín a potravin, jako jsou např. sýry a masné výrobky. Laceyho zákon – jedná se o zákon na ochranu divoké přírody, který bojuje proti nelegálnímu obchodování s volně žijícími zvířaty a rostlinami. V roce 2008 byl tento zákon změněn a rozšířil svoji působnost na převážnou část rostlin, včetně dřeva, a výrobků z nich. Změna zákona s sebou přinesla nový požadavek na dovozní prohlášení, které má nyní obsahovat i údaje o botanickém názvu rostliny a místu její sklizně. Plnění těchto požadavků působí dovozcům z Evropy nemalé komplikace, proto je i toto opatření a jeho rozsah předmětem jednání mezi Unií a USA.
Obchod a bezpečnost – americký bezpečnostní zákon z roku 2007 předpokládá, počínaje rokem 2012, stoprocentní skenování kontejnerů. Toto nepřiměřené bezpečnostní opatření by výrazně prodražilo a zbrzdilo obchodní toky, neboť z Evropy do Ameriky se v kontejnerech dováží až 90 procent zboží.
Anti-dumpingová opatření – uplatňování zeroingu (tedy metody kalkulace dumpingového rozpětí, kdy transakce realizované nad cenou nejsou započítávány) vede k vyšším antidumpingovým clům uplatňovaným na dovozy do USA. Tato praxe byla již několikrát odmítnuta i na půdě Mezinárodní obchodní organizace WTO, avšak Spojené státy dosud její rozhodnutí neimplementovaly.
Japonci otálejí se schválením potravinových přísad
ANALÝZA PŘEKÁŽEK NA INTERNETU |
Ekonomickou analýzu překážek obchodu a investic mezi Evropskou unií a Japonskem z února 2010 naleznete na internetové adrese http://www.mpo.cz/dokument69720.html. Co se týče Spojených států, Evropská komise vydává roční zprávy o tamějších obchodních a investičních překážkách. Poslední byla publikována loni v červenci. Najdete ji na adrese http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/ index.cfm?id=397&serie=246& langId=en. Na stránkách českého ministerstva průmyslu a obchodu je dostupná ekonomická analýza netarifních překážek obchodu a investic mezi Unií a USA z prosince 2009 – http://www.mpo.cz/dokument68820.html. |
V průběhu posledních čtyřiceti let se Japonsko vyvinulo v jednu z vedoucích světových ekonomik. Tato bohatá ekonomická, obchodní a investiční mocnost se řadí mezi hlavní partnery Evropské unie. Celkově je Japonsko druhým největším obchodním partnerem po Spojených státech. Nabízí tak velký potenciál obchodních příležitostí i pro české podniky. Také na japonském trhu však vývozci musí počítat s celou řadou překážek, zejména netarifních a regulatorních. Mezi klíčové patří ty následující:
Dovoz hovězího – jedná se o omezení dovozu evropského hovězího a výrobků z něj spojené s nemocí BSE. Žádosti členských států Unie o povolení dovozu Japonsko vyhodnocuje individuálně, což je značně zdlouhavé. Potravinové přísady – v Japonsku je zakázáno užití řady potravinových přísad, které jsou jinak celosvětově používány a splňují mezinárodní požadavky. V roce 2002 se Unie s Japonskem dohodly na přednostním schválení 46 nejběžnějších přísad. Bezmála polovina z nich ale stále ještě čeká na povolení.
Vládní zakázky – přístup zahraničních podniků k japonským veřejným zakázkám je omezený. Kromě administrativních překážek a nízké transparentnosti právního rámce a vyhlašování tendrů je mezinárodní soutěž omezena i řadou bezpečnostních opatření, například v oblasti zařízení a vybavení železnic.
Zdravotnická zařízení – mezinárodní standardy nejsou uznávány v plném rozsahu a schvalovací proces je značně zdlouhavý. Jak se již mohly přesvědčit i české podniky, vstup zejména nových výrobků na japonský trh je komplikovaný a časově velmi náročný. Motorová vozidla – Japonsko je čtvrtým největším trhem osobních automobilů na světě. Jeho technické směrnice však komplikují dovoz automobilů vybavených moderními bezpečnostními technologiemi. Povolení takových zařízení totiž podléhá zdlouhavému a netransparentnímu schvalovacímu procesu.
Léčiva – navzdory probíhající regulatorní reformě je schvalování léčiv nadále zdlouhavé a dovozci z Evropské unie čelí i problémům souvisejícím s nízkou ochranou práv duševního vlastnictví. Vakcíny – schvalovací proces pro vakcíny není transparentní a při hodnocení vakcín nejsou používány technické specifikace vyplývající z mezinárodních standardů. Rozsah této překážky dokazuje nižší než dvouprocentní podíl zahraničních výrobců vakcín na japonském trhu. Dřevo, konstrukční prvky a systémy – evropští vývozci usilující o získání certifikátu japonských zemědělských standardů se potýkají s náročnou procedurou, a to i proto, že japonské standardy jsou odlišné od evropských i mezinárodních.